Šéf mise MMF: Řecko potřebuje tvrdší reformy

Berlín – Mezinárodní měnový fond si není jistý, zda současná jednání o uvolnění dalšího finančního balíku pro zadlužené Řecko dopadnou pozitivně. Alespoň to naznačují slova šéfa nynější mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poula Thomsena. Ten připustil, že se Řecko se nachází na křižovatce a bude muset uskutečnit mnohem tvrdší a důslednější reformy, než jaké přijalo dosud.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF v pátek popřeli tvrzení řecké vlády, že na uvolnění osmi miliard eur (199 miliard Kč) z loni sjednaného záchranného balíku se už s misí dohodla. „Postupuje to dva kroky vpřed a jeden krok vzad. Řecká vláda chápe, že mnohé z nejobtížnějších změn zemi ještě čekají. Zároveň ale roste politická silná únava,“ uvedl Thomsen.

Poul Thomsen:

„Je zřejmé, že tento program (záchranných úvěrů) nebude fungovat, pokud vláda nenastoupí cestu, která si vyžádá mnohem tvrdší strukturální reformy než ty, k nimž zatím došlo.“

Thomsen zároveň vyjádřil údiv nad silou masových nepokojů na protest proti úsporám, jichž je v Aténách svědkem, a řekl, že nic takového ještě neviděl. „Lidé vyjadřují svou frustraci někdy velmi nepříjemně,“ podotkl. „Je to jeden z ošklivých aspektů mé práce.“

Inspektoři, kteří v Řecku obnovili svou misi minulý týden, mají na vyvíjení tlaku na řeckou vládu ještě asi měsíc. Řecká vláda tento týden ujistila, že do poloviny listopadu bude schopna s financemi vydržet.

Řekové protestují proti úsporám
Zdroj: ČT24

Řekové, kteří se v minulých letech neúnosně zadlužili, museli požádat mezinárodní partnery o finanční pomoc. Od MMF a eurozóny získali loni v květnu příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur, z nichž nyní postupně získávají peníze. Když se ale ukázalo, že tyto peníze stačit k záchraně Atén před bankrotem nebudou, odsouhlasila eurozóna v červenci druhý  záchranný program v sumě 109 miliard eur.

Další případnou pomoc EU prodiskutuje v půlce října

Na summitu 17.-18. října by ale měli lídři EU diskutovat o přehodnocení červencové dohody s ohledem na nový vývoj. Především budou diskutovat o tom, zda by neměli soukromé věřitele požádat o zvýšení procenta jejich odpisu řeckých dluhů nad rámec dosud dojednaných 21 procent.

Nahrávám video
Reportáž Olgy Málkové
Zdroj: ČT24

Zvýšit podíl ztrát investorů v sobotu Řecku a EU doporučil investiční manažer největšího světového dluhopisového fondu Pimco Mohamed El-Erian. „21. červenec je začátek, ale zdaleka nebude stačit na to, co Řecko potřebuje, aby vydrželo příliš vysokou dluhovou zátěž a vytvořilo podmínky, které jej navedou zpět na dráhu životaschopného růstu,“ dodal El-Erian řeckému listu Katímerini.

 Vlivný člen německé vládní strany CDU však Řekům v jejich tisku vzkázal, že pokud chtějí získat výrazné oddlužení, musí se vzdát části své národní suverenity. Naznačil také, že nejlepší by pro ně byl úplný odchod z eurozóny. „Jste velmi blízko bankrotu,“ řekl přední parlamentní činitel CDU Michael Fuchs řeckému listu Real News. „Nemůžeme se dohodnout na “sestřihu„ (odpisu části dluhů) bez podmínek, takže Řecko se musí něčeho vzdát, něčeho jako části své národní suverenity - alespoň dočasně,“ uvedl Fuchs. „Osobně nejsem stoprocentně přesvědčen, že to (členství Řecka v eurozóně) je pro Řecko to nejlepší dlouhodobé řešení, jímž by mohlo rychle získat zpět konkurenceschopnost,“ dodal německý poslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 5 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 8 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...