Praha – Prezident Miloš Zeman označil Jiřího Rusnoka za „excelentního“ kandidáta na guvernéra České národní banky, který by mohl v červenci 2016 nahradit jejího současného šéfa Miroslava Singera. Uvedla to agentura Bloomberg. Rusnok je v současné době členem bankovní rady a k prezidentovi má dlouhodobě blízko.
Rusnok je „excelentním“ kandidátem na guvernéra ČNB, řekl Zeman
„Má výjimečnou kvalifikaci, protože se pohyboval nejen v ekonomické, ale i v politické oblasti,“ řekl Zeman na adresu Rusnoka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Členem bankovní rady jmenoval prezident Jiřího Rusnoka před rokem. Byl to jeho vůbec první nominant do této funkce. Rusnok tehdy prohlásil, že to považuje za „vrchol odborné kariéry“ (více zde). Oba muži k sobě mají dlouhodobě blízko – Rusnok byl v letech 2001 až 2002 ministrem financí v Zemanově vládě a v červnu 2013 jej Zeman jmenoval předsedou vlády poté, co se kvůli aféře Nagyová rozpadl kabinet Petra Nečase.
Jako premiér měl Rusnok dovést zemi k předčasným volbám. To se i stalo, jeho vláda ovšem nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Ve Strakově akademii skončila v lednu 2014.
Bankovní rada ČNB pečuje o stabilitu měny a zajišťuje dozor nad finančním sektorem. Jmenování členů bankovní rady včetně guvernéra v současnosti spadá výhradně do kompetence prezidenta. Diskutuje se však o možnosti změnit ústavu tak, aby kandidáty do bankovní rady musel prezidentovi schválit Senát (to by ale platilo až od příštího prezidentského funkčního období).
V rozhovoru pro Bloomberg Zeman zopakoval, že Česko by se mělo snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny. A to přesto, že současná koaliční vláda nechce stanovit pevné datum přijetí eura. „Velmi se stydím za to, že pobaltské státy přijaly euro dřív než my. Myslím si, že je to ostuda pro Českou republiku. Stejně tak je ostuda, že do eurozóny dřív vstoupilo Slovensko,“ citovala agentura českého prezidenta.
Už při Rusnokově jmenování centrálním bankéřem zmínil přípravu země na přijetí eura jako jeden z hlavních úkolů. „Domnívám se, že právě Vy jako člověk, který kombinuje politické i ekonomické znalosti, budete velkým přínosem při řešení tohoto složitého – nejen ekonomického, ale i politického – problému,“ zaznělo tehdy z úst hlavy státu.
Česká národní banka
Také tento týden během své návštěvy Královéhradecka Zeman avizoval, že do bankovní rady chce napříště vybírat lidi podporující přijetí eura. Naopak nepočítá s tím, že by jmenoval kandidáty podporující devalvaci koruny. Za tento krok prezident současné vedení centrální banky dlouhodobě kritizuje (více zde).
„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů.“
Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB. Celé funkční období současného prezidenta přečkají vedle Rusnoka už jen viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012 (funkční období člena bankovní rady trvá šest let).
Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?
- červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
- únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal
Podle Zemana ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup země do eurozóny. Domnívá se, že centrální banka nechce přijít o část svých kompetencí, což by po přijetí eura následovalo. S tímto názorem však nesouhlasí přední čeští ekonomové; samotná ČNB ho nekomentovala (čtěte víc).
Není přitom bez zajímavosti, že Rusnok ještě jako Zemanem jmenovaný premiér devalvaci koruny podpořil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ prohlásil po zahájení intervencí (čtěte víc).
S měnovými intervencemi začala ČNB v listopadu 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 CZK/EUR. Chtěla tak zabránit propadu českého hospodářství do deflace a podpořit vývoz. Názory ekonomů i politiků na devalvaci koruny a její prospěšnost pro ekonomiku se ovšem rozcházejí. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že režim devizových intervencí neukončí dříve než ve druhém pololetí příštího roku.
Jiří Rusnok (54) se narodil 16. října 1960 v Ostravě. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE. V osmdesátých letech začínal na Státní plánovací komisi a prošel dvěma federálními ministerstvy. V letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
V exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (1998 až 2001), poté byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly (červenec 2002 až březen 2003).
Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Mezi roky 2009 a 2013 působil také v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Loni se stal poradcem prezidenta Zemana.
Od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 byl předsedou vlády České republiky. Prezident tento kabinet označoval jako vládu odborníků, jeho kritici o něm mluvili jako o vládě Zemanových přátel. Za dobu svého působení nezískala důvěru Poslanecké sněmovny.
Od 5. února 2014 je členem bankovní rady České národní banky (do funkce fakticky nastoupil 1. března 2014 po skončení mandátu Evy Zamrazilové).
Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, od roku 1998 byl členem ČSSD, v roce 2003 dokonce neúspěšně aspiroval na křeslo předsedy strany. Nyní je nestraník. Jako nestraník také vedl v komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři kandidátku SPOZ.
Jiří Rusnok je ženatý a má tři děti.