Žádný schodek 70 miliard, ale přebytek. Babiš slibuje nejlepší rozpočet v historii

Nahrávám video
Babiš slibuje nejlepší rozpočet v historii
Zdroj: ČT24

Státní rozpočet letos skončí v přebytku, prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Očekává dokonce, že výsledek bude nejlepší za dobu existence České republiky. Naposledy měla Česká republika přebytkový rozpočet před 21 roky. Nejvyššího přebytku pak země dosáhla v roce 1994.

„Budeme mít nejlepší rozpočet v historii této země, přebytkový. A snížíme dluh poprvé od roku 2011 (pozn. pod hranici 40 procent HDP), a to díky výběru daní,“ uvedl Andrej Babiš na konferenci k elektronické evidenci tržeb.

Letos měl schodek podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Ke konci září přitom přebytek státního rozpočtu stoupl na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun.

Pokud se podíváme, jak v závěru loňského roku stát hospodařil, bude-li to letos stejné, tak bychom bez problému měli být schopni dosáhnout kladného salda dvaceti miliard na konci roku.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

Už před dvěma týdny řekl Babiš na jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Lucemburku, že chce dokončit letošní rok s vyrovnaným či přebytkovým státním rozpočtem.

Česká republika měla přebytkový státní rozpočet v prvních třech letech své samostatné existence. Nejvíce v roce 1994, kdy byl přebytek 10,4 miliardy korun. Česko vykázalo poprvé schodek rozpočtu v roce 1996, a to 1,6 miliardy korun.

Rozpočet
Zdroj: ČT24

V roce 2003 pak poprvé překonal stomiliardovou hranici, konkrétně 109,1 miliardy korun. Nejvyšší byl schodek rozpočtu v roce 2009, kdy se přehoupl přes 192 miliard korun.

Státní dluh pak meziročně klesl poprvé od roku 1995 v roce 2014, a to meziročně o 19,7 miliardy na 1663,7 miliardy korun.

Naše prognóza sice počítá ,pouze‘ s vyrovnaným rozpočtem, přebytku se na konci roku ale opravdu můžeme dočkat. Záležet bude nakonec na tom, kolik se vládě v posledních měsících podaří utratit.
Marek Dřímal
ekonom Komerční banky

Vzhledem k vývoji plnění státního rozpočtu v posledních měsících je podle dřívějšího vyjádření ekonoma Komerční banky Marka Dřímala jeho vyrovnané či mírně přebytkové hospodaření na konci roku reálné. „Důvodem je především nárůst příjmů státu, především daňových. Naopak výdaje oproti loňsku klesají, a to kvůli nižším investicím,“ uvedl.

Nahrávám video
Marek: Lepší mít vyrovnaný rozpočet a vyšší výdaje na investice, než neinvestovat a mít rozpočtový přebytek
Zdroj: ČT24

Příští rok se plánuje deficit

Přestože letos směřuje rozpočet k plusovému výsledku, do sněmovny poslala na konci září vláda návrh rozpočtu, který počítá v příštím roce opět se schodkem 60 miliard.

Příjmy rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ekonom David Marek ohodnotil navrhovaný schodek rozpočtu negativně. „Není žádný důvod plánovat rozpočtový deficit v příštím roce, když letos rozpočet skončí nejspíš s přebytkem a příští rok se nestane žádná katastrofa, alespoň doufejme, která by vrhla českou ekonomiku zpátky do recese,“ prohlásil. „Pokud vláda čeká povodně tak velké jako před čtrnácti lety, pak je to oprávněné,“ dodal.

„Odhady reálného růstu ekonomiky se pohybují kolem tří procent, nominálně by ekonomika mohla růst o čtyři až pět procent. Při takovémto vývoji očekávat zhoršení hospodaření státního rozpočtu je buď nezodpovědné, nebo mylně spočítané,“ řekl.

Kdyby to opravdu byl zdravý trend a letošní rozpočet skončil v přebytku, tak se rozpočtuje příští rok jako vyrovnaný. Přebytek bohužel vznikne ne proto, že vláda šetřila na provozu, ale proto, že nedokázala proinvestovat rozpočtované prostředky.
Miroslav Kalousek

Dřímal zmínil, že příští rok očekávají nárůst výdajů. „Mělo by se konečně více rozjet nové programové období EU fondů. Rozpočet podle našeho odhadu vykáže ve volebním roce 2017 schodek 45 miliard korun v porovnání s vládním cílem -60 miliard,“ dodal Dřímal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 13 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 15 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 18 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...