Potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem se v různých zemích EU mohou lišit. Potvrdil to průzkum, který si zadalo ministerstvo zemědělství. Odborníci hodnotili výrobky z pěti zemí – Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa. Pouze tři z jednadvaceti testovaných produktů byly stejné.
Kuřecí separát místo vepřového masa. Většina testovaného zboží ukázala rozdíly mezi zeměmi
Události ČT: Potraviny se shodným obalem se v různých zemích EU můžou lišit, potvrdil průzkum (zdroj: ČT24)
Průzkum, který stál stát téměř půl milionu korun, provedla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Podle ministerstva však přesto není možné jednoznačně určit, že by se v některé ze zkoumaných zemí prodávaly kvalitnější potraviny než v ostatních zemích.
Odlišné složení potravin však ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje za nepřijatelné. „Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující,“ řekl. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků za mírně odlišné. U pěti výrobků bylo odlišné plnění při stejném rozměru balení.
GALERIE
Test VŠCHT pro ministerstvo zemědělství – srovnání výrobků
Podle Jana Pivoňky z VŠCHT průzkum nedokáže posoudit, zda se v některé ze zemí prodávají kvalitnější potraviny. Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh. Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, v českém je drůbeží separát.
Drobné rozdíly někdy mohou být dány technologií nebo variabilitou vstupní suroviny. Jindy je to už záměr výrobce, že je produkt vyráběný a prodávaný pod různou kvalitou.
Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu. Zástupce společnosti Henkel, která produkt dodává, pro MF Dnes uvedl, že pro posouzení účinnosti prášku je nutné vzít v úvahu celé jeho složení. V potaz prý berou i spotřebitelské návyky v různých zemích.
U rybích prstů Iglo zase prodejci ve státech na západ od Česka deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v Česku byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.
V případě Nestlé pak byly zkoumány dva výrobky. U nápoje v prášku Nesquik zjistili nižší obsah kakaové sušiny v německém výrobku a rozdíly v obsahu vitamínů. Andrea Brožová ze společnosti Nestlé uvedla, že hodnoty u vitamínů se liší jen minimálně. „Je otázkou, jakou statistickou odchylku dosahují použité metody, ve zveřejněné prezentaci VŠCHT jsme tuto informaci nenalezli,“ uvedla s tím, že také zjišťují, proč testy ukázaly nízkou hodnotu kakaového prášku.
V případě citronového čaje Nestea zase německý produkt podle výzkumu obsahoval sladila, zatímco ostatní země měly ve výrobku sladidlo steviol-glykosidy. „I na německém trhu je k dispozici receptura se steviol-glykosidy, pouze se jedná o jinou příchuť, a to zelený čaj-citrus,“ podotkla Brožová. „Česká varianta výrobku má o 35 procent nižší obsah cukrů a tím i o 35 procent nižší energetickou hodnotu, to bylo také cílem změny receptury,“ dodala.
Legislativa by měla upravit, aby ve stejném obalu byl stejný výrobek
Jurečka chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni.
Zákazník, a to kdekoliv v Evropské unii, si často vybere značku, kterou už zná a důvěřuje jí. Podle mě má právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde.
Upozorňuje však, že i kdyby začaly evropské orgány připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít v podobném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele například u roamingu legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka.
Vyzval pak ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem například u pracích prášků také zabývalo.
GALERIE
kvalita potravin
Podle agrárního analytika Petra Havla (Realisté) sice jde o určitý problém, ale velmi marginální. O hodně horší klamání zákazníka vidí tehdy, pokud se výrobek neshoduje s informacemi uvedenými na obalu. „To je daleko závažnější věc a tomu je potřeba se věnovat,“ apeloval v Událostech, komentářích.
Podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka ale jde o poměrně velký problém: „Čeští spotřebitelé nejsou méněcennější než zákazníci v Rakousku či Německu. Týká se to hlavně zahraničních výrobců potravin, kteří do našich řetězců dovážejí produkty, které obsahují menší podíl hlavní složky.“
Řetězců se prý problém netýká
Nejde o první výzkum, který ukázal na rozdílná složení zboží pro různé trhy. Například před dvěma roky informovala Potravinářská komora, že podle jejího testu se pod stejnou značkou v Německu koupí dvě třetiny potravin levněji než v tuzemsku, navíc jde často o kvalitnější výrobek. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty zboží.
Jak se k situaci staví maloobchodní prodejci? „Složení značkových produktů, které prodáváme v různých zemích je otázkou pro výrobce těchto produktů “ říká tiskový mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Mluvčí Lidlu Zuzana Holá zase říká, že jejich sortiment tvoří z více než osmdesáti procent výrobky vlastních značek. „V kvalitě těchto produktů neděláme my ani naši výrobci rozdíly pro jednotlivé země,“ tvrdí.
„Vždycky se díváme na výrobek, na jeho obsah, tak aby odpovídal samozřejmě všem standardům a aby ta kvalita, která byla slíbená, byla konzistentní,“ uvedl ředitel pro obchod v prodejnách Albert Petr Pavlík.