Česká ekonomika už si snad sáhla na dno a nyní se bude škrábat směrem nahoru, doufá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pomoci tomu mají i vládní pomocné programy pro firmy i podnikatele. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uznává, že vláda dělala chyby, věří nicméně v úspěch programu Covid III. O ekonomických opatřeních diskutovaly v Událostech, komentářích.
To nejhorší už má tuzemská ekonomika za sebou, doufá Horská, nyní je čas vyškrábat se ode dna. „Teď se teprve ukáže, jaká část ekonomiky byla poškozená, kolik firem a subjektů přežije a kdo nás opustil,“ shrnuje situaci.
Ministerstvo financí zatím nedělá predikce dopadů pandemie, protože nedisponuje relevantními odhady. Podle Schillerové její úřad odhadne situaci nejdříve v polovině srpna. „Vždy, když jsem navrhovala novelu zákona o rozpočtu, jsem říkala, že velkou neznámou je čas. Čas ukáže, jak moc byla ekonomika poškozena. Věřím v její akceleraci, věřím v naše firmy a v naše OSVČ, ale je tam příliš mnoho neznámých,“ vysvětluje.
Hlavní ekonomka Raiffensenbank doplňuje, že v tuto chvíli nejde o státní rozpočet, nýbrž o záchranu ekonomiky, která musí být rychlá a efektivní, jinak nebude koho zachraňovat.
Udělali jsme chyby, přiznává Schillerová. Spravit je má Covid III
Šéfka státní kasy přiznává, že stát udělal řadu chyb ve snaze pomoci firmám i podnikatelům. Program Covid I například nabízel bezúročné půjčky, o které žádaly firmy, které by na ně před pandemií nedosáhly. Administrací pomoci navíc byla pověřena Českomoravská záruční a rozvojová banka, která neměla dostatečnou personální kapacitu, aby nápor zvládla.
Proto podle Schillerové vláda přišla s programem Covid III. „Počítáme s tím, že toto by měla být ta nejvýznamnější pomoc,“ podotýká. Připouští také, že stížnosti obdržela na program Antivirus, kde musí žadatelé splňovat podmínky a nejde o všeobecnou pomoc. „Nějaké údaje musí Úřad práce vyžadovat, ale budeme se bavit o formách zjednodušení,“ slibuje.
Horská ovšem kritizuje, že dosavadní státní pomoc je komplikovaná. „Je vidět, že narážíme na kapacitu státních úřadů jen proto, že stát nastavil podmínky, jak je nastavil, tedy složitě,“ je přesvědčena.
Konstatuje také, že pomoc je nahodilá a postrádá systém – vláda podle ekonomky reagovala na nejhlasitější volání. Pomoc měla přijít nejprve skrze de facto vypnutí daňového systému a bezúročné půjčky, domnívá se.
S tím ale ministryně nesouhlasí a poukazuje na to, že právě odložení plateb daní z příjmů či různých sankcí patřily mezi první kroky jejího resortu. „Sleduji názory ekonomů a nesouhlasím s některými názory v oblasti daňové. Chtěli jsme udržet zaměstnanost a následně OSVČ, to jsou ty nejvíc zranitelné a zároveň největší skupiny,“ vysvětluje.
Horská: Stát v pomoci zaostává
Horská ale upozorňuje, že ze slibovaných dvaadvaceti miliard korun pomoci bylo z liberačního balíčku vyplaceno pouhých osm miliard. A stát zaostává i v dalších ohledech. „Pořád jsme na jedné desetině slíbené přímé pomoci. V případě nepřímé pomoci jsme na tom ještě hůře, tam je to na setině,“ zdůrazňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Schillerová dodává, že ministerstvo se ocitlo pod tlakem, aby pomoc kvantifikovalo. „Nastavili jsme čísla, ať už legislativou nebo plánem pomoci. Pak se to naplňuje,“ popisuje s tím, že každý měsíc bude údaje aktualizovat, aby reflektovaly, kolik peněz na pomoc odešlo.
