Rozpočet na příští rok počítá s růstem důchodů, platů, sociálních i nemocenských dávek nebo i růstem rozpočtu ministerstva obrany. Navržený schodek rozpočtu 50 miliard korun vychází z dohody koalice. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že návrhy ministerstva financí ve státním rozpočtu jsou jen reakcí na schválenou nebo připravovanou legislativu.
Rozpočet na příští rok počítá s růstem důchodů, platů i dávek. Se schodkem 50 miliard
Události: Základní čísla státního rozpočtu 2018 (zdroj: ČT24)
Důchody by podle návrhu rozpočtu měly příští rok stoupnout o zhruba 500 korun měsíčně, což si vyžádá oproti letošku navíc 21,6 miliardy korun. Rovněž navíc o 21,8 miliardy korun počítá návrh Babišova resortu s navýšením platů ve státní sféře. Rozpočet ministerstva obrany by měl stoupnout o 5,4 miliardy na 57,9 miliardy korun.
„Myslím si, že ten návrh je dobrý a řeší ty důležité věci,“ uvedl ministr financí. Podle návrhu by měly výdaje dosáhnout 1342 miliard korun a příjmy 1292 miliard korun.
„To, co pan ministr Babiš, představil je reakce na z valné většiny schválené zákony, které musí rozpočet zohlednit,“ podotknul premiér.
Návrh rozpočtu již kritizovala opoziční ODS. Navrhovaný deficit 50 miliard korun je podle strany v době hospodářského růstu nepřijatelný. Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek dříve uvedl, že Babiš lže, když tvrdí, že předložil návrh rozpočtu na rok 2018. Ze zákona podle něj vyplývá, že Babiš přijde pouze s limity pro jednotlivé kapitoly, což je spíš pracovní návrh k diskusi.
„Deficit 50 miliard představuje určitou vnitřní rezervu,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Škrtat lze různě. Mezi chytrými a hloupými škrty je zásadní rozdíl,“ dodal. Podle něj je tak třeba hledat efektivnost ve struktuře rozpočtu, nikoli pouze hrubě škrtat.
„Na tiskové konferenci zazněly poměrně příjemné věci: že se budou zvyšovat důchody, že se budou zvyšovat tarifní platy atd. Je to výsledek toho, že se tato vláda veze na vlně ekonomické konjuktury. Ale ten, kdo to sděluje, má psychologickou výhodu v tom, že si toho voliči všimnou. Takže já to beru jako jistý marketingový tah,“ dodal v Událostech, komentářích Jiří Dolejš.
Starosti s evropskými penězi
Problémem při přípravě rozpočtu bylo podle Babiše čerpání evropských peněz. „Pokud resorty avizují nějaké čerpání a jejich odhady nefungují, tak není možné rozpočtovat. Já bych rád rozpočtoval nižší deficit, ale když navrhujeme minus 50 miliard a resorty jsou teď na minus 100 miliard korun, tak je to maximum možného,“ uvedl.
Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 60 miliard korun. Celkové výdaje letošního rozpočtu představují 1309,3 miliardy korun a příjmy 1249,3 miliardy korun. Loňský rozpočet počítal s deficitem 70 miliard korun, avšak nakonec skončil v přebytku 61,8 miliardy korun.
Hlavní ekonom společnosti Conseq Martin Lobotka připomněl, že historicky je většina českých rozpočtů dimenzována tak, že jsou na začátku spíše pesimističtější a cílem je, aby skutečný výsledek za rok byl lepší.
„Je samozřejmě špatně, že ani v současné situaci, kdy se ekonomice fakt vede dobře, se tady nenajde síla, aby rozpočet byl vyrovnaný,“ dodal.
GALERIE
Návrh rozpočtu na rok 2018
„Zarážející je upínat se neustále k výsledku minus 50 miliard, když loni jsme hospodařili s přebytkem a letos, pokud se nestane nic dramatického, by nemělo být složité opět hospodařit s přebytkem,“ podotýká hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Babiš ale takovou kritiku v Událostech, komentářích odmítl: „V loňském roce jsme skončili v rámci EU druzí za Lucemburskem z hlediska veřejných rozpočtů. Takže i proto ten návrh rozpočtu a deficit, který je nižší než jedno procento HDP. Když si vezmeme důchody a platy a rozpočtové určení daní, kde navrhujeme vyšší podíl DPH pro obce a města, tak jen tyto tři položky jsou asi 51,5 miliardy korun,“ vysvětloval ministr financí.
Návrh základních parametrů rozpočtu pro příští rok pošle Babiš vládě ještě před svým odvoláním, nejpozději do konce května. Vyjednávání o jednotlivých kapitolách už bude podle něj úkol pro nového ministra Ivana Pilného.
Podle Sobotky vláda rozpočet na rok 2018 do konce září schválí a pošle poslancům. Kvůli volbám tak nicméně bude muset učinit ještě jednou.
Nezvyšovat státní dluh
Babiš také hovořil o státním dluhu. Přestože v prvním čtvrtletí došlo k jeho nárůstu, podle ministra financí bude na konci letošního roku činit 1,613 bilionu korun, takže bude na stejné úrovni jako na konci loňského roku. Podle Babiše nynější vláda od konce roku 2013 snížila dluh o 70 miliard korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Babiš upozornil, že 14 procent státního dluhu tvoří dluhy s nulovým nebo záporným úrokem. To vyplývá z vývoje v posledních letech, kdy stát prodával dluhopisy právě s tímto výnosem. Investoři tak v řadě případů fakticky státu platí za to, že mu půjčili peníze. Na obsluze státního dluhu tak má letos ministerstvo ušetřit pět miliard korun.
Ušetřené prostředky mají od července posloužit na desetiprocentní zvýšení tarifů platů příslušníků bezpečnostních sborů, zaměstnanců v kultuře, zdravotnictví, sociálních službách a nepedagogickým pracovníkům ve školství. Úspora podle Babiše umožní také zavést od 1. září kariérní řád učitelů a navýšení ostatních tarifů od listopadu o deset procent. Rovněž by měl stoupnout zvláštní příplatek pro zdravotní sestry ve směnném provozu.
„Pokud se někde přidává, tak se musí někde jinde ubrat,“ upozorňuje ekonom Marek. „Buď se seškrtají výdaje v ostatních oblastech, což může být politicky problematické prosadit ve vládní koalici, nebo je variantou spoléhat se, že rychlý ekonomický růst zajistí dostatek peněz, aby bylo z čeho rozdávat,“ dodal.