Stát přidá peníze nemocnicím. Rezervy zdravotních pojišťoven zhubnou

Nahrávám video

Pandemie bude mít zásadní dopad na financování českého zdravotnictví. Ministerstvo odhaduje, že letos se systém propadne až do deficitu 40 miliard korun. Důvodem jsou vyšší náklady na péči i nastupující ekonomická recese. Letos by ještě mohly rekordní výpadek pokrýt rezervy pojišťoven. V příštím roce ale hrozí bez pomoci státu problémy.

Největší česká nemocnice v pražském Motole ročně hospodaří s 11 miliardami. Stejně jako další zařízení i ona musela kvůli koronaviru zrušit plánované výkony. Zatím zde počítají s tím, že  pokud bude koronavirová krize trvat čtvrt roku, propadnou se příjmy o miliardu korun.

„Osobně se domnívám, že už je to zralé na to, aby se změnila úhradová vyhláška, protože jinak nemají nemocnice šanci přežít,“ řekl ředitel zařízení Miloslav Ludvík.

Podobně mluví i další šéfové velkých nemocnic.

Vojtěch: Peněz bude pro nemocnice víc

„Omezujeme plánovanou péči, která tvoří obrovskou část našich příjmů, a nakupujeme ochranné pomůcky, které teď stojí dvacetinásobek normální hodnoty,“ poznamenal ředitel VFN v Praze David Felt. Ředitel FN U svaté Anny Vlastimil Vajdák pak soudí, že může dojít k propadu v řádech stovek milionů ročně.

FN Brno si bude muset vzít komerční překlenovací úvěr, aby mohla zachovat současný provoz, uvedl její ředitel Jaroslav Štěrba. Každý den na koronovaru nemocnice tratí 6,5 milionu korun. Chybí jí platby kvůli omezeným standardním výkonům a vznikají jí nové náklady v souvislosti s pandemií.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pátek šéfům nemocnic slíbil, že dostanou víc peněz. „Pojišťovny se zavázaly, že pokud to bude třeba, tak navýší ty takzvané zálohy, protože ony platí zálohovými platbami poskytovatelům akutní lůžkové péče, tedy zejména nemocnicím,“ řekl. 

Jak to bude s pojišťovnami?

Pojišťovny měly ještě na konci ledna na účtech rekordní přebytky přes 60 miliard korun. Skoro 40 miliard z toho mají přímo na péči. Lze však očekávat, že tato částka začne v příštích týdnech a měsících rychle mizet. Důvodem je nejen nastupující ekonomická krize, ale i fakt, že politici odpustili živnostníkům minimální zdravotní pojištění. Kvůli tomu přijdou zdravotní pojišťovny o osm miliard.

Zdravotní pojišťovny se k situaci nevyjádřily.

„Naše pojišťovny jsou v přebytku. Takže si myslím, že i ony se můžou podílet na tom, že pomůžeme zejména těm nejzranitelnějším, což jsou živnostníci,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Prezident České lékařské komory Milan Kubek si naopak myslí, že není možné, aby následky tohoto výpadku neslo zdravotnictví, které naopak bude mít extrémní náklady navíc. „Takže stát musí tyto náklady kompenzovat,“ uvedl.

A prezident České stomatologické komory Roman Šmucler dodává: „Ten systém může fungovat jenom tak, že se dramaticky zvýší platby za státní pojištěnce, protože nikdo jiný to teď hradit nemůže.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 22 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...