Systém k dálničním známkám bude za třetinu původně plánované ceny. Převezme ho Cendis

Informační systém k elektronickým dálničním známkám bude stát 128 milionů korun a zajistí ho státní podnik Cendis. Po pondělním jednání vlády to oznámilo ministerstvo dopravy. Stát původně zakázku zadal za 401 milionů korun. Cendis navíc převezme i roli supervizora mýta za 27 milionů korun, což je o 188 milionů méně, než za kolik stát původně zakázku vysoutěžil.

Nové řešení počítá s tím, že Cendis převezme roli systémového integrátora projektu a zkombinuje vlastní řešení a veřejné zakázky, některé komponenty systému vyvine sám a velkou část bude soutěžit ve veřejných zakázkách.

U některých služeb podle ministerstva využije Cendis hotová řešení z jiných projektů a také výsledky práce programátorů z takzvaného hackathonu, pokud to bude možné. Systém k dálničním známkám navíc bude napojen na Portál občana a portál BusinessInfo.cz.

Události shrnující lednový hackathon:

Nahrávám video
Události: Jaké jsou výsledky hackathonu
Zdroj: ČT24

Pád Kremlíka a zrušení zakázky

S Cendisem jako provozovatelem systému dálničních známek se počítalo už dříve. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který má přípravu systému na starosti, však v jednu chvíli zvolil jiný postup. Zakázku na informační systém k dálničním známkám svěřil firmě Asseco Central Europe.

Zakázka, kvůli níž skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), byla po velké kritice zrušena. Kremlíkův nástupce Karel Havlíček (za ANO) zrušil i zakázku na supervizora mýtného systému. V tendru Ředitelství silnic a dálnic původně zvítězila firma CGI.

SFDI nyní připravuje také novou zakázku na zajištění distribučních míst k dálničním známkám. Jde o obchodní místa, kde si známky budou moci koupit motoristé, kteří k tomu nevyužijí IT systém. Zakázka měla původně vyjít přibližně na 477 milionů korun, ale byla stejně jako ostatní soutěže kvůli vysoké ceně zrušena.

Podle vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly by nový tendr měl být více otevřen i komerčním e-shopům. Tím by se cena zakázky měla snížit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...