Proč by měl stát platit za prodej dálničních známek na benzinkách, diví se Havlíček

Stát ukončí všechny zakázky k elektronickým dálničním známkám, řekl Karel Havlíček (za ANO), který spravuje ministerstva průmyslu a obchodu a nově i dopravy. Vedle zakázky na IT systém tak skončí rovněž tendr na distribuci vinět, jehož odhadovaná cena byla přes 477 milionů korun. Tendr byl podle něj vypsán nelogicky. Všechny zakázky k systému budou přepracovány. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní problém v souvislosti se zakázkou na IT systém zákon o státní službě. Předeslal, že bude usilovat o jeho změnu. Za zbytečnou instituci pak označil Státní fond dopravní infrastruktury.

Stát už zrušil první zakázku na informační systém k dálničním známkám. Na té se původně dohodl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) s firmou Asseco Central Europe za 401 milionů korun. Zakázka, která byla vedena v utajovaném režimu a nebyla pro ni vyhlášena otevřená soutěž, však vyvolala velkou vlnu kritiky z řad odborníků, opozice i premiéra Babiše. 

V pondělí kvůli ní skončil ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), nahradil jej vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Ten následně rozhodl o zrušení zakázky na IT systém. Zakázka bude po konstruktivní dohodě s firmou ukončena bez toho, aby stát platil penále, dodal Havlíček. 

Nelogicky vypsaná zakázka na distribuci

Vedle toho byla těsně před uzavřením další soutěž na zajištění sítě distribučních míst, kde by se prodávaly známky pro motoristy, kteří by nevyužívali prodej na internetu. Ta podle původních odhadů měla vyjít na zhruba 477 milionů korun. SFDI v ní už vybralo vítěze, čekalo ale na uplynutí lhůt pro případné námitky na podmínky tendru. Podle Havlíčka však budou po zrušení zakázky na IT systém ukončeny i všechny ostatní zakázky k elektronickým známkám, tedy i na distribuční místa.

„Z našeho pohledu byla zakázka na distribuci opět nelogicky vypsána. Pokud někdo, zejména čerpací stanice, poskytuje tyto služby, tak to není za účelem byznysu, ale za účelem získání zákazníka,“ řekl Havlíček. Podle něj je tato služba obvykle provozována zdarma nebo maximálně za symbolický poplatek od státu. „Nesmí se z toho dělat byznys, je to přirozená nabídka služeb čerpacích stanic,“ dodal. 

Dobrovolní programátoři spustili informační systém po dvou dnech práce

Dobrovolníci od pátečního večera vyvíjeli IT systém k elektronickým dálničním známkám na hackathonu a v neděli před 19:00 informační systém spustili. V příštích týdnech ho chtějí zdarma předat státu, oznámil organizátor akce Tomáš Vondráček. Systém vyvíjelo 60 dobrovolníků.

E-shop je volně přístupný veřejnosti na internetových stránkách ferznamka.cz. Programátoři vytvořili všechny veřejné části, které měl stát v zadání. Část, která v původní zakázce podléhala utajení, si podle Vondráčka musí stát zařídit přes firmy s bezpečnostní prověrkou.

Nahrávám video
Události: Jaké jsou výsledky hackathonu
Zdroj: ČT24

Uživatelé mohou v e-shopu koupit testovací známky v hodnotě jedné až tří korun, výtěžek z nich bude podle Vondráčka určen na charitativní účely. Systém obsahuje také interaktivní podporu a je vytvořen v několika jazykových mutacích. Otestována byla i kontrola platby u projíždějících vozidel. Původně organizátoři plánovali spuštění systému na 18:00, kvůli chybě v jedné funkci se však start o několik desítek minut posunul.

O předání systému do rukou státu se bude teprve jednat. Podle Vondráčka je kvůli tomu nutné vyřídit několik legislativních a technických podmínek. Potrvá to několik týdnů.

Babiš: Bude-li systém z hackathonu funkční, stát ho využije

Premiér v neděli při návštěvě akce řekl, že pokud bude plně funkční, stát ho využije. „Pokud budeme mít záruky, že ten produkt bude funkční a bude za něj někdo odpovědný, tak předpokládáme, že ho použijeme. Pak budeme soutěžit provoz toho systému,“ uvedl Babiš.

Odpovědný by za funkčnost systému neměl být stát. Do tendru na provoz by se podle premiéra už nepřihlásila skupina kolem organizátora hackathonu Tomáše Vondráčka.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který na akci také přišel, je hackathon dobrý způsob ukázat do budoucna státu, jaké jsou reálné náklady na takový systém. „Můžeme vidět, kolik lidí na tom pracuje, kolik je potřeba práce na získání toho prototypu, i způsob, jak postupovat k vyhodnocování požadavků na budoucí zakázky,“ řekl agentuře ČTK. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 6 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 16 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...