Temelín má v provozu jeden reaktor. Kvůli horku ho ale „osvěžují“ všechny čtyři chladicí věže

3 minuty
Události: Ochlazování Temelína
Zdroj: ČT24

Současná vlna veder dopadla i na provoz jaderných elektráren v Evropě. V Temelíně pracují kvůli horku všechny čtyři chladicí věže. Německá elektrárna Grohnde v Dolním Sasku oznámila, že kvůli vzrůstající teplotě vody v řece Vezera zahájí v pátek odstávku, která potrvá zřejmě do neděle. Svůj výkon pak snížila většina francouzských jaderných zařízení.

Vypadá to jako efektní fontána či část aquparku, ve stutečnosti jde ale o chlazení Jaderné elektrárny Temelín. „Tím, že stříkáme do vzduchu, se voda ochlazuje a vrací se zpátky do technologie, kde chladí například čerpadla a další zařízení,“ vysvětluje vedoucí komunikace JETE Petr Šuleř. 

Velmi podobně fungují i chladicí věže. Horká voda se ochlazuje vzduchem, přebytečné teplo uniká společně s párou vzhůru do nebe. Právě věže teď nabízejí nezvyklý pohled, kterého si ale kolemjdoucí nejspíš nevšimne. Pára by dnes za normálních okolností měla stoupat jen ze dvou betonových obrů. V provozu je totiž nyní jen jeden reaktor ze dvou (druhý blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva). Kvůli horku ho ale chladí všechny čtyři chladicí věže. 

„Tohle je velmi výjimečné, děláme to jednou, maximálně dvakrát za pět let,“ řekl Šuleř. Elektrárna tím srovnala rozdíl, který horko způsobuje, a výkon je nyní stejný jako při nižších teplotách.

Německé elektrárny neuchladí voda z řek

Německá jaderná elektrárna v Grohnde v Dolním Sasku oznámila, že kvůli vzrůstající teplotě vody v řece Vezera zahajuje v pátek odstávku, která potrvá zřejmě do neděle. Informovala o tom agentura ČTK. Podobně i v roce 2018 některé jaderné elekrárny v Německu snížily produkci, protože voda z řek, kterou používají k ochlazování, byla příliš teplá.

Server Oenergetice.cz uvedl, že ve středu se kvůli vedrům snížila i výroba francouzských jaderných elektráren. Elektrárny společnosti EDF na jihu Francie – Golfech, Saint Alban a Tricastin – byly v důsledku vlny veder postihující Evropu nuceny snížit svůj výkon. Rekordní teploty ovlivňují výroby jaderných elektráren také v dalších státech, dodal server.

Méně elektřiny teď vyrábějí i solární zařízení, kterým vadí tropické teploty. Sluneční paprsky sice potřebují, horký vzduch ale ne. Čím víc jsou panely ochlazovány, tím lépe pracují. Jejich parametry přitom výrobce uvádí pro teplotu 25 stupňů Celsia. Při teplotě o deset stupňů vyšší může výkon elektrárny klesnout až o deset procent.

U zařízení, které navštívil štáb ČT, se navíc samotné panely v pátečním horku rozpálily až na 55 stupňů. I to výkon dál snižuje. Vzhledem k technologii však nezbývá nic jiného než počkat na chladnější počasí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...