Státní rozpočet skončil za loňský rok s rekordním přebytkem 61,8 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Andrej Babiš (ANO). Jde o teprve čtvrtý kladný výsledek státního hospodaření v dějinách samostatné České republiky, dosavadní rekord držel rok 1994 s přebytkem 10,5 miliardy korun. Ekonomové však uvedli, že na kladném loňském výsledku se podílely i nižší investiční výdaje státu, což negativně ovlivní budoucí vývoj.
Babiš oznámil rekordní přebytek rozpočtu. Dosáhl 61,8 miliardy korun
Rekordní přebytek rozpočtu (zdroj: ČT24)
Babiš uvedl, že na daních se vybralo o 28,8 miliardy korun více oproti plánu. Provozní náklady pak byly o 15,5 miliardy nižší. Polemizoval také s názorem o nedostatečných investicích. Řekl, že s výjimkou roku 2015, který byl extrémní a nezopakuje se, byly loni výdaje na dopravní infrastrukturu vyšší než v posledních předchozích letech až k roku 2010.
Ministr zároveň nepředpokládá, že by se do voleb měnily daně nad rámec balíčku, který v současnosti projednává Sněmovna. Řekl, že další změny daní budou předmětem programů jednotlivých stran pro podzimní volby. Sám vidí do budoucna prostor spíš pro snižování DPH než spotřební daně. Před volbami očekává pouze schválení daňového balíčku, který například zvyšuje daňové slevy na druhé a další děti, na další změny je málo času.
Babiš a Kalousek o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 70 miliard korun. Babiš ale již před několika měsíci uvedl, že očekává celkové přebytkové hospodaření. Například ke konci října činil přebytek 98,3 miliardy korun, ke konci listopadu pak 55,5 miliard.
Ministerstvo financí již koncem loňského roku navrhlo využít přebytku na snížení státního dluhu. Tento názor Babiš potvrdil i v úterý. S tímto návrhem však musí souhlasit koaliční partneři i Poslanecká sněmovna.
Například koaliční KDU-ČSL chce využít část přebytku k investicím. Na jednání koaliční rady bude partnerům navrhovat, aby vláda peníze použila na výstavbu vodovodů, čistíren odpadních vod či podporu rozvoje venkova. Uvedl to ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek trvá na tom, aby se peníze využily smysluplně.
GALERIE
Přehled přebytků či schodků státního rozpočtu a vývoj HDP za posledních 20 let
„Ekonomice se daří, roste již třetím rokem po sobě a to je vidět i na daňových příjmech,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Připomněl vyšší tržby firem i růst mezd. Domnívá se, že možná ze tří pětin přispěla k vyššímu inkasu z daní rostoucí ekonomika, zbytek pak vyšší efektivita výběru daní.
Nižší investiční výdaje, které také přispěly k výslednému přebytku, hodnotí Marek záporně. Podle něj si vláda nepřipravila dostatek projektů, které by mohla zainvestovat. Má tedy peníze, ale nemá projekty, uvedl. „Do značné míry to zdržely zabržděné dopravní stavby, které nemají EIA prověrku, další projekty pak stojí kvůli jiným administrativním překážkám,“ řekl hlavní ekonom.
Výsledek státního rozpočtu pak podle něho působí na povrchu dobře, ale pod povrchem je řada problémů, které by stálo za to řešit. Pro dlouhodobý ekonomický vývoj by bylo vhodné investovat více nejen do dopravní infrastruktury, ale i do vědy, výzkumu a školství, zdůraznil Marek.
Ekonom Marek o státním rozpočtu (zdroj: ČT24)
Propad investic považuje za vadu na kráse také hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
„Přebytku je dosaženo na úkor investičních výdajů. Když je osekáme, tak trochu osekáváme růst v budoucnosti. Ten by mohl být vyšší z realizovaných investic,“ řekl Kovanda.
Opozice: Jde o výjimku, občané to nijak nepocítí
Podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska je dosažený výsledek pozitivní číslo, když je v plusu, ale bohužel se podle něho nejedná o trend. Není to výsledek hospodaření vlády, protože jinak by na letošní rok počítala při rostoucí ekonomice s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem (schválen byl deficit ve výši 60 miliard korun), soudí Kalousek. „Je to bohužel jen souhrn mimořádných vlivů,“ uvedl bývalý ministr financí k oznámenému výsledku za rok 2016. V této souvislosti zmínil především o 65 miliard vyšší příjem z EU, než vláda rozpočtovala, a růst ekonomiky.
Podle předsedy ODS Petra Fialy občané příznivý ekonomický vývoj nijak nepocítí. Řekl, že Česko zažívá růst zejména díky pracovitým lidem, ať už jde o živnostníky či zaměstnance. „Je proto nepochopitelné, že vláda se nesnaží zlepšit podmínky pro aktivní občany a udělat něco pro naši dobrou budoucnost,“ uvedl. Míní, že vláda nevyužívá hospodářský růst ke zlepšení služeb.
Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija pak Babiše podezírá z manipulace s čísly, zejména u daně z přidané hodnoty. Jejíž výběr může podle ní být reálně nižší. „Firmy si totiž ke konci roku stěžují, že jim ministerstvo zdržuje vratky na DPH,“ uvedla.
„Je potěšitelné, že ekonomika v loňském roce rostla, a je logické, že s tímto růstem se dostavily i vyšší daňové příjmy. Ale když se podíváme na jednotlivé daňové položky, nejvíce se na ministerstvu financí mluvilo o DPH, tak tam je zrovna ten nárůst nejmenší,“ vyjádřil se k otázce výběru daní místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Já si prostě myslím, že daně se vybírají snáz v situaci, kdy ekonomika šlape, a že jestli máme pozitivní výsledek, tedy přebytek státního rozpočtu, tak je to hlavně dosaženo tím, že se neutrácelo v tom smyslu, že se nedokázaly čerpat peníze na investice. A to není dobrý signál,“ dodává.
Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bere výsledek rozpočtu jako důsledek úspěšnosti vládní prorůstové hospodářské politiky a praktický výsledek jednotlivých vládních kroků. „Vyplatila se daňová opatření, u kterých naše vláda využila přechozí pozitivní slovenskou zkušenost, ať už to byla kontrolní hlášení u DPH nebo lepší spolupráce policie a daňové správy v rámci tzv Kobry,“ uvedl premiér.
Jak to vidí prezidenti
Za plnění letošního státního rozpočtu ocenil Babiše prezident Miloš Zeman ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně na počátku prosince. Sněmovna tehdy schválila rozpočet na letošní rok se schodkem 60 miliard korun. Naopak bývalý prezident Václav Klaus kritizoval vládu s tím, že je nepřijatelná chyba, když je rozdíl mezi plánovaným deficitem státního rozpočtu na letošní rok a výsledným plněním v řádu desítek miliard korun. Podle něj to ukazuje, že kabinet nedokáže vydávat peníze, které vybere na daních.
Na výrazný propad investic pak upozornil ve své zprávě šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Jde podle něj o pokles objemu peněz na investice v řádu desítek miliard korun. Jen v pololetí klesly investice meziročně o téměř 15 miliard korun a k 30. září téměř o 37 miliard korun.
Příčinou současného ekonomického růstu je stabilní spotřeba domácností, kde se odráží růst mezd a větší jistota získání zaměstnání, a také růst vývozů. „Oproti tomu je však nutné zmínit, že ze strany vlády České republiky nedochází k požadované podpoře hospodářského růstu formou veřejných investic, a to zejména kvůli nedostatečné připravenosti strategických projektů dopravní infrastruktury,“ napsal prezident NKÚ.