Evropský parlament je proti dvojí kvalitě zboží. Vybídl Komisi k vypracování přísnější legislativy

Evropský parlament vybídl Evropskou komisi k vypracování přísnější legislativy, která by z vnitřního trhu odstranila problémy s dvojí kvalitou výrobků. Učinil tak přijetím zprávy české europoslankyně Olgy Sehnalové v poměru 464 ku 69 hlasům, 17 zákonodárců se zdrželo.

„Evropský parlament řekl, že praktiku dvojí kvality jako takovou odmítá a chce ji mít na černé listině směrnice o nekalých obchodních praktikách, která se v současnosti připravuje k revizi,“ řekla poslankyně o hlavním poselství právě přijaté zprávy. Ta se zdá být reakcí na přístup Evropské komise, že „tu a tam a za určitých okolností to může být povolená praktika“, dodala.

Ještě před hlasováním Sehnalová předvídala, že výsledek napoví, zda příští legislativní řešení tohoto problému bude spočívat ve striktním zákazu nekalých praktik, nebo připustí jakési legitimní důvody pro pokračování dosavadní praxe. Ta dovoluje nabízet spotřebitelům na východě EU identicky vyhlížející značkové produkty, ovšem s odlišným složením. Sama však usiluje o to, aby chystané změny v unijních pravidlech neponechaly žádná „zadní vrátka“.

„Tvářit se, že rozdílné produkty ve stejném obalu jsou stejné, je nelegální. Komise je odhodlána pracovat proti těmto nekalým praktikám,“ slíbil v rozpravě eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. „Všichni evropští spotřebitelé by, bez ohledu na to, kde žijí, měli mít stejný přístup ke stejně kvalitním výrobkům,“ prohlásil.

Proti toleranci nepoctivého chování

Rozprava, podobně jako hlasování, vyzněla jako výrazná podpora postoje. „Podaří se nám zbavit se Evropy dvou rychlostí, pokud se zbavíme výrobků dvojí kvality – s jiným složením u nás a v západní Evropě,“ prohlásil bulharský socialista Momčil Nekov. „Na společném trhu musí platit společná pravidla,“ zdůraznil slovenský lidovec Ivan Štefanec. „Na východě je ve výrobcích více cukru, tuku a soli, a to není zdravé,“ přidala se jeho krajanka Jana Žitňanská.

„Před rokem (předseda Evropské komise Jean-Claude) Juncker říkal, že nesmějí být občané EU kategorie A a B – přesto ale klamavé praktiky stále existují. Určitě nechceme vnucovat jednotný produkt celé Evropě, ale nemůžeme tolerovat nepoctivé chování,“ řekl italský europoslanec Nicola Danti.

„Podle Junckera by v EU neměl být rozdíl mezi severem a jihem, východem a západem. Ale v potravinách rozdíly máme. Nelze to akceptovat,“ poznamenal slovinský poslanec za zelené Igor Šoltes.

Výsledky testování potravin z října 2017:

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Sehnalovou podpořili i další zástupci Česka. „Není možné, aby v EU existovali spotřebitelé druhé kategorie, kterým jsou určeny méně kvalitní výrobky. Klíčové je konat, čas běží. Doufám, že přejdeme od slov k činům,“ zdůraznila Dita Charanzová (ANO). „Spotřebitel je podváděn. Nejde jen o potraviny, ale i o čisticí a hygienické výrobky,“ poznamenal Jiří Maštálka (KSČM). „Všichni rozumíme, že stejný obal má obsahovat stejný výrobek, i když komisi trvalo tolik let, než to pochopila. Jsem ráda, že v tom sehrála roli Česká republika a kolegyně Sehnalová,“ řekla Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Zazněly ale i výhrady. „Lokální preference je nutné respektovat,“ apelovala francouzská nacionalistka Mylene Troszczynskiová a varovala, že zvýšené náklady nebudou ku prospěchu spotřebitelů. „Zákon nelze psát komunistickým jazykem,“ vytkl předkladatelce polský euroskeptik Dobromir Sośnierz. „Nesouhlasím s tím, aby se vše zakázalo, ani si nejsem jist, zda máme vše sjednocovat, protože to bude znamenat dodatečné náklady,“ uvedl německý lidovec Andreas Schwab. Ten argumentoval, že rybí prsty vypadají stejně, přestože mohou obsahovat jinou rybu v Portugalsku či v Polsku.

„Stejná pravidla musí platit pro všechny. Všichni jsme Evropané. Je nepřijatelné, aby tady byly rozdílné výrobky ve stejném obalu,“ oponoval francouzský socialista Eric Andrieu. „Není to o potravinách, ale o víře, že Východoevropané si lepší kvalitu nezaslouží,“ rozzlobil se bulharský konzervativec Angel Džambazki nad „koloniální mentalitou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...