Brusel – Kromě zemí, jež stahují eurozónu do hlubin, se do problému dostávají i vysoce postavení činitelé. Úřady Evropské unie totiž začaly vyšetřovat šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, a to kvůli stížnosti týkající se střetu zájmů. Draghi podle stížnosti není dostatečně nezávislý, protože je členem skupiny předních finančních činitelů z veřejného i soukromého sektoru G30. Jejím předsedou je bývalý šéf ECB Jean-Claude Trichet.
„Obdrželi jsme stížnost a poslali dopis ECB,“ uvedla mluvčí evropského ombudsmana. „Nyní čekáme na odpověď,“ dodala. Banka má podle ní na reakci čas do konce října. Mluvčí ECB uvedla, že banka zprávu od ombudsmana obdržela a že včas odpoví. Obvinění ze střetu zájmů odmítla.
Draghi minulý týden slíbil, že udělá vše pro to, aby zabránil rozpadu eurozóny. Tyto výroky posílily očekávání, že ECB nebo záchranný fond eurozóny zahájí nákupy španělských a italských dluhopisů s cílem snížit úvěrové náklady těchto dvou zemí.
Eurozóna zvažuje umožnit ESM neomezené půjčky u ECB
Model, o kterém se podle mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung diskutuje, předpokládá, že by ESM měl v budoucnu podporovat dluhovou krizí postižené země jako Španělsko nebo Itálii rozsáhlým nákupem jejich státních dluhopisů. Od uměle vytvořené poptávky si zastánci plánu slibují snížení úroků dluhopisů. Aby se zabránilo tomu, že fondu dojdou peníze, měl by ESM dostat možnost nakoupené dluhopisy ukládat u ECB jako jistinu a oplátkou za ně obdržet další prostředky.
Podle Süddeutsche Zeitung by tak ESM získal prakticky neomezenou „palebnou sílu“, tedy možnost intervenovat na pomoc postiženým státům, a navíc by se tím utišily permanentní debaty, zda disponuje dostatkem financí. Stoupenci této myšlenky dokonce věří, že poskytnutím takové „bankovní licence“ fondu by se uklidnila situace na finančních trzích, napsal list.
„Tato myšlenka existuje už delší dobu, ale nikdy jsme o ní konkrétně nehovořili,“ řekl deníku nejmenovaný vysoký unijní diplomat. Na základě zkušeností z posledních dvou let, kdy se neustále ozývaly pochybnosti o vybavení fondu, rozhodli se prý evropští politici a experti nyní prověřit, zda a za jakých podmínek by ESM mohl získat „přímý přístup“ k ECB. Podle dalšího vysokého představitele eurozóny získává tato myšlenka stále více stoupenců.
Proti tomuto kroku se však podle něj doposud stavěl klíčový člen eurozóny Německo, které se obává, že by urychlil inflaci, ohrozil nezávislost ECB a mohl by být v rozporu se smlouvami o Evropské unii. Ty totiž bance zakazují financovat jednotlivé státy.
Takové opatření odmítají především obě menší koaliční strany ve vládě kancléřky Angely Merkelové. Pokud by šéfka kabinetu jejich názor ignorovala a znovu ustoupila evropským partnerům jako na posledním summitu EU, nevyloučil mnichovský list ani možnost rozpadu německé koalice.
