Autobusoví dopravci žádají kompenzace za zakázky, o které je připravil letošní výrazný útlum zájezdů a hromadné přepravy. Ministerstvo dopravy už dostalo více než 150 žádostí o kompenzace, v programu za jednu miliardu korun se však dostane jenom na novější typy autobusů. Například provozovatelé autobusů, které pochází z devadesátých let, na náhrady nedosáhnou. Někteří chtějí z trhu odejít úplně.
Spousta autobusových dopravců ještě donedávna přepravovala například žáky na školní zájezdy nebo sportovce na zápasy. Nyní však žádné zakázky nemají a autobusy stojí v garážích. Výhodu mají ti, kteří provozují i linkovou dopravu.
Stát nabízí kompenzace dopravcům, takzvané sedačkovné. Ministerstvo dopravy rozděluje peníze podle počtu míst v autobuse a také podle emisní třídy vozidla. Částka se pohybuje od 15 do 135 korun za sedačku na den. Nejvyšší částku dostanou právě nejnovější autobusy. „Jestliže nám někdo nabízí takovou pomoc, tak nám to pokryje minimálně roční náklady na leasing,“ řekl ředitel divize autobusové dopravy Comett Plus Aleš Melich.
Pomoc od státu může dopravcům přinést až dvě stě tisíc měsíčně za každý autobus, pokud se jedná o ten nejnovější vůz. Podmínkou je však bezdlužnost firmy a propad tržeb pod padesát procent.
Autobusoví dopravci mohou své vozy odstavit do depozitu, aby za ně nemuseli platit povinné ručení. Toho mohly využít i velké firmy. „Máme stovku autobusů v polích a bez značek. Je to řešení, ale úplně nepomůže, protože jak víme, to memorandum na šestiměsíční neplacení splátek skončilo, tudíž dopravci nadále budou muset platit splátky,“ řekl majitel RegioJet a Student Agency Radim Jančura.
Například Student Agency má nejnovější autobusy, což znamená, že spadá do skupiny, která má nárok dostat až 135 korun denně na sedačku. Společnost by tak mohla dohromady za všechny autobusy získat až padesát milionů korun.
Starší autobusy na dotaci nárok nemají
Dopravci, kteří provozují starší autobusy, mají smůlu. Vozidla, která nespadají do druhé emisní třídy, na kompenzaci nedosáhnou. Takových autobusových dopravců je přitom v Česku stále poměrně dost.
Například Petr Chocholoušek provozuje autobus, který pochází z roku 1993, roční náklady na provoz odhaduje na sto tisíc korun. Stát ale kritiku odmítá. „Ty stálé platby se týkají převážně leasingů, respektive releasingů těch autobusů,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
