Evropský parlament je proti dvojí kvalitě zboží. Vybídl Komisi k vypracování přísnější legislativy

Evropský parlament vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problémy s dvojí kvalitou výrobků. Učinil tak přijetím zprávy české europoslankyně Olgy Sehnalové v poměru 464 ku 69 hlasům, 17 zákonodárců se zdrželo.

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla poslankyně o hlavním poselství právě přijaté zprávy. Ta se zdá být reakcí na přístup Evropské komise, že „tu a tam a za určitých okolností to může být povolená praktika“, dodala.

Ještě před hlasováním Sehnalová předvídala, že výsledek napoví, zda příští legislativní řešení tohoto problému bude spočívat ve striktním zákazu nekalých praktik, nebo připustí jakési legitimní důvody pro pokračování dosavadní praxe. Ta dovoluje nabízet spotřebitelům na východě EU identicky vyhlížející značkové produkty, ovšem s odlišným složením. Sama však usiluje o to, aby chystané změny v unijních pravidlech neponechaly žádná „zadní vrátka“.

„Tvářit se, že rozdílné produkty ve stejném obalu jsou stejné, je nelegální. Komise je odhodlána pracovat proti těmto nekalým praktikám,“ slíbil v rozpravě eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. „Všichni evropští spotřebitelé by, bez ohledu na to, kde žijí, měli mít stejný přístup ke stejně kvalitním výrobkům,“ prohlásil.

Proti toleranci nepoctivého chování

Rozprava, podobně jako hlasování, vyzněla jako výrazná podpora postoje. „Podaří se nám zbavit se Evropy dvou rychlostí, pokud se zbavíme výrobků dvojí kvality – s jiným složením u nás a v západní Evropě,“ prohlásil bulharský socialista Momčil Nekov. „Na společném trhu musí platit společná pravidla,“ zdůraznil slovenský lidovec Ivan Štefanec. „Na východě je ve výrobcích více cukru, tuku a soli, a to není zdravé,“ přidala se jeho krajanka Jana Žitňanská.

„Před rokem (předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker říkal, že nesmějí být občané EU kategorie A a B – přesto ale klamavé praktiky stále existují. Určitě nechceme vnucovat jednotný produkt celé Evropě, ale nemůžeme tolerovat nepoctivé chování,“ řekl italský europoslanec Nicola Danti.

„Podle Junckera by v EU neměl být rozdíl mezi severem a jihem, východem a západem. Ale v potravinách rozdíly máme. Nelze to akceptovat,“ poznamenal slovinský poslanec za zelené Igor Šoltes.

Výsledky testování potravin z října 2017:

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Sehnalovou podpořili i další zástupci Česka. „Není možné, aby v EU existovali spotřebitelé druhé kategorie, kterým jsou určeny méně kvalitní výrobky. Klíčové je konat, čas běží. Doufám, že přejdeme od slov k činům,“ zdůraznila Dita Charanzová (ANO). „Spotřebitel je podváděn. Nejde jen o potraviny, ale i o čisticí a hygienické výrobky,“ poznamenal Jiří Maštálka (KSČM). „Všichni rozumíme, že stejný obal má obsahovat stejný výrobek, i když komisi trvalo tolik let, než to pochopila. Jsem ráda, že v tom sehrála roli Česká republika a kolegyně Sehnalová,“ řekla Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Zazněly ale i výhrady. „Lokální preference je nutné respektovat,“ apelovala francouzská nacionalistka Mylene Troszczynskiová a varovala, že zvýšené náklady nebudou ku prospěchu spotřebitelů. „Zákon nelze psát komunistickým jazykem,“ vytkl předkladatelce polský euroskeptik Dobromir Sośnierz. „Nesouhlasím s tím, aby se vše zakázalo, ani si nejsem jist, zda máme vše sjednocovat, protože to bude znamenat dodatečné náklady,“ uvedl německý lidovec Andreas Schwab. Ten argumentoval, že rybí prsty vypadají stejně, přestože mohou obsahovat jinou rybu v Portugalsku či v Polsku.

„Stejná pravidla musí platit pro všechny. Všichni jsme Evropané. Je nepřijatelné, aby tady byly rozdílné výrobky ve stejném obalu,“ oponoval francouzský socialista Eric Andrieu. „Není to o potravinách, ale o víře, že Východoevropané si lepší kvalitu nezaslouží,“ rozzlobil se bulharský konzervativec Angel Džambazki nad „koloniální mentalitou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...