Sedačkovné má odvrátit krach autobusových dopravců. Ti se staršími vozy na něj nedosáhnou

Autobusoví dopravci žádají kompenzace za zakázky, o které je připravil letošní výrazný útlum zájezdů a hromadné přepravy. Ministerstvo dopravy už dostalo více než 150 žádostí o kompenzace, v programu za jednu miliardu korun se však dostane jenom na novější typy autobusů. Například provozovatelé autobusů, které pochází z devadesátých let, na náhrady nedosáhnou. Někteří chtějí z trhu odejít úplně.

Spousta autobusových dopravců ještě donedávna přepravovala například žáky na školní zájezdy nebo sportovce na zápasy. Nyní však žádné zakázky nemají a autobusy stojí v garážích. Výhodu mají ti, kteří provozují i linkovou dopravu. 

Stát nabízí kompenzace dopravcům, takzvané sedačkovné. Ministerstvo dopravy rozděluje peníze podle počtu míst v autobuse a také podle emisní třídy vozidla. Částka se pohybuje od 15 do 135 korun za sedačku na den. Nejvyšší částku dostanou právě nejnovější autobusy. „Jestliže nám někdo nabízí takovou pomoc, tak nám to pokryje minimálně roční náklady na leasing,“ řekl ředitel divize autobusové dopravy Comett Plus Aleš Melich. 
 

Dotace pro autobusové dopravce podle emisní normy
Zdroj: ČT24

Pomoc od státu může dopravcům přinést až dvě stě tisíc měsíčně za každý autobus, pokud se jedná o ten nejnovější vůz. Podmínkou je však bezdlužnost firmy a propad tržeb pod padesát procent. 

Autobusoví dopravci mohou své vozy odstavit do depozitu, aby za ně nemuseli platit povinné ručení. Toho mohly využít i velké firmy. „Máme stovku autobusů v polích a bez značek. Je to řešení, ale úplně nepomůže, protože jak víme, to memorandum na šestiměsíční neplacení splátek skončilo, tudíž dopravci nadále budou muset platit splátky,“ řekl majitel RegioJet a Student Agency Radim Jančura. 

Například Student Agency má nejnovější autobusy, což znamená, že spadá do skupiny, která má nárok dostat až 135 korun denně na sedačku. Společnost by tak mohla dohromady za všechny autobusy získat až padesát milionů korun. 

Starší autobusy na dotaci nárok nemají

Dopravci, kteří provozují starší autobusy, mají smůlu. Vozidla, která nespadají do druhé emisní třídy, na kompenzaci nedosáhnou. Takových autobusových dopravců je přitom v Česku stále poměrně dost.

Například Petr Chocholoušek provozuje autobus, který pochází z roku 1993, roční náklady na provoz odhaduje na sto tisíc korun. Stát ale kritiku odmítá. „Ty stálé platby se týkají převážně leasingů, respektive releasingů těch autobusů,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...