Tažení proti dvojí kvalitě potravin míří do finále. Rozhodnou jednání počátkem roku

Nahrávám video

Z 65 kontrolovaných potravin, u nichž bylo podezření na dvojí kvalitu, dvacet nevyhovělo. To znamená, že pod stejným názvem a ve stejném obalu obsahovaly v různých státech Evropské unie různé složení. Vyplynulo to z vyjádření eurokomisařky Věry Jourové (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce. Evropská komise proto tyto důkazy předá jednotlivým státům, aby s producenty zahájily řízení. V dalším kole se bude prověřovat dalších zhruba 140 produktů.

Věra Jourová uvedla, že tato měření poskytují nezvratné důkazy o neopodstatněných rozdílech mezi produkty. Sporné výrobky ale blíže neidentifikovala. Na vzniku použité metodiky měření spolupracovalo Česko i další státy střední a východní Evropy, které si již více let stěžují na dvojí kvalitu potravin. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) v pořadu zdůraznil, že tato praxe se netýká českých producentů, ale značkových výrobců či nadnárodních firem. Ti si to podle něho nedovolí v zemích na západ od nás, kde mají svá sídla. „Naopak do nových zemí EU se snaží dodávat levnější výrobky s nižší kvalitou,“ řekl ministr. 

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy má mít český spotřebitel nárok, když si v tuzemsku kupuje zahraniční značku, aby si ji koupil stejně kvalitní, jako když si ji koupí třeba v Německu nebo ve Francii.

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Evropský parlament v září vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problém dvojí kvality výrobků ve stejném balení. 

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). 

Jourová k tomu v neděli v Otázkách Václava Moravce dodala, že snahou je, aby dvojí kvalita byla zakázána a zmizela z evropského trhu. „Pokud se objeví rozdíl (ve složení potraviny v různých státech), musí výrobce vysvětlovat, proč tomu tak je. On ponese důkazní břemeno,“ řekla. 

Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Zdroj: MPSR.sk/Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku/2016

V lednu a v únoru budou o dvojí kvalitě dál jednat zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu i členských zemí EU. Eurokomisařka věří, že tvrdší pravidla budou schválena ještě před květnovými volbami do evropského parlamentu. Příslušná legislativa by podle ní pak měla být do dvou let. 

Zdůraznila však, že Evropská komise už nyní zastává názor, že jde o postižitelné obchodní praktiky. Není tedy třeba čekat na dobu, až legislativa vstoupí v účinnost.

Toman podotkl, že čeští experti nyní při různých jednáních odmítají snahy rozmělňovat novou legislativu do dvojích chutí či do různých zvyků v různých zemích. „Pro nás je rozhodující obsah masa či ovocného koncentrátu,“ řekl. Za rozmělňováním stojí podle něho staré země EU, odkud pocházejí nadnárodní výrobci.  

„Západeovropští výrobci proto tolik křičí, že u nás realizují výrazně vyšší marži. O tu přijdou,“ podotkl k tomu Prouza.

Také Jourová připustila, že jsou stále státy, které dvojí kvalitu zlehčují. „Je to tam, kde to spotřebitelé necítí jako problém, Německo, Dánsko či skandinávské země.“

Jourová, Toman i Prouza zdůraznili, že odstranění dvojí kvality nepovede ke zdražení výrobků prodávaných v Česku. 

Toman v Otázkách Václava Moravce také ocenil postup některých obchodních řetězců působících v Česku, které se přihlásily k tomu, že nebudou akceptovat dvojí kvalitu a budou dovážet stejně kvalitní zboží. Předběžná zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce pak ukazují, že to tyto řetězce dodržují. 

Zákaz papírových letáků se slevami?

Toman rovněž uvedl, že ministerstvo přemýšlí o zákazu papírových letáků s aktuální slevovou nabídkou obchodních řetězců. Tyto letáky nejsou podle něj pro řetězce ekonomické, ale také zatěžují životní prostředí. „Je to jedna z cest, o které se bavíme,“ uvedl.

Ministr se již dříve nechal slyšet, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však zrušit slevy jako takové. „To je standardní marketingová věc. Chceme ve slevách udělat pořádek, aby spotřebitel věděl cenu zboží, aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Nechceme potraviny zdražovat.“ Podle něj ještě bude záležet na diskusi s obchodními řetězci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 14 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...