U rodičů zůstává bydlet skoro třetina mladých. Ostatní volí nejčastěji pronájem bytu

V pronajatém bytě žije osamoceně nebo s partnerem či partnerkou 25 procent mladých Čechů ve věku od 18 do 30 let. Další mají pronájem se spolubydlícím nebo v rodinném domě. Vlastní byt nebo dům má dohromady 23 procent mladých. U svých rodičů jich pak zůstává 31 procent. Vyplývá to u průzkumu realitní společnosti Residomo a agentury STEM/MARK. Podle 60 procent dotazovaných je ideální věk pro osamostatnění mladých lidí v průměru 22,5 roku.

„Mladí lidé jednoznačně touží po samostatnosti, svobodě a životě podle svých pravidel, ale vše závisí na jejich vlastní ekonomické soběstačnosti a na vztazích v rodině. Více než 80 procent dotázaných mladých lidí, kteří bydlí u rodičů, uvedlo, že důvodem jsou finance a že budou moci odejít, až budou mít dostatečný příjem,“ uvedl mluvčí Residomo Roman Frkous.

Zároveň podle průzkumu 93 procent lidí od 18 do 30 let souhlasí s tím, že pokud bydlí u rodičů, budou finančně přispívat na chod společné domácnosti. Takzvaný mama hotel, kdy potomek s vlastními příjmy bydlí stále s rodiči a na chodu domácnosti se podílí jen minimálně, je pro 75 procent z nich nepřijatelný.

Od rodičů se přitom stěhují dívky dříve než chlapci. S rodiči bydlí 36 procent mladých žen ve zkoumaném věku, v případě mladých mužů je to 51 procent. U mladších ročníků, tedy do 18 let, je nepoměr podobný – bydlení s rodiči opustilo 18 procent žen, ale jen devět procent mužů.

Výhoda spolubydlení? Společnost přátel i rozdělení domácích prací

Jako způsob, jak se osamostatnit, uvádějí respondenti často spolubydlení. Souhlas vyjádřilo 71 procent, proti bylo šest procent. Spolubydlení považují mladí lidé za běžnější ve větších krajských městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. V Praze a v Brně je podle Frkouse nedostatek dostupného bydlení, naopak v Ostravě není problém sehnat malý byt. Na vesnicích a v malých městech se udržuje tradice rodinných a dvougeneračních domů.

„Mezi jednoznačné výhody spolubydlení patří podle mileniálů kontakt s ostatními lidmi, společnost přátel a také dělba práce při domácích pracích. Přínos spolubydlení spatřují i ve zvýšení nebo získání tolerance a respektu k ostatním. Naopak nejčastěji zmiňovanou nevýhodou, kterou uvedlo 64 procent respondentů, byla ztráta soukromí,“ doplnil Frkous. Předností spolubydlení je podle něj příznivá cena, kdy nájemníci sdílí náklady a většinou platí za pokoj, nikoliv za celý byt.

Zatímco ženy spíše preferují samostatný pronájem, mladým mužům většinou nevadí spolubydlení s více lidmi. Samostatný pronájem podle průzkumu vyzkoušelo 58 procent žen a 41 procent mužů.

Průzkum se uskutečnil letos v březnu. Odpovídalo v něm 1020 lidí od 18 do 30 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...