Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci září na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun. Jde o nejlepší zářijový výsledek od vzniku České republiky. Loni přitom už v září rozpočet spadl do minusu a vykázal schodek 2,8 miliardy korun. I na letošní rok je plánovaný schodek, a to ve výši 70 miliard korun. Analytici ale očekávají, že by hospodaření státu mělo skončit za celý letošní rok zhruba vyrovnaně.
Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 57 miliard na 965,2 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 28,4 miliardy na 882,9 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,3 miliardy na 470,2 miliardy korun.
Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je vidět potvrzení některých trendů z posledních měsíců. Vedle výrazného nárůstu výběru daní, který „odráží masivní vzestup ekonomiky v loňském roce i pokračování hospodářské expanze letos“, je to i pokles vládních investic „kvůli pomalému startu nového programového období EU fondů a nepřipravenosti infrastrukturních staveb“.
„Kapitálové výdaje jsou ke konci září nižší o 37 miliard korun, tedy o více než 40 procent. Není proto divu, že stavebnictví letos zažívá dvouciferné meziroční propady – nepomáhá mu ani problém s pozemky v Praze, kde se navzdory růstu cen nestaví dostatečný počet nových nemovitostí,“ dodal Dřímal.
„Podle všeho bude rozpočtové saldo koncem letošního roku zhruba vyrovnané,“ podotknul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj je otázkou, zda schodkový rozpočet na příští rok je tím správným řešením. „V kontextu letošního vývoje by vláda měla mít pro rok 2017 ambice dosáhnout lepšího rozpočtového salda než šedesátimiliardového schodku,“ dodal.
„Ministr financí Andrej Babiš má stále realističtější šanci stát se po Ivanu Kočárníkovi teprve druhým ministrem financí v historii České republiky, který vykáže vyrovnané hospodaření,“ dodal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. „Vláda se ve své výdajové politice zaměřuje relativně silně na navyšování neproduktivních provozních výdajů,“ podotýká, „zatímco její investiční aktivita pokulhává, což není ten optimální způsob, jak dosahovat vyrovnaného
hospodaření.“
Sobotka považuje přebytek za výsledek politiky vlády, Kalousek je kritický
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) stojí za výsledkem rozpočtu růst daňových příjmů. „Potvrzuje se, že díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů,“prohlásil. Rekordní daňové příjmy podle něj pomáhají vedle státní pokladny naplňovat rozpočty obcí a krajů. „Díky tomu, že na celostátní úrovni jsme na daních oproti loňsku vybrali o 52 miliard korun navíc, přiteklo jen ke konci srpna do územních rozpočtů o 14,9 miliardy korun více než loni,“ dodal.
Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci září získal meziročně o 6,8 miliardy více, celkem 173,6 miliardy korun. „Inkaso DPH pozitivně ovlivnily zejména nižší nadměrné odpočty. Pokles nadměrných odpočtů je způsoben hlavně účinností letos zavedeného kontrolního hlášení, které cílí na eliminaci podvodů, kdy jsou neoprávněně nárokovány nadměrné odpočty DPH,“ uvedlo ministerstvo.
Na sociálních dávkách stát vyplatil 383 miliard korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 8,7 miliardy na zhruba 297 miliard korun.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil za důvod výsledků lepší výběr daní, efektivní čerpání evropských fondů, rozvoj investic a růst příjmů domácností. Sobotka míní, že se kabinetu daří řešit problémy prioritních oblastí, jako jsou zdravotnictví, školství, bezpečnost či sociální sféra, které byly podle něj za minulých vlád podfinancované. „To zastavilo jejich přirozený vývoj. Došlo také k výraznému poklesu příjmu domácností, což oslabilo samotný ekonomický růst. To vše naše vláda postupnými kroky napravuje,“ uvedl.
