Rozhodnutí o převzetí Opelu by mělo padnout dnes

Berlín - Boj o německou automobilku Opel spěje do finále. Americký koncern General Motors by dnes měl rozhodnout, kdo Opel převezme. O společnost soupeří konsorcium kanadského výrobce náhradních dílů Magna a ruské banky Sberbank. Druhým zájemcem je belgický finanční investor RHJ. Německo chce dát automobilce Opel úvěr ve výši až 4,5 miliardy eur, ale jen v případě, když GM vybere Magnu.

„Magna je už dlouhodobě prosazovaná německou vládou, přestože například General Motors, dosavadní vlastník Opelu, prosazuje spíše společnost RHJ, jejíž restrukturalizační plán se mu jeví jako životaschopnější,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil. „V Německu šlo také o boj dvou politických stran. CDU byla pro Fiat a SPD pro Magnu,“ vysvětlil redaktor ČT Jan Hreňo. Jenže Fiat ze soutěže vycouval.

Německá vláda se přiklání k Magně

Německo nyní sází právě na Magnu. Důvodů může být podle expertů hned několik. Například tlak ze strany Ruska nebo plány Magny. Ta naznačuje, že jestli přístoupí k restrukturalizaci Opelu, bude se snažit zachovat místa hlavně v Německu. „Pro automobilku je obecně vždycky lepší, pokud její nový vlastník je společnost, která podniká v automobilovém průmyslu. Má pak zájem nějakým způsobem dále rozvíjet značku,“ uvedl Jan Blažek, šéfredaktor Auto7.

I když Německo dalo najevo svůj postoj, boj o Opel je zcela v rukou General Motors. Znalci automobilového průmyslu se přesto shodují: Opel získá Magna. Stejně tak uvažuje i Blažek: „Myslím, že to bude ještě chvíli trvat. Rozehrávají se tam nejrůznější politické hry. Čeká se možná ve finále i na nějaké snížení ceny a teď naopak Magna zase bude vyčkávat, až peníze opravdu přijdou na účet Opelu. Ale ve finále si myslím, že to skončí tím, že Magna se stane vlastníkem Opelu.“

Německá vláda zatím úvěr zaštítí sama. Uvažuje ale, že s finanční výpomocí osloví i další země, ve kterých má Opel továrny. Tedy Británii, Španělsko, Polsko a Belgii.

Opel
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...