Silnější koruna přitáhne do Česka zahraniční pracovníky, odhadují personální agentury

Pokud po čtvrtečním ukončení intervencí dojde k výraznějšímu posílení koruny, zvýší se atraktivita zaměstnání v Česku například pro pracovníky z Bulharska, Rumunska a Slovenska, soudí některé personální agentury.

„Dobré vyhlídky spojené se silnější korunou se týkají všech možných pozic, od dělnických profesí až po specializované činnosti. U dělnických profesí se v poslední době někdy i výrazně navyšují mzdy. Když se k tomu přidá silnější koruna, zvýší se atraktivita zaměstnání v Česku pro dělníky z Bulharka či Rumunska, které zdejší trh potřebuje,“ řekl výkonný ředitel
personálně-poradenské společnosti McROY pro střední a východní Evropu Tomáš Surka.

Práce v Česku se může stát atraktivnější i pro Slováky, kteří v poslední době začali dávat přednost práci ve své zemi. Důvodem byly vyšší výdělky v eurech na Slovensku. Zároveň ubude českých pracovníků pendlujících za prací na Slovensko. Například na jižní Moravě se lidé začnou vracet na pracovní místa ve svém okolí, protože vyjíždět za prací na Slovensko se jim přestane vyplácet, uvedl Surka.

Nastane ochlazení pracovního trhu?

Pro zahraniční investory, kteří zvažují ČR jako zemi, do které umístí svoji investici, budou české mzdy po přepočtu na eura dražší, upozornil obchodní ředitel Grafton Recruitment Martin Ježek. Polský, slovenský nebo maďarský zaměstnanec bude po posílení koruny levnější.

Podle Ježka lze také očekávat, že v krátkodobém horizontu mohou klesnout nové zahraniční investice, čímž se ochladí poptávka po nových zaměstnancích. To je pozitivní zpráva pro zaměstnavatele, kteří jsou dnes často v kritické situaci, protože nemohou najít nové pracovníky, dodal.

Manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát se naopak obává, zda posílení koruny nepoškodí pracovní trh. Zdraží totiž z pohledu zahraničních investorů a odběratelů české výrobky a českou práci. Nevyloučil, že firmy závislé na exportu ztratí konkurenceschopnost a přijdou o zakázky. Velká část exportérů se ale na konec intervencí dlouhodobě připravovala. Halbrštát tak soudí, že konec intervencí růst nezaměstnanosti nepřinese.

Realitní trh pojede dál svým  tempem

Podle developerů bude mít konec intervencí jen minimální vliv na ceny nových bytů a poptávku po nich. Podíl cizinců kupujících nové byty totiž spíše klesá. Podle Asociace developerů může mít krok ČNB ovšem určitý dopad na kancelářský, maloobchodní a průmyslový trh nemovitostí.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Bude záležet na tom, jaký bude dlouhodobější vývoj kurzu. Dá se ale předpokládat, že koruna spíše posílí. To by se odrazilo negativně na poptávce zahraničních zájemců o nákup bytů v Praze, protože by jim to byty mohlo prodražit. Nicméně neočekáváme, že by byl dopad nějak dramatický,“ uvedla mluvčí Central Group Marcela Fialková.

V současné době má podle ní firma mezi zákazníky asi pětinu cizinců. Velkou část ovšem tvoří Slováci, kteří v Praze dlouhodobě žijí a pracují. Jak dále uvedla, zájem cizinců o nákup bytů v Česku dlouhodobě mírně klesá.

Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka z pohledu developerských firem žádná zásadní změna nenastane. Ovšem dopad to může mít na kancelářský, maloobchodní a průmyslový trh nemovitostí.

„Ten je určený pro nájemce jako například výrobní firmy. Česká republika ve srovnání třeba s Polskem podraží. I mzdy v Česku budou při vyjádření v eurech dražší. To může částečně zpomalit příchod nových firem do České republiky,“ dodal Kadeřábek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 10 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...