Účtenkovka už tolik netáhne, ale ministerstvo s ní nadále počítá

3 minuty
Události: Účtenkovka má nadále důvěru ministerstva
Zdroj: ČT24

Státní loterie Účtenkovka, která má podpořit elektronickou evidenci tržeb, se blíží k prvnímu výročí svého spuštění. Hráčů ubývá, například posledního slosování se zúčastnilo o sto tisíc méně lidí než na začátku. Ministerstvo se ji však rozhodně nechystá zrušit. Naopak počítá s tím, že další chystaná fáze EET přispěje k oživení Účtenkovky.

Zákazníci nyní do státního registru nahlásí zhruba třináct milionů dokladů o zaplacení. Začínalo se na jedenácti, vrchol byl na šestnácti milionech účtenek. Někteří lidé jsou schopni vyplnit i tisíce formulářů. Rekordman odeslal dokonce šest tisíc účtenek. Pokud jednu zvládl za 20 vteřin, strávil tím víc než jeden den. 

Impulsem pro oživení Účtenkovky by mělo být podle ministerstva financí spuštění další fáze EET.  „Úvahy o zrušení Účtenkovky teď vůbec nejsou na stole, naopak my připravujeme další fázi EET, kdy nám do evidence spadne široký okruh dalších podnikatelů – a i to vidíme jako další možný impuls pro loterii,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Účtenkovka 1
Zdroj: ČT24
Účtenkovka 2
Zdroj: ČT24

V červnu schválila vláda ministerstvu návrh novely o evidenci tržeb. V něm se mj. počítá s možností pro nejmenší podnikatele evidovat své tržby off-line či se snížením DPH na vodné, stočné, stravovací i odborné služby. Zároveň počítá s tím, že náběh 3. a 4. fáze EET (řemesníci a další služby), které zastavilo rozhodnutí Ústavního soudu, bude společný v jedné vlně. A to půl roku po platnosti zákona. 

„Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. července 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu,“ uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).  

  • EET zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • Vláda složená ze zástupců sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
  • Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.
  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Po roce fungování EET evidovalo své tržby přes 160 tisíc podnikatelů. Koncem února 2018 Finanční správa uvedla, že spolu s celní správou od zavedení EET provedly skoro 95 tisíc kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun. Kvůli neplnění EET bylo zavřeno 16 provozoven, polovina z nich už ale činnost obnovila.
  • Na podporu EET spustilo ministerstvo 1. října 2017 účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo 15. listopadu 2017.
  • Do EET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. Třetí fáze měla původně začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci.
  • Nyní se počítá se společným startem třetí a čtvrté etapy. K tomu má dojít půl roku po začátku platnosti novely zákona o evidenci tržeb. Očekává se, že její schvalování v parlamentu bude doprovázet velká politická bitva. 

Kontroly kvůli podnětům od zákazníků

Kontroly dodržování pravidel elektronické evidence tržeb pokračují. Například na jihu Moravy jsou prakticky denně v terénu desítky referentů finančních úřadů. Tam, kde dostanou účtenku a je bez problémů, se prodejci o kontrole ani nedozví.

Často však kontroloři vyrážejí kvůli podnětům od zákazníků. Je tomu tak v 70 procentech případů. Podněty od lidí chodí prakticky denně. 

Od zavedení EET udělal finanční úřad jen v Jihomoravském kraji už 13 tisíc kontrol a pochybení zjistil u každého pátého prodejce. „Tady se třeba jedná o prodejce ovoce a zeleniny a tento subjekt vůbec nevystavil účtenku,“ vypíchla jeden případ vedoucí Oddělení evidence tržeb Finačního úřadu pro Jihomoravský kraj Veronika Lukavcová. 

Někteří prodejci sice účtenku vystaví, ale není správná. To mnoho lidí zjistí právě v rámci soutěže Účtenkovka. Ta neplatnou účtenku označí červeně. Jedním z nejčastějších problémů je například to, že je pokladna nastavená o hodinu později a čas pak nesedí v zadání. 

„Účtenkovka má toleranci pouze tří minut, takže tuto účtenku by se vám nepodařilo ověřit,“ doplňuje Lukavcová. V takovém případě finanční úřady radí, aby lidé podezřelou účtenku poslali jako podnět právě jim.

Kontroly probíhají i na jiných místech republiky, referenti se vracejí také na místa, kde už prodejci chybovali.

Například téměř třetina obchodů a restaurací v Praze, jež dříve porušily předpisy o elektronické evidenci tržeb (EET), chybovala opět. Vyplývá to z kontroly Finanční správy, jejíž výsledky koncem srpna oznámila agentuře ČTK Radka Musilová z pražského finančního úřadu. Chybujícím podnikům hrozí až půlmilionová pokuta.

Pracovníci Finanční správy zkontrolovali stravovací a maloobchodní provozovny, které byly v minulosti pravomocně potrestány za porušení zákona o evidenci tržeb. V nich pak provedli 95 kontrolních nákupů. „Téměř ve třetině případů opětovně došlo k porušení zákona o EET a provozovatel neodeslal data o nákupu do systému evidence tržeb,“ sdělila Musilová.

Již jednou pokutovaní provozovatelé podniků se podle ní spoléhají na štěstí. „Akce ukázala, že potrestaní provozovatelé v mnoha případech naivně sází na to, že u nich znovu kontrola evidence tržeb již neproběhne,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...