Skoro tři čtvrtiny Čechů mají pocit, že jako spotřebitelé nemají stejné postavení jako obyvatelé jiných evropských zemí. Většina z nich považuje za příčinu špatného postavení horší kvalitu zboží oproti například německému či rakouskému trhu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK.
Většina Čechů se cítí jako spotřebitelé druhé kategorie, ukázal průzkum
Dvojí kvalita, tedy fakt, že na společném evropském trhu existují potraviny a potravinářské výrobky, které se tváří stejně, ale je v nich podstatný rozdíl, Čechům vadí. Pocit, že jsou spotřebitelé druhé kategorie, má 73 procent z nich. Pětina lidí zastává názor, že „všude je to tak nějak stejně“ a dvě procenta dotázaných si myslí, že v Česku mají zákazníci lepší podmínky. „Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45 až 59 lety a také lidé žijící v Praze,“ uvedli analytici.
Důvodem horšího postavení je podle 81 procent oslovených horší kvalita prodávaného zboží a 55 procent Čechů rovněž soudí, že pro nadnárodní firmy je český trh druhořadý. Polovina účastníků průzkumu vyjádřila přesvědčení, že horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv. Menšina dotázaných pak souhlasila s názorem, že za to může nezájem státních institucí, nedostatečná právní úprava nebo fakt, že firmy nedodržují zákonné normy.
Autoři průzkumu uvedli, že většina českých zákazníků projevila poměrně radikální postoje v případě klamání ze strany firem. Dvě třetiny respondentů by okamžitě odešly k jiné značce či produktu. Stížnost státní instituci by neváhali poslat tři z pěti spotřebitelů, třetina by uvažovala o podání žaloby na výrobce, sdělil STEM/MARK.
Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Problém dvojí kvality především potravin na evropském trhu se v poslední době řeší i v rámci Evropské unie. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska považují za nepřijatelné, aby se lidem v jednom státě nabízelo zboží stejné značky ve stejném balení, ale v horší kvalitě než ve státu druhém.
Například srovnání informací na obalech u výrobků prodávaných pod vlastní značkou v obchodních řetězcích v Česku a v německy mluvících zemích ukázalo také „velmi podstatné rozdíly, které většinou hrály v neprospěch zboží prodávaného na českém trhu“. Třeba „rakouská šunka stejné značky a stejného cenového naladění obsahovala 91 procent masa, zatímco ta česká 72 procent“. Další rozdíly se týkají přídatných látek v pečivu či limonádách.
Rozdíly se podle Jana Maryšky ze sdružení dTest týkají několika typů potravin – zejména masných výrobků, nápojů či mléčných výrobků. Odhadem jde asi o čtvrtinu výrobků, dodal. „Italská, česká a polská Nutella mají podobnou recepturu, vycházejí ze stejného obsahu kakaa a ze stejného obsahu lískových oříšků. Na rozdíl od té německé, kde jsme zjistili mnohem větší podíl kakaa,“ uvedl Maryška.
Na společné schůzce začátkem března tak premiéři zemí Visegrádské čtyřky vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích. Okrajově se problémem zabýval i poslední summit EU.
