Tažení proti dvojí kvalitě potravin míří do finále. Rozhodnou jednání počátkem roku

Nahrávám video
V OVM o dvojí kvalitě potravin
Zdroj: ČT24

Z 65 kontrolovaných potravin, u nichž bylo podezření na dvojí kvalitu, dvacet nevyhovělo. To znamená, že pod stejným názvem a ve stejném obalu obsahovaly v různých státech Evropské unie různé složení. Vyplynulo to z vyjádření eurokomisařky Věry Jourové (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce. Evropská komise proto tyto důkazy předá jednotlivým státům, aby s producenty zahájily řízení. V dalším kole se bude prověřovat dalších zhruba 140 produktů.

Věra Jourová uvedla, že tato měření poskytují nezvratné důkazy o neopodstatněných rozdílech mezi produkty. Sporné výrobky ale blíže neidentifikovala. Na vzniku použité metodiky měření spolupracovalo Česko i další státy střední a východní Evropy, které si již více let stěžují na dvojí kvalitu potravin. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) v pořadu zdůraznil, že tato praxe se netýká českých producentů, ale značkových výrobců či nadnárodních firem. Ti si to podle něho nedovolí v zemích na západ od nás, kde mají svá sídla. „Naopak do nových zemí EU se snaží dodávat levnější výrobky s nižší kvalitou,“ řekl ministr. 

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy má mít český spotřebitel nárok, když si v tuzemsku kupuje zahraniční značku, aby si ji koupil stejně kvalitní, jako když si ji koupí třeba v Německu nebo ve Francii.

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Evropský parlament v září vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problém dvojí kvality výrobků ve stejném balení. 

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). 

Jourová k tomu v neděli v Otázkách Václava Moravce dodala, že snahou je, aby dvojí kvalita byla zakázána a zmizela z evropského trhu. „Pokud se objeví rozdíl (ve složení potraviny v různých státech), musí výrobce vysvětlovat, proč tomu tak je. On ponese důkazní břemeno,“ řekla. 

Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Zdroj: MPSR.sk/Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku/2016

V lednu a v únoru budou o dvojí kvalitě dál jednat zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu i členských zemí EU. Eurokomisařka věří, že tvrdší pravidla budou schválena ještě před květnovými volbami do evropského parlamentu. Příslušná legislativa by podle ní pak měla být do dvou let. 

Zdůraznila však, že Evropská komise už nyní zastává názor, že jde o postižitelné obchodní praktiky. Není tedy třeba čekat na dobu, až legislativa vstoupí v účinnost.

Toman podotkl, že čeští experti nyní při různých jednáních odmítají snahy rozmělňovat novou legislativu do dvojích chutí či do různých zvyků v různých zemích. „Pro nás je rozhodující obsah masa či ovocného koncentrátu,“ řekl. Za rozmělňováním stojí podle něho staré země EU, odkud pocházejí nadnárodní výrobci.  

„Západeovropští výrobci proto tolik křičí, že u nás realizují výrazně vyšší marži. O tu přijdou,“ podotkl k tomu Prouza.

Také Jourová připustila, že jsou stále státy, které dvojí kvalitu zlehčují. „Je to tam, kde to spotřebitelé necítí jako problém, Německo, Dánsko či skandinávské země.“

Jourová, Toman i Prouza zdůraznili, že odstranění dvojí kvality nepovede ke zdražení výrobků prodávaných v Česku. 

Toman v Otázkách Václava Moravce také ocenil postup některých obchodních řetězců působících v Česku, které se přihlásily k tomu, že nebudou akceptovat dvojí kvalitu a budou dovážet stejně kvalitní zboží. Předběžná zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce pak ukazují, že to tyto řetězce dodržují. 

Zákaz papírových letáků se slevami?

Toman rovněž uvedl, že ministerstvo přemýšlí o zákazu papírových letáků s aktuální slevovou nabídkou obchodních řetězců. Tyto letáky nejsou podle něj pro řetězce ekonomické, ale také zatěžují životní prostředí. „Je to jedna z cest, o které se bavíme,“ uvedl.

Ministr se již dříve nechal slyšet, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však zrušit slevy jako takové. „To je standardní marketingová věc. Chceme ve slevách udělat pořádek, aby spotřebitel věděl cenu zboží, aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Nechceme potraviny zdražovat.“ Podle něj ještě bude záležet na diskusi s obchodními řetězci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...