Žádný schodek 70 miliard, ale přebytek. Babiš slibuje nejlepší rozpočet v historii

Nahrávám video

Státní rozpočet letos skončí v přebytku, prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Očekává dokonce, že výsledek bude nejlepší za dobu existence České republiky. Naposledy měla Česká republika přebytkový rozpočet před 21 roky. Nejvyššího přebytku pak země dosáhla v roce 1994.

„Budeme mít nejlepší rozpočet v historii této země, přebytkový. A snížíme dluh poprvé od roku 2011 (pozn. pod hranici 40 procent HDP), a to díky výběru daní,“ uvedl Andrej Babiš na konferenci k elektronické evidenci tržeb.

Letos měl schodek podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Ke konci září přitom přebytek státního rozpočtu stoupl na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun.

Pokud se podíváme, jak v závěru loňského roku stát hospodařil, bude-li to letos stejné, tak bychom bez problému měli být schopni dosáhnout kladného salda dvaceti miliard na konci roku.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

Už před dvěma týdny řekl Babiš na jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Lucemburku, že chce dokončit letošní rok s vyrovnaným či přebytkovým státním rozpočtem.

Česká republika měla přebytkový státní rozpočet v prvních třech letech své samostatné existence. Nejvíce v roce 1994, kdy byl přebytek 10,4 miliardy korun. Česko vykázalo poprvé schodek rozpočtu v roce 1996, a to 1,6 miliardy korun.

Rozpočet
Zdroj: ČT24

V roce 2003 pak poprvé překonal stomiliardovou hranici, konkrétně 109,1 miliardy korun. Nejvyšší byl schodek rozpočtu v roce 2009, kdy se přehoupl přes 192 miliard korun.

Státní dluh pak meziročně klesl poprvé od roku 1995 v roce 2014, a to meziročně o 19,7 miliardy na 1663,7 miliardy korun.

Naše prognóza sice počítá ,pouze‘ s vyrovnaným rozpočtem, přebytku se na konci roku ale opravdu můžeme dočkat. Záležet bude nakonec na tom, kolik se vládě v posledních měsících podaří utratit.
Marek Dřímal
ekonom Komerční banky

Vzhledem k vývoji plnění státního rozpočtu v posledních měsících je podle dřívějšího vyjádření ekonoma Komerční banky Marka Dřímala jeho vyrovnané či mírně přebytkové hospodaření na konci roku reálné. „Důvodem je především nárůst příjmů státu, především daňových. Naopak výdaje oproti loňsku klesají, a to kvůli nižším investicím,“ uvedl.

Nahrávám video

Příští rok se plánuje deficit

Přestože letos směřuje rozpočet k plusovému výsledku, do sněmovny poslala na konci září vláda návrh rozpočtu, který počítá v příštím roce opět se schodkem 60 miliard.

Příjmy rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ekonom David Marek ohodnotil navrhovaný schodek rozpočtu negativně. „Není žádný důvod plánovat rozpočtový deficit v příštím roce, když letos rozpočet skončí nejspíš s přebytkem a příští rok se nestane žádná katastrofa, alespoň doufejme, která by vrhla českou ekonomiku zpátky do recese,“ prohlásil. „Pokud vláda čeká povodně tak velké jako před čtrnácti lety, pak je to oprávněné,“ dodal.

„Odhady reálného růstu ekonomiky se pohybují kolem tří procent, nominálně by ekonomika mohla růst o čtyři až pět procent. Při takovémto vývoji očekávat zhoršení hospodaření státního rozpočtu je buď nezodpovědné, nebo mylně spočítané,“ řekl.

Kdyby to opravdu byl zdravý trend a letošní rozpočet skončil v přebytku, tak se rozpočtuje příští rok jako vyrovnaný. Přebytek bohužel vznikne ne proto, že vláda šetřila na provozu, ale proto, že nedokázala proinvestovat rozpočtované prostředky.
Miroslav Kalousek

Dřímal zmínil, že příští rok očekávají nárůst výdajů. „Mělo by se konečně více rozjet nové programové období EU fondů. Rozpočet podle našeho odhadu vykáže ve volebním roce 2017 schodek 45 miliard korun v porovnání s vládním cílem -60 miliard,“ dodal Dřímal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...