Kodaň - Rozvojové země na klimatické konferenci v dánské Kodani nejsou jednotné. Malé ostrovy a africké státy požadují závaznou dohodu přísnější, než je současný Kjótský protokol, a to zejména kvůli možnému dopadu množství emisí na hladinu světových oceánů. S tím však nesouhlasí bohatší rozvojové státy, jako je Čína nebo Indie. Bojí se, že přísná opatření ohrozí jejich ekonomický růst.
Rozvojové země chtějí dohodu přísnější než současný Kjótský protokol
Právě stoupající hladina moře děsí rozvojové země víc než ekonomická opatření. Malé ostrovní státy v čele s Tuvalu trvají na razantních krocích – udržet oteplování maximálně o 1,5 stupně Celsia a koncentraci skleníkových plynů dostat na úroveň 350 částic na milion. „Tuvalu patří mezi státy nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Naše budoucnost závisí na výsledcích tohoto summitu,“ apeluje vyjednavač Tuvalu Ian Fry.Ovšem rostoucí ekonomiky, jako je Čína, Indie a Jihoafrická republika, se bojí, že přísná opatření jejich růst zbrzdí. Zodpovědnost podle nich leží na rozvinutých zemích. Čína chce, aby tyto státy na boj s klimatickými změnami dávaly až 1,5 procenta svého HDP.
Yu Qingtai, čínský vyslanec
„Rozvinuté země by měly finančně podporovat ty rozvojové. To není nějaká charita. Ti, kdo způsobili současné problémy, by měli dostát svých povinností.“
2 minuty
Rozvojové země děsí stoupající hladina oceánů
Postoj vůči rozvojovým zemím se hledá také v Bruselu. Ve čtvrtek a v pátek se o tom bude jednat na summitu Evropské unie. Sedmadvacítka chce dát tento týden dohromady počátečních 6 miliard eur jako argument pro klimatickou dohodu v Kodani.