Předseda opoziční TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek vidí v rozpočtu strukturální chyby, kabinet podle něj těží z ekonomického růstu a je neschopný investovat. Odmítá tak tvrzení, že je stav rozpočtu důsledkem prorůstové politiky. Kdyby to tak bylo, tak by podle něj logicky předkládali i na příští rok vyrovnaný rozpočet, protože i příští rok se očekává příznivý ekonomický růst.
Lepší výkon ekonomiky se podle něj navíc vládě „přihodil“. „Vyšší příjmy jsou bohužel také způsobeny docela nemilosrdným zadržováním vratek, kdy marketingovým číslům ministerstva financí padá za oběť český podnikatel, který nedostává včas své vratky DPH,“ řekl. Vedle neschopnosti investovat pak kritizuje také nárůst nákladů na provozní výdaje státu.
Třetí čtvrtletí znamenalo zvrat v nárůstu státního dluhu
Ministerstvo financí také informovalo, že ke konci září poklesl státní dluh o 12,9 miliardy korun. Nyní činí 1,660 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 156 000 korun.
Pokles na straně dluhu přineslo hlavně třetí čtvrtletí, v němž dluh klesl o 31,2 miliardy korun. Podle MF se tak vyrovnal krátkodobý nárůst dluhu v měsících prvního pololetí, který byl způsoben přípravou na financování starších splátek státních dluhopisů za výhodných tržních podmínek. MF koncem loňska i letos na finančních trzích prodávalo státní dluhopisy i se záporným výnosem, kdy investoři státu platí za to, že mu půjčují peníze.
Ve vztahu k hrubému domácímu produktu klesl státní dluh na 35,5 procenta HDP, což je o 5,6 procentního bodu méně než v roce 2013. „Tato úroveň nebude překročena ani za celý rok 2016 a jedná se tak o nejnižší hodnotu od roku 2011,“ uvedlo ministerstvo.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu právě snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.
Deficit vládních institucí byl loni vyšší, než se původně uvádělo
Deficit veřejných financí loni klesl na 0,63 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 1,95 procenta a činil 28,6 miliardy korun. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ), který v dubnu počítal s deficitem ve výši 0,42 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok. Letos ministerstvo financí očekává deficit ve výši 0,3 procenta HDP.
Letos v dubnu statistici očekávali, že deficit za loňský rok dosáhne výše 0,42 procenta HDP. Aktuálně zveřejněný revidovaný údaj je tedy o 0,21 procentního bodu vyšší. „Zvýšení deficitu o 9,9 miliardy korun oproti dubnovým notifikacím je způsobeno zejména novými informacemi o výdajích, které nebudou za programovací období 2007 až 2013 proplaceny z fondů EU,“ uvedl ČSÚ. Na základě údajů o čerpání prostředků z evropských fondů EU byl deficit zvýšen o 11,9 miliardy korun.
„I tak jde o nejlepší výsledek v historii České republiky po hodnotě 0,7 procenta zaznamenané v roce 2007,“ komentoval Dřímal. Hlavními důvody pro takto nízký deficit byl podle něj nižší deficit státního rozpočtu, který byl pro účely této statistiky navíc očištěn například o platbu za prodloužený leasing stíhaček Gripen, výrazný přebytek hospodaření krajů (26,3 miliardy korun) a rostoucí HDP, jež byl navíc revidován směrem nahoru.
Pro letošní rok očekává Dřímal vyrovnané hospodaření státního rozpočtu. Bilance vládních financí by tak podle něj mohla skončit na nule či dokonce mírně v přebytku, protože aktuálně zveřejněné údaje o hospodaření vládních institucí za první polovinu roku naznačují, že problém s výdaji (a tím pádem výrazné přebytky hospodaření) v krajích nadále trvají.
Relativní výše zadlužení vládních institucí dosáhla na konci loňského roku 40,32 procenta HDP proti 42,17 procenta v roce 2014. „Nominální výše dluhu meziročně vzrostla o více než 17 miliard korun, a to zejména v položce emitovaných dlouhodobých dluhopisů,“ uvedli statistici.
