Testování ve firmách bude pokračovat celý červen, rozhodla vláda. Absenci scénáře kritizoval Svaz průmyslu

Testování ve firmách i na úřadech má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pokračovat ještě celý červen. Na čtvrtečním jednání o tom rozhodla vláda. Zaměstnanci docházející do podniků budou testy nadále muset podstupovat jednou týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR už v dřívějších čtvrtečních hodinách vyzval vládu, aby co nejrychleji představila časový plán povinného testování a povolila využití testů z firem v běžném životě. Kabinet by rovněž měl dokončit diskusi k případnému využívání přesnějších PCR testů, uvedli viceprezident svazu Jan Rafaj a člen představenstva Miroslav Palát.

S plošným testováním se zatím počítalo minimálně do konce května. Jak dlouho potrvá, kabinet podle Havlíčka neurčil. Řekl to na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Konečné usnesení kabinet podle Havlíčka vydá v pondělí, už nyní chtěl ale firmy o pokračujícím testování informovat, aby si mohly zajistit testy.

Rafaj už dříve uvedl, že by vláda měla jasně říct, jak chce s testováním v podnicích pokračovat. „Pokud to přispěje k lepší kontrole epidemie, nebráníme se prodloužení testování až do konce června,“ řekl. Není podle něj ale možné, aby vláda nyní dávala signály, že testování skončí 31. května a krátce před tímto termínem rozhodnutí změnila.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger ve středu na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že ve firmách i školách se bude antigenními testy testovat nejméně do konce května.

Závazně musely zaměstnance začít testovat nejprve firmy nad 250 lidí, které měly za úkol první kolo testů dokončit do 12. března. Postupně kabinet testy zavedl i v nejmenších firmách, u živnostníků a ve veřejném sektoru. Lidé, kteří docházejí do firem, se musejí testovat jednou týdně. Testům se nemusejí podrobovat lidé pracující z domova, očkování a ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid.

Firmy mohou k testování využívat schválené samotestovací sady, někde využívají služeb mobilních odběrových týmů či závodního lékaře. Podle Rafaje je třeba, aby pracovníci firem mohli nejen testy provedené zdravotníky, ale i ty samovyšetřovací, využívat jako vstupenku do služeb. Ty spojené s péčí o tělo se budou moci od pondělí otevřít, zákazníci ale budou muset předložit doklad o negativním testu na koronavirus. Vláda by měla ještě upřesnit podmínky k potvrzení. Ještě v pondělí chtěla, aby se využíval jen doklad z certifikovaných odběrových center. Arenberger v úterý večer uvedl, že prokázat se bude možné i testem z práce či školy.

Některé firmy podle Rafaje už řeší, jak budou potvrzení vydávat. Do určité míry je tak část podniků na tuto situaci připravena, nebude to podle něj ale jednoduché. „Pokud vláda dneska (ve čtvrtek) rozhodne, že to bude v pondělí, předpokládám, že pro mnohé to bude příští týden velmi komplikované. Firmy jsou ale schopné a v zájmu toho, aby ekonomiku plošně rozjely co nejvíc, tak udělají všechno pro to, aby během týdne, deseti dnů to opět vstřebaly,“ dodal.

Společnost Mondi Štětí podle svého ředitele kvality a životního prostředí Jana Koubského už nyní zaměstnancům poskytuje dokument o absolvování PCR testu. V případě antigenního testování jim vydává kartičky pro vstup do podniku.

„Pro nás zpracovat nějakou formu potvrzení o absolvovaném antigenním testování není žádný problém. Samozřejmě další otázkou by bylo, jaké by bylo jejich uznávání a tam určitě potřebujeme podporu ze strany vlády,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...