Evropský parlament je proti dvojí kvalitě zboží. Vybídl Komisi k vypracování přísnější legislativy

Evropský parlament vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problémy s dvojí kvalitou výrobků. Učinil tak přijetím zprávy české europoslankyně Olgy Sehnalové v poměru 464 ku 69 hlasům, 17 zákonodárců se zdrželo.

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla poslankyně o hlavním poselství právě přijaté zprávy. Ta se zdá být reakcí na přístup Evropské komise, že „tu a tam a za určitých okolností to může být povolená praktika“, dodala.

Ještě před hlasováním Sehnalová předvídala, že výsledek napoví, zda příští legislativní řešení tohoto problému bude spočívat ve striktním zákazu nekalých praktik, nebo připustí jakési legitimní důvody pro pokračování dosavadní praxe. Ta dovoluje nabízet spotřebitelům na východě EU identicky vyhlížející značkové produkty, ovšem s odlišným složením. Sama však usiluje o to, aby chystané změny v unijních pravidlech neponechaly žádná „zadní vrátka“.

„Tvářit se, že rozdílné produkty ve stejném obalu jsou stejné, je nelegální. Komise je odhodlána pracovat proti těmto nekalým praktikám,“ slíbil v rozpravě eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. „Všichni evropští spotřebitelé by, bez ohledu na to, kde žijí, měli mít stejný přístup ke stejně kvalitním výrobkům,“ prohlásil.

Proti toleranci nepoctivého chování

Rozprava, podobně jako hlasování, vyzněla jako výrazná podpora postoje. „Podaří se nám zbavit se Evropy dvou rychlostí, pokud se zbavíme výrobků dvojí kvality – s jiným složením u nás a v západní Evropě,“ prohlásil bulharský socialista Momčil Nekov. „Na společném trhu musí platit společná pravidla,“ zdůraznil slovenský lidovec Ivan Štefanec. „Na východě je ve výrobcích více cukru, tuku a soli, a to není zdravé,“ přidala se jeho krajanka Jana Žitňanská.

„Před rokem (předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker říkal, že nesmějí být občané EU kategorie A a B – přesto ale klamavé praktiky stále existují. Určitě nechceme vnucovat jednotný produkt celé Evropě, ale nemůžeme tolerovat nepoctivé chování,“ řekl italský europoslanec Nicola Danti.

„Podle Junckera by v EU neměl být rozdíl mezi severem a jihem, východem a západem. Ale v potravinách rozdíly máme. Nelze to akceptovat,“ poznamenal slovinský poslanec za zelené Igor Šoltes.

Výsledky testování potravin z října 2017:

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Sehnalovou podpořili i další zástupci Česka. „Není možné, aby v EU existovali spotřebitelé druhé kategorie, kterým jsou určeny méně kvalitní výrobky. Klíčové je konat, čas běží. Doufám, že přejdeme od slov k činům,“ zdůraznila Dita Charanzová (ANO). „Spotřebitel je podváděn. Nejde jen o potraviny, ale i o čisticí a hygienické výrobky,“ poznamenal Jiří Maštálka (KSČM). „Všichni rozumíme, že stejný obal má obsahovat stejný výrobek, i když komisi trvalo tolik let, než to pochopila. Jsem ráda, že v tom sehrála roli Česká republika a kolegyně Sehnalová,“ řekla Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Zazněly ale i výhrady. „Lokální preference je nutné respektovat,“ apelovala francouzská nacionalistka Mylene Troszczynskiová a varovala, že zvýšené náklady nebudou ku prospěchu spotřebitelů. „Zákon nelze psát komunistickým jazykem,“ vytkl předkladatelce polský euroskeptik Dobromir Sośnierz. „Nesouhlasím s tím, aby se vše zakázalo, ani si nejsem jist, zda máme vše sjednocovat, protože to bude znamenat dodatečné náklady,“ uvedl německý lidovec Andreas Schwab. Ten argumentoval, že rybí prsty vypadají stejně, přestože mohou obsahovat jinou rybu v Portugalsku či v Polsku.

„Stejná pravidla musí platit pro všechny. Všichni jsme Evropané. Je nepřijatelné, aby tady byly rozdílné výrobky ve stejném obalu,“ oponoval francouzský socialista Eric Andrieu. „Není to o potravinách, ale o víře, že Východoevropané si lepší kvalitu nezaslouží,“ rozzlobil se bulharský konzervativec Angel Džambazki nad „koloniální mentalitou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 4 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.