Reportéři ČT: Jak fungují či nefungují systémy firmy Kapsch

Praha - Rakouská společnost Kapsch je u nás známá především jako firma, která v Česku vytváří a spravuje systémy mýtných bran na dálnicích, jejichž prostřednictvím je zpoplatňována kamionová doprava. Zakázku nejen na ně získala firma v jediný den, bez soutěže, na popud tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka. Dalšími vysoutěženými zakázkami jsou systémy informačních tabulí, které však často neplní svůj účel – tedy včasné informování o dopravních omezeních a nehodách na dálnici, či dva digitální systémy, které by měly prohloubit dovednosti mýtných bran a umožnit zapojení dalších technologií.

O systém informačních tabulí se reportéři ČT zajímali už v minulosti. Mimochodem, po reportáži se kontrakt zlevnil o miliardu korun. Ale kromě toho dostala firma Kapsch objednávku na program, díky kterému můžete sledovat dálniční provoz přímo ve svém počítači. Tentokrát jde o stovky milionů ze státních peněz. Programy jsou sice drahé, ale zřejmě potřebné. Otázka zní, jak vlastně fungují, jinými slovy, jaké zlepšení přinášejí pro řidiče.

Informační tabule by měly být napojené na Národní centrum dopravních informací působící v rámci Ředitelství silnic a dálnic. Podle zjištění reportérů České televize však tabule nefungují tak, jak by měly. Informace, které se na nich zobrazují, jsou často vůči reálné situaci nepřesné, nedostatečné či naprosto chybné.

Ředitel odboru informatiky ŘSD Jan Švec, který je za posílání informací na panely zodpovědný, považuje přesné informování za nereálné. Důvodem je podle něj fakt, že kolony aut jsou příliš dynamické, tudíž je těžké v daném čase přesně určit, kde kolona začíná a kde končí.

Nefunkční systémy za miliony

Kromě systému mýtných bran a informačních tabulí získal Kapsch bez soutěže i zakázky na další dva digitální informační systémy. První z nich měl sloužit k rozšíření mýtného rozhraní. Jednoduše řečeno měl vytvořit systém, který umožní vstup dalších firem do systému mýta. Systém měl rovněž umožnit použití dalších technologií sledování dopravy – především satelitní sledování pomocí technologie GPS.

Za vývoj systému dostal Kapsch 780 milionů korun, přičemž měl na vývoj 250 dní. Díky tomu inkasoval Kapsch za každý den, kdy systém vyvíjel, 1 784 000. Ve fázi testování systému pak bral z veřejných financí každý měsíc přes devět milionů. Bývalý ministr dopravy Bárta však vývoj systému zastavil v rámci rozpočtových úspor. 

Jiří Leschtina, Hospodářské noviny: „Co se týče historie nebo příběhu firmy Kapsch, ta pozice zdá se být dost značně výjimečná, ani ne tak částí objemu zakázek, ty bývají u nás velké. Je to vlastně svým způsobem jediná veliká firma, tedy ze zahraničí, která si tady dokázala vybudovat takhle exkluzivní bezkonkurenční pozici srovnatelnou s pozicemi Sazky nebo ČEZu.“

Druhým digitálním informačním systémem, za který český stát zaplatil 445 milionů, je systém sloužící k monitoringu jednotlivých vozidel – tzv. rozhraní pro telematiku. V budoucnu by mohl například majitelům firem sledovat přes internet pohyb jejich vozů po republice. 

Zelená vlna versus Kapsch

Levná alternativa k informačním tabulím přitom v Čechách už léta existuje. Je jí vysílání Zelené vlny Radiožurnálu. Ten používá kromě informací z Informačního centra ŘSD i síť více jak osmi tisíc zpravodajů z řad především řidičů, ale i lidí bydlících poblíž rušných křižovatek.

Jak už bylo řečeno, Kapsch o zakázky nesoutěžil a jejich cenu si určoval sám. Podezřelé zakázky si přitom ŘSD nechalo prověřit od dvou specializovaných firem IBN Consult a DHV. Ani jedna z firem nenašla v cenách Kapsche žádné závažné nedostatky. Zástupce druhé firmy DHV však přiznává, že relevantní porovnání cen Kapsche s konkurencí je prakticky nemožné. Důvodem je odlišnost jednotlivých mýtných systémů, díky které se vymykají možnosti jednoduchého tabulkového srovnání.

15 minut
Telematika a mýtný systém
Zdroj: ČT24

Všechny zakázky podepsal Řebíček v jeden den

Infotabule nejsou jediný miliardový projekt státu a Kapsche, který zatím nepřináší úplně žádoucