Testování ve firmách bude pokračovat celý červen, rozhodla vláda. Absenci scénáře kritizoval Svaz průmyslu

Testování ve firmách i na úřadech má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pokračovat ještě celý červen. Na čtvrtečním jednání o tom rozhodla vláda. Zaměstnanci docházející do podniků budou testy nadále muset podstupovat jednou týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR už v dřívějších čtvrtečních hodinách vyzval vládu, aby co nejrychleji představila časový plán povinného testování a povolila využití testů z firem v běžném životě. Kabinet by rovněž měl dokončit diskusi k případnému využívání přesnějších PCR testů, uvedli viceprezident svazu Jan Rafaj a člen představenstva Miroslav Palát.

S plošným testováním se zatím počítalo minimálně do konce května. Jak dlouho potrvá, kabinet podle Havlíčka neurčil. Řekl to na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Konečné usnesení kabinet podle Havlíčka vydá v pondělí, už nyní chtěl ale firmy o pokračujícím testování informovat, aby si mohly zajistit testy.

Rafaj už dříve uvedl, že by vláda měla jasně říct, jak chce s testováním v podnicích pokračovat. „Pokud to přispěje k lepší kontrole epidemie, nebráníme se prodloužení testování až do konce června,“ řekl. Není podle něj ale možné, aby vláda nyní dávala signály, že testování skončí 31. května a krátce před tímto termínem rozhodnutí změnila.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger ve středu na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že ve firmách i školách se bude antigenními testy testovat nejméně do konce května.

Závazně musely zaměstnance začít testovat nejprve firmy nad 250 lidí, které měly za úkol první kolo testů dokončit do 12. března. Postupně kabinet testy zavedl i v nejmenších firmách, u živnostníků a ve veřejném sektoru. Lidé, kteří docházejí do firem, se musejí testovat jednou týdně. Testům se nemusejí podrobovat lidé pracující z domova, očkování a ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid.

Firmy mohou k testování využívat schválené samotestovací sady, někde využívají služeb mobilních odběrových týmů či závodního lékaře. Podle Rafaje je třeba, aby pracovníci firem mohli nejen testy provedené zdravotníky, ale i ty samovyšetřovací, využívat jako vstupenku do služeb. Ty spojené s péčí o tělo se budou moci od pondělí otevřít, zákazníci ale budou muset předložit doklad o negativním testu na koronavirus. Vláda by měla ještě upřesnit podmínky k potvrzení. Ještě v pondělí chtěla, aby se využíval jen doklad z certifikovaných odběrových center. Arenberger v úterý večer uvedl, že prokázat se bude možné i testem z práce či školy.

Některé firmy podle Rafaje už řeší, jak budou potvrzení vydávat. Do určité míry je tak část podniků na tuto situaci připravena, nebude to podle něj ale jednoduché. „Pokud vláda dneska (ve čtvrtek) rozhodne, že to bude v pondělí, předpokládám, že pro mnohé to bude příští týden velmi komplikované. Firmy jsou ale schopné a v zájmu toho, aby ekonomiku plošně rozjely co nejvíc, tak udělají všechno pro to, aby během týdne, deseti dnů to opět vstřebaly,“ dodal.

Společnost Mondi Štětí podle svého ředitele kvality a životního prostředí Jana Koubského už nyní zaměstnancům poskytuje dokument o absolvování PCR testu. V případě antigenního testování jim vydává kartičky pro vstup do podniku.

„Pro nás zpracovat nějakou formu potvrzení o absolvovaném antigenním testování není žádný problém. Samozřejmě další otázkou by bylo, jaké by bylo jejich uznávání a tam určitě potřebujeme podporu ze strany vlády,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 53 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 14 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01
Načítání...