Silnější koruna přitáhne do Česka zahraniční pracovníky, odhadují personální agentury

Pokud po čtvrtečním ukončení intervencí dojde k výraznějšímu posílení koruny, zvýší se atraktivita zaměstnání v Česku například pro pracovníky z Bulharska, Rumunska a Slovenska, soudí některé personální agentury.

„Dobré vyhlídky spojené se silnější korunou se týkají všech možných pozic, od dělnických profesí až po specializované činnosti. U dělnických profesí se v poslední době někdy i výrazně navyšují mzdy. Když se k tomu přidá silnější koruna, zvýší se atraktivita zaměstnání v Česku pro dělníky z Bulharka či Rumunska, které zdejší trh potřebuje,“ řekl výkonný ředitel
personálně-poradenské společnosti McROY pro střední a východní Evropu Tomáš Surka.

Práce v Česku se může stát atraktivnější i pro Slováky, kteří v poslední době začali dávat přednost práci ve své zemi. Důvodem byly vyšší výdělky v eurech na Slovensku. Zároveň ubude českých pracovníků pendlujících za prací na Slovensko. Například na jižní Moravě se lidé začnou vracet na pracovní místa ve svém okolí, protože vyjíždět za prací na Slovensko se jim přestane vyplácet, uvedl Surka.

Nastane ochlazení pracovního trhu?

Pro zahraniční investory, kteří zvažují ČR jako zemi, do které umístí svoji investici, budou české mzdy po přepočtu na eura dražší, upozornil obchodní ředitel Grafton Recruitment Martin Ježek. Polský, slovenský nebo maďarský zaměstnanec bude po posílení koruny levnější.

Podle Ježka lze také očekávat, že v krátkodobém horizontu mohou klesnout nové zahraniční investice, čímž se ochladí poptávka po nových zaměstnancích. To je pozitivní zpráva pro zaměstnavatele, kteří jsou dnes často v kritické situaci, protože nemohou najít nové pracovníky, dodal.

Manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát se naopak obává, zda posílení koruny nepoškodí pracovní trh. Zdraží totiž z pohledu zahraničních investorů a odběratelů české výrobky a českou práci. Nevyloučil, že firmy závislé na exportu ztratí konkurenceschopnost a přijdou o zakázky. Velká část exportérů se ale na konec intervencí dlouhodobě připravovala. Halbrštát tak soudí, že konec intervencí růst nezaměstnanosti nepřinese.

Realitní trh pojede dál svým  tempem

Podle developerů bude mít konec intervencí jen minimální vliv na ceny nových bytů a poptávku po nich. Podíl cizinců kupujících nové byty totiž spíše klesá. Podle Asociace developerů může mít krok ČNB ovšem určitý dopad na kancelářský, maloobchodní a průmyslový trh nemovitostí.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Bude záležet na tom, jaký bude dlouhodobější vývoj kurzu. Dá se ale předpokládat, že koruna spíše posílí. To by se odrazilo negativně na poptávce zahraničních zájemců o nákup bytů v Praze, protože by jim to byty mohlo prodražit. Nicméně neočekáváme, že by byl dopad nějak dramatický,“ uvedla mluvčí Central Group Marcela Fialková.

V současné době má podle ní firma mezi zákazníky asi pětinu cizinců. Velkou část ovšem tvoří Slováci, kteří v Praze dlouhodobě žijí a pracují. Jak dále uvedla, zájem cizinců o nákup bytů v Česku dlouhodobě mírně klesá.

Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka z pohledu developerských firem žádná zásadní změna nenastane. Ovšem dopad to může mít na kancelářský, maloobchodní a průmyslový trh nemovitostí.

„Ten je určený pro nájemce jako například výrobní firmy. Česká republika ve srovnání třeba s Polskem podraží. I mzdy v Česku budou při vyjádření v eurech dražší. To může částečně zpomalit příchod nových firem do České republiky,“ dodal Kadeřábek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...