Spojené státy zavedly sankce proti guvernéru íránské centrální banky Valíolláhu Sajfovi, který podle amerického ministerstva financí převáděl milionové sumy radikálnímu libanonskému hnutí Hizballáh. Sankcemi jsou rovněž postiženy tři další osoby a banka al Bilád se sídlem v Iráku, přes níž peněžní toky pro hnutí směřovaly.
Dokument amerického ministerstva označuje Sajfa za „globálního teroristu se zvláštním pověřením“. Podle ministra Stevena Mnuchina guvernér íránské centrální banky tajně rozesílal peníze íránských revolučních gard Hizballáhu přes banku al Bilád.
Ředitel banky Aras Habíb je další osobou na novém sankčním seznamu, stejně jako Sajfův zástupce Alí Tarzálí. Čtvrtou osobou postiženou sankcemi je Muhammad Kásir, který ve vedení Hizballáhu působil jako styčná osoba pro příjem peněz íránských revolučních gard.
„Světové společenství musí zůstat ostražité vůči zrádným snahám Íránu poskytovat finanční podporu svým teroristickým spojencům,“ uvedl americký ministr. „Je pobuřující, i když nikoli překvapivé, že se nejvýše postavený íránský bankovní úředník spiknul s revolučními gardami, aby umožnil financování teroristické skupiny, jakou je Hizballáh,“ uvádí se v Mnuchinově prohlášení.
Reálný dopad amerického rozhodnutí podle agentury AP není jasný, protože íránskou centrální banku jako instituci USA sankcím nevystavily.
Podle agentury AP mají sankce dál izolovat Írán od globálního finančního systému. Guvernér íránské centrální banky je podle agentury vystaven ještě takzvaným druhotným sankcím, které postihnou každého, kdo se Sajfem vstoupí do obchodního styku.
Sekundární sankce, na rozdíl od sankcí primárních, se navíc vztahují nejen na Američany a americké firmy, ale i na osoby a firmy z třetích zemí. Znamená to, že komukoli na světě, kdo se Sajfem začne obchodovat, hrozí americký trest.
USA obnovují sankce
Sankce jsou podle ministerstva financí USA součástí „agresivní kampaně“ proti íránským revolučním gardám a jejich spojencům. Před pěti dny Spojené státy oznámily zavedení sankcí vůči šesti osobám a třem firmám, které podle nich financovaly gardy.
Sankce jsou vyhlášeny v souvislosti s nedávným rozhodnutím Washingtonu odstoupit od jaderné dohody šesti světových mocností s Íránem z roku 2015.
Po přechodném období 90, případně 180 dnů budou obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením jaderné dohody s Teheránem v roce 2015. Po 90 dnech by měly znovu fungovat sankce týkající se snahy Íránu nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu.
Ve stejném termínu by měl Washington zrušit povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.
