Vaduz - Malá zaalpská země, proslulý daňový ráj, hlásí překvapivý propad zisku tamních bank. Patnáct ústavů loni dohromady vydělalo v přepočtu 6 miliard korun, o 60 procent míň než před rokem. Podílela se na tom jak samotná finanční krize, tak i méně peněz, které klienti posílají na svá konta. Bojí se totiž uvolnění dosud přísných pravidel na ochranu bankovních údajů.
Tajná konta zahraničních klientů - to je hlavní zdroj peněz bank v daňových rájích. Za poslední víc než rok jsou ale pod celosvětovým drobnohledem daňových úřadů. „Mezinárodní tlak především ze strany Spojených států na zpřístupnění doposud tajných dat vedlo ve druhém pololetí loňského roku k určitému odlivu peněz z lichtenštejnských bank,“ konstatoval analytik Cyrrus Marek Hatlapatka.
Na nižším zisku finančních ústavů se podílela i finanční krize. Bankovní systém daňových rájů je postaven na poplatcích a významnou hotovost získává právě díky nim. Lichtenštejnské banky ani nemusely žádat o státní podporu. „Nejsou zapojeny do těch rizikových typů obchodů s deriváty nebo úvěry, tak jak je tomu v jiných státech Evropy nebo ve Spojených státech,“ dodává Hatlapatka.
Alpské knížectví se dostalo do hledáčku úřadů loni v únoru. Tehdy prodal bývalý zaměstnanec lichtenštejnské banky LGT údaje o klientech německým úřadům. Na seznamu se objevily desítky vysoce postavených manažerů, z nichž nejznámější osobou byl Klaus Zumwinkel. Tento bývalý šéf Deutsche Post připravil stát na daních o 970 tisíc eur. Soud ho letos v lednu odsoudil ke dvěma letům podmíněně a pokutě ve výši jedné miliardy eur.
