Trump rozšířil možnost těžby ropy a plynu v pobřežních vodách. I tam, kde to Obama zakázal

Americký prezident Donald Trump vydal nařízení otevřít těžbě ropy a zemního plynu rozsáhlé oblasti v amerických vodách, včetně těch, jejichž rozvoj jeho předchůdce Barack Obama krátce před svým odchodem z funkce zakázal. Výnos se týká částí Severního ledového oceánu, Atlantiku, Tichého oceánu a Mexického zálivu.

Trump v předvolební kampani sliboval zrušit Obamou zavedená rozsáhlá omezení těžby, která podle něj podkopávají rozvoj americké energetiky a připravují o práci tisíce lidí. Rozzuřil tím ekologické aktivisty a povzbudil odvětví těžby surovin.

Páteční nařízení pověřuje ministerstvo vnitra, aby přezkoumalo a přepracovalo poslední pětiletý plán rozvoje těžby ropy a plynu na federálních územích, který přijala Obamova administrativa. Tento plán se týká i rozvoje vod kolem amerického pobřeží. Ruší také Obamův „trvalý“ zákaz rozvoje oblastí Severního ledového oceánu a části Atlantiku, zdůvodňovaný ochranou přírody.

Jak dlouho platí nařízení platné „navždy“

Ke konci prosince Obama zakázal nové vrty na těžbu ropy a zemního plynu ve velké části amerických vod v Severním ledovém oceánu a v některých částech Atlantiku. Použil přitom zákon z 50. let minulého století, který prezidentům umožňuje zamezit využívání nerostných zdrojů v pobřežních vodách, ale nespecifikuje, jak takové nařízení zrušit.

S odkazem na to Obamova vláda tvrdila, že toto její nařízení je platné „navždy“, a řada médií to nekriticky přijala. List The Wall Street Journal ale například připomněl, že předchozí prezident George Bush předtím bez problémů zrušil část obdobného nařízení svého předchůdce Billa Clintona. 

  • Trumpův výnos by bezprostředně významnější dopad na těžbu mít neměl. Podle agentury Reuters o vrty v arktických vodách zatím není příliš velký zájem, protože jsou velmi nákladné a riskantní.
  • Jejich rozvoji brání i nízké ceny ropy a rostoucí těžba na americké pevnině. Poptávka odvětví po pronájmu podmořských oblastí USA k průzkumu a využití ložisek je nyní nejnižší za pět let.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...