Deficit státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun, ne činit 320 miliard, které navrhuje ministerstvo financí. Uvedla to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnila společně s ekonomem a poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem (TOP 09).
V rozpočtu by navíc podle Zamrazilové nesměl být žádný další růst podílu mandatorních výdajů. „Myslím si, že začít se 150 miliardami by bylo rozumné a potom má vláda vždycky možnost jednorázových opatření. Šlo by ale o jednorázová opatření, která se nepropíšou do struktury a do zvýšených mandatorních výdajů,“ uvedla.
Zamrazilová upozornila, že návrh schodku neobsahuje zhruba 90 miliard korun, které by jej prohloubily po zvažovaném zrušení superhrubé mzdy a snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob. Podle ní je na takto provedená opatření ta nejhorší doba, protože povedou k výpadku daňových příjmů.
Návrh ministerstva financí podle Zamrazilové obsahuje bezprecedentní růst mandatorních výdajů v příštím roce o sedm procentních bodů, čímž si vláda výrazně omezuje prostor pro investice či pro reakci na zhoršenou hospodářskou situaci. Vláda by zároveň měla předložit konsolidační strategii veřejných financí až do roku 2027, tak jak jí to Poslanecká sněmovna uložila poté, co rozvolnila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Zamrazilová upozornila, že při snižování plánovaného deficitu rozpočtu pouze o půl procentního bodu k HDP není možné veřejné finance střednědobě konsolidovat a ještě v roce 2027 by byl schodek 100 miliard a veřejné zadlužení by atakovalo dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP.
Vláda by neměla snižovat daně, myslí si Niedermayer
Podle ekonoma a europoslance Luďka Niedermayera by vláda při tvorbě rozpočtu na příští rok v současné době rozhodně neměla snižovat daně z mezd a měla by striktně rozdělit, co jsou jednorázové s krizí spojené výdaje od toho, co je standardní rozpočet.
„Ten standardní rozpočet by se podle mého měl vejít do nějakého deficitu 150 až dejme tomu 200 miliard korun a to nad to by měly být jednorázové položky, které mají zcela jednoznačně souvislost s tím, jak se bude vyvíjet krize,“ dodal.
Kvůli dopadům šíření koronaviru na hospodaření státu ministerstvo financí letos prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Co se týče dopadu pandemie koronaviru na ekonomiky evropských zemí ve druhém čtvrtletí, Česko se zařadilo mezi ty méně postižené. Zatímco HDP se ve Velké Británii propadl o téměř dvacet procent, Česko zaznamenalo výrazně nižší, zhruba devítiprocentní propad. Nejlépe je na tom Finsko, tam se míra HDP snížila o 4,4 procenta.
Niedermayer: Česko je nyní shnilé jablko
„Na jaře jsme udělali razantní opatření podobně jako všichni v Evropské unii. Velkou ránu ekonomika dostala tím, že se zastavily firmy napříč Evropou a zavřely se hranice. To výrazným způsobem poškodilo vývoj ekonomiky, protože firmy například nedostávaly dodávky od svých dodavatelů nebo nikdo naopak nechtěl odebírat zboží,“ popisuje Niedermayer.
Podle něho je nyní Česká republika „shnilým jablkem“, protože zdejší vláda pandemii podcenila a počty nakažených vzrostly. „Možná se ukáže, že růst počtu nakažených bude jinde také velký. Měli jsme však dobré předpoklady, abychom to zvládli, a vývoj jsme si přitom sami zhoršili,“ dodal europoslanec.
Podle negativního scénáře, který vypracovala ČNB v květnu, by s nástupem druhé vlny koronavirových opatření mohl český domácí produkt klesnout na 12,5 procenta. Další data ukazují, že Češi během pandemie méně utrácejí a více spoří.
- Velká Británie: -19,8 procenta
- Maďarsko: -14,5 procenta
- Francie: -13,8 procenta
- Itálie: -12,8 procenta
- Německo: -9,7 procenta
- Polsko: -8,9 procenta
- Česko: -8,7 procenta
- Švédsko: -8,3 procenta
- Slovensko: -8,3 procenta
- Finsko: -4,4 procenta
Ve společnosti se odráží nejistota, tvrdí Zamrazilová
Podle Zamrazilové ono spoření představuje racionální postup, protože se ve společnosti „odráží určitá nejistota“, zároveň ale uvedla, že během letošního června až srpna stoupla míra spotřebitelské důvěry. „Lidé se bojí nezaměstnanosti a inflace, proto spoří. Nevnímala bych to dobře ani špatně, protože když spoří, tak vytváří rezervy,“ řekla v pořadu Zamrazilová.
Podle Niedermayera mají lidé z pandemie v Česku obavy, protože vláda na podzim nestihla přijít s postupně zaváděnými protikoronavirovými opatřeními. „Tu důvěru lidí jsme u nás podkopali, nezvládli jsme návrat šíření viru. Ekonomika začne čelit racionálním úvahám lidí, kteří začnou měnit své spotřební chování,“ předpovídá ekonom.
Zároveň uvedl, že je to výsledkem podzimního nárůstu počtu nakažených v Česku. V nemocnicích jsou násobně vyšší počty pacientů a máme více infikovaných doktorů a sestřiček, a tak mají lidé obavy, uvedl Niedermayer.
Zamrazilová si však nemyslí, že by se česká ekonomika ve svém čtvrtém čtvrtletí dostala tam, kde byla v tom druhém během první vlny vládních omezení. Ekonomika podle ní zatím vypadá, že není „vypnutá“.
