Míra zneužívání pracovního času v českých firmách za minulý rok celkově vzrostla. V meziročním srovnání stoupla o dvě minuty, a to na 52 minut denně. Nárůst času vynaloženého na soukromé aktivity a zábavu je způsobený tím, že zaměstnanci pro soukromé surfování na internetu stále více využívají mobilní zařízení, jako je tablet či chytrý mobilní telefon. Vyplývá to z průzkumu technologické společnosti truconneXion.
Ačkoliv se pracovní morálka Čechů za posledních pět let zlepšila, stále tráví v pracovní době téměř hodinu času tím, že si kontrolují sociální sítě, čtou soukromou poštu, prohlíží zpravodajské severy a multimédia, nakupují a porovnávají zboží v e-shopech, využívají on-line komunikátory typu Skype nebo hrají počítačové hry.
Částka, kterou tak ročně vynaloží průměrná firma v Česku za čas, kdy si zaměstnanec na internetu vyřizuje soukromé záležitosti, činí 32 760 korun. Oproti minulému roku vzrostla o více než 1 300 Kč. „Dobrá zpráva spočívá v tom, že u firemních počítačů, které ve značné míře podléhají kontrole monitorovacích programů, se zaměstnanci chovají čím dál vzorněji. Protichůdně ovšem působí tendence soukromého surfování na chytrých telefonech a tabletech, jež ve firmách podléhají menší míře kontroly,“ uvedl Martin Hnízdil ze společnosti TruconneXion, která průzkum realizovala.
Zábava přesídlila do firemních mobilů a tabletů
Mobilní zařízení totiž umožňují vykonávat většinu aktivit jako na počítači, v případě chytrého mobilního telefonu jen s nižším komfortem. Hnízdil tak potvrzuje, že o software, který umí vyhodnocovat mimopracovní aktivity na mobilních zařízeních, je tak čím dál větší zájem. „Počet firem, které monitoring mobilních telefonů a tabletů v loňském roce nasadily, vzrostl o téměř dvacet procent,“ říká Hnízdil.
Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se zabývá motivací zaměstnanců, se domnívá, že soukromý internet v práci obecně ale výkonnost nesnižuje. Nejde však dohromady s určitými profesemi, jež jsou postavené na čistě „tabulkové“ administrativě. „Internet nabourává intenzivní využití pracovního času tam, kde se po zaměstnanci přímo “nechce„, aby byl tvořivý, ale jen automaticky plnil předem danou povinnost. A to do velké míry postihuje právě úředníky,“ řekl dříve pro internetový server Lupa psycholog Jiří Šimonek. Právě úředníci jsou nejvíce náchylnou skupinou, která si v práci nejvíce „hraje“. Také proto, že na úřadech nebývá využití pracovní doby tak sledováno jako v případě soukromých firem, kde pak lidé mají větší obavu, že díky svým aktivitám mohou přijít o práci.
Dvacet minut mimopracovních aktivit denně zaměstnavatelům nevadí
Zaměstnavatelé se ale shodují v tom, že je rozumné určitou míru volných aktivit zaměstnanců v pracovní době tolerovat. Většina z nich míní, že pokud vyřizování soukromých záležitostí denně nepřekročí dvacet minut, je to v pořádku. Stejně to vidí i psycholog. „Pokud tento privátní čas celkově nepřekročí půl hodiny denně, neviděl bych v tom nic závadného. Naopak u některých kreativnějších profesí se může tento čas ukázat jako užitečně strávená doba relaxace či inspirace pro náročné výkony, které jsou experti nuceni odvádět,“ je přesvědčen Jiří Šimonek z DAP Services.
Přímým důsledkem tlaku firem na efektivitu je také prodlužující se pracovní doba. V minulém roce vzrostl počet firem, ve kterých zaměstnanci dohánějí po večerech své pracovní resty o čtyři procentní body na 57 procent.
Velký zlom přišel před pěti lety
Firma TruconneXion provádí několik posledních let tyto výzkumy opakovaně a vyplývá z nich i to, že velká změna se odehrála před pěti lety. Tehdy firmy masivně nasadily software monitorující pracovní činnost a mimopracovní aktivity zaměstnanců a výsledek byl ten, že v roce 2010 oproti předchozímu roku tyto aktivity klesly o půl hodinu denně.
