Rozpočtová rada je proti zvyšování výdajů na důchodový systém, pokud nejsou určeny nové příjmy

Návrhy reformy penzí ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nepředstavují zatím systémové řešení, díky němuž by byly důchody v Česku do budoucna udržitelné, uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR). Změny penzí by se podle rady neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří.

Na možnosti rozdělit nynější systém se loni na podzim shodla důchodová komise. Z nového nultého pilíře by se platil solidární základní důchod z daní, z prvního pilíře pak z odvodů zásluhová část podle odpracovaných let a výdělků. Ministryně práce před deseti dny představila tři varianty s označením spravedlivá, technická a úsporná. Liší se výší základní penze i započítáním bonusů za péči a děti či přesluhování. První dva modely výdaje do budoucna zvedají.

Podle rozpočtové rady ale žádná ze zmíněných variant neřeší udržitelnost penzí, nebo ji do budoucna ještě zhoršují. Varianta úsporná potvrzuje, že při zachování důchodového věku a daní a odvodů se penze a jejich poměr ke mzdě v budoucnu sníží. Technická varianta by sice zajistila lepší srozumitelnost a přehled o výdajích, ale řada lidí by si nepolepšila. Spravedlivá varianta by pak výrazně zvedla náklady a zhoršila udržitelnost, shrnula rada.

Dopad už za tři roky?

„Prezentované návrhy zatím nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému v České republice… Jakékoliv zvyšování výdajů bez definování nových příjmů, redukce jiných výdajů či změny jiných parametrů jako věk odchodu do penze by problém ještě prohloubilo,“ soudí NRR.

Dopad by se podle ní neprojevil až ve 30. letech po nástupu silné generace 70. let do důchodu, ale už za tři roky ve zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle, tedy nejvyšší možné hranice strukturálního deficitu Česka. Omezil by se tak prostor pro aktivní fiskální politiku v době hospodářských problémů, podotkla rada.

Znát svou penzi

Podle rady by se reforma důchodů neměla dělat tak, že se příjmy zajistí dodatečně. „Fázové reformy, kdy jsou nejprve zvyšovány výdaje a následně se mají řešit příjmy či úpravy systému, které mají budoucí výdaje redukovat, zpravidla končí pouze – populárním – zvyšováním výdajů,“ uvedla NRR s tím, že se změnou penzí by se měl současně přijmout balík příjmových opatření. Úpravy by se neměly týkat jen části placené z rozpočtů, ale také „posílení úrovně“ spoření na stáří.

Rada vidí v případném rozdělení systému i výhody. Podle ní by se otevřel prostor pro snížení sazby odvodů a změny složení daňového břemene, takže by se mohlo snížit daňové zatížení práce. Záleželo by ale na tom, jaké daně by se pro pokrytí výdajů na základní penze z nultého pilíře zvyšovaly. Důchodový systém by se také zjednodušil a lidé by znali výši své budoucí penze.

Maláčová: Nechceme danit lidi, ale kapitál

Ministerstvo práce podle svého tiskového oddělení vyjádření rozpočtové rady vítá. Maláčová uvedla, že rada potvrzuje závěry její důchodové komise, že je nutné s reformou penzí reformovat i daně.

„Peníze na budoucí důchody nechceme hledat ve větším zdanění lidí, naopak bychom se měli zaměřit na zdanění kapitálu. ČSSD prosazuje zdanění bank a velkých nadnárodních korporací,“ uvedla Maláčová. Podle ní mají být penze spravedlivé, důstojné, srozumitelné, udržitelné i zásluhové.

Šéfka důchodové komise Danuše Nerudová je ráda, že NRR vidí i pozitiva. A citovala ze zprávy rady: „Navrhovaná konstrukce důchodového systému existuje v několika zemích OECD a má ve srovnání se stávajícím stavem několik výhod. Za nejpodstatnější z nich je možno považovat otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení.“

Nerudová již dříve varovala, že pokud nebude nalezena shoda buď na reformě příjmů státního rozpočtu, nebo snížení jeho výdajů, tak za deset let bude nutné snížit důchody plošně všem o 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...