Tažení proti dvojí kvalitě potravin míří do finále. Rozhodnou jednání počátkem roku

57 minut
V OVM o dvojí kvalitě potravin
Zdroj: ČT24

Z 65 kontrolovaných potravin, u nichž bylo podezření na dvojí kvalitu, dvacet nevyhovělo. To znamená, že pod stejným názvem a ve stejném obalu obsahovaly v různých státech Evropské unie různé složení. Vyplynulo to z vyjádření eurokomisařky Věry Jourové (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce. Evropská komise proto tyto důkazy předá jednotlivým státům, aby s producenty zahájily řízení. V dalším kole se bude prověřovat dalších zhruba 140 produktů.

Věra Jourová uvedla, že tato měření poskytují nezvratné důkazy o neopodstatněných rozdílech mezi produkty. Sporné výrobky ale blíže neidentifikovala. Na vzniku použité metodiky měření spolupracovalo Česko i další státy střední a východní Evropy, které si již více let stěžují na dvojí kvalitu potravin. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) v pořadu zdůraznil, že tato praxe se netýká českých producentů, ale značkových výrobců či nadnárodních firem. Ti si to podle něho nedovolí v zemích na západ od nás, kde mají svá sídla. „Naopak do nových zemí EU se snaží dodávat levnější výrobky s nižší kvalitou,“ řekl ministr. 

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy má mít český spotřebitel nárok, když si v tuzemsku kupuje zahraniční značku, aby si ji koupil stejně kvalitní, jako když si ji koupí třeba v Německu nebo ve Francii.

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Evropský parlament v září vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problém dvojí kvality výrobků ve stejném balení. 

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). 

Jourová k tomu v neděli v Otázkách Václava Moravce dodala, že snahou je, aby dvojí kvalita byla zakázána a zmizela z evropského trhu. „Pokud se objeví rozdíl (ve složení potraviny v různých státech), musí výrobce vysvětlovat, proč tomu tak je. On ponese důkazní břemeno,“ řekla. 

Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Zdroj: MPSR.sk/Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku/2016

V lednu a v únoru budou o dvojí kvalitě dál jednat zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu i členských zemí EU. Eurokomisařka věří, že tvrdší pravidla budou schválena ještě před květnovými volbami do evropského parlamentu. Příslušná legislativa by podle ní pak měla být do dvou let. 

Zdůraznila však, že Evropská komise už nyní zastává názor, že jde o postižitelné obchodní praktiky. Není tedy třeba čekat na dobu, až legislativa vstoupí v účinnost.

Toman podotkl, že čeští experti nyní při různých jednáních odmítají snahy rozmělňovat novou legislativu do dvojích chutí či do různých zvyků v různých zemích. „Pro nás je rozhodující obsah masa či ovocného koncentrátu,“ řekl. Za rozmělňováním stojí podle něho staré země EU, odkud pocházejí nadnárodní výrobci.  

„Západeovropští výrobci proto tolik křičí, že u nás realizují výrazně vyšší marži. O tu přijdou,“ podotkl k tomu Prouza.

Také Jourová připustila, že jsou stále státy, které dvojí kvalitu zlehčují. „Je to tam, kde to spotřebitelé necítí jako problém, Německo, Dánsko či skandinávské země.“

Jourová, Toman i Prouza zdůraznili, že odstranění dvojí kvality nepovede ke zdražení výrobků prodávaných v Česku. 

Toman v Otázkách Václava Moravce také ocenil postup některých obchodních řetězců působících v Česku, které se přihlásily k tomu, že nebudou akceptovat dvojí kvalitu a budou dovážet stejně kvalitní zboží. Předběžná zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce pak ukazují, že to tyto řetězce dodržují. 

Zákaz papírových letáků se slevami?

Toman rovněž uvedl, že ministerstvo přemýšlí o zákazu papírových letáků s aktuální slevovou nabídkou obchodních řetězců. Tyto letáky nejsou podle něj pro řetězce ekonomické, ale také zatěžují životní prostředí. „Je to jedna z cest, o které se bavíme,“ uvedl.

Ministr se již dříve nechal slyšet, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však zrušit slevy jako takové. „To je standardní marketingová věc. Chceme ve slevách udělat pořádek, aby spotřebitel věděl cenu zboží, aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Nechceme potraviny zdražovat.“ Podle něj ještě bude záležet na diskusi s obchodními řetězci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...