Sněmovna posunula zákon o výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan do závěrečného čtení

Opozice neprosadila ve sněmovně odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu. Dolní komora tak ve čtvrtek dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.

Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.

Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.

Nejistota ohledně budoucí ceny

Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.

Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.

Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

11 minut
Člen hospodářského výboru Munzar o výkupu elektřiny z elektrárny Dukovany
Zdroj: ČT24

Poslanci schválili model financování jaderného bloku Dukovan za zhruba šest miliard eur.

Místopředseda podvýboru pro energetiku Vojtěch Munzar (ODS) řekl, že modelů je více, každá strana preferuje svůj, ale není pořád možné se točit v kruhu. Česko potřebuje na evropské úrovni představit nějakou variantu, protože je nutno domluvit financování. 

Nevýhodou všech modelů je, že neznáme budoucí ceny, upozornil Munzar. Ty přitom ovlivňují i regulatorní rozhodnutí EU. Obecnou normu vnímá jako posun do fáze, kdy je možné se bavit o zahájení realizace. Zdůraznil, že jde o strategickou záležitost, kdy je nutno zajistit co největší energetickou soběstačnost Česka, a proto je nutné i zapojení státu. ODS v této souvislosti preferuje jádro jako budoucnost české energetiky. Alternativní úvahy o využití plynu naopak považuje za cestu, která by zvýšila závislost Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...