Většina Čechů se cítí jako spotřebitelé druhé kategorie, ukázal průzkum

Skoro tři čtvrtiny Čechů mají pocit, že jako spotřebitelé nemají stejné postavení jako obyvatelé jiných evropských zemí. Většina z nich považuje za příčinu špatného postavení horší kvalitu zboží oproti například německému či rakouskému trhu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK.

Dvojí kvalita, tedy fakt, že na společném evropském trhu existují potraviny a potravinářské výrobky, které se tváří stejně, ale je v nich podstatný rozdíl, Čechům vadí. Pocit, že jsou spotřebitelé druhé kategorie, má 73 procent z nich. Pětina lidí zastává názor, že „všude je to tak nějak stejně“ a dvě procenta dotázaných si myslí, že v Česku mají zákazníci lepší podmínky. „Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45 až 59 lety a také lidé žijící v Praze,“ uvedli analytici.

Důvodem horšího postavení je podle 81 procent oslovených horší kvalita prodávaného zboží a 55 procent Čechů rovněž soudí, že pro nadnárodní firmy je český trh druhořadý. Polovina účastníků průzkumu vyjádřila přesvědčení, že horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv. Menšina dotázaných pak souhlasila s názorem, že za to může nezájem státních institucí, nedostatečná právní úprava nebo fakt, že firmy nedodržují zákonné normy.

Autoři průzkumu uvedli, že většina českých zákazníků projevila poměrně radikální postoje v případě klamání ze strany firem. Dvě třetiny respondentů by okamžitě odešly k jiné značce či produktu. Stížnost státní instituci by neváhali poslat tři z pěti spotřebitelů, třetina by uvažovala o podání žaloby na výrobce, sdělil STEM/MARK.

Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
Zdroj: MPSR.sk/Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku/2016

Problém dvojí kvality především potravin na evropském trhu se v poslední době řeší i v rámci Evropské unie. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska považují za nepřijatelné, aby se lidem v jednom státě nabízelo zboží stejné značky ve stejném balení, ale v horší kvalitě než ve státu druhém.

Například srovnání informací na obalech u výrobků prodávaných pod vlastní značkou v obchodních řetězcích v Česku a v německy mluvících zemích ukázalo také „velmi podstatné rozdíly, které většinou hrály v neprospěch zboží prodávaného na českém trhu“. Třeba „rakouská šunka stejné značky a stejného cenového naladění obsahovala 91 procent masa, zatímco ta česká 72 procent“. Další rozdíly se týkají přídatných látek v pečivu či limonádách.

Rozdíly se podle Jana Maryšky ze sdružení dTest týkají několika typů potravin – zejména masných výrobků, nápojů či mléčných výrobků. Odhadem jde asi o čtvrtinu výrobků, dodal. „Italská, česká a polská Nutella mají podobnou recepturu, vycházejí ze stejného obsahu kakaa a ze stejného obsahu lískových oříšků. Na rozdíl od té německé, kde jsme zjistili mnohem větší podíl kakaa,“ uvedl Maryška.

Na společné schůzce začátkem března tak premiéři zemí Visegrádské čtyřky vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích. Okrajově se problémem zabýval i poslední summit EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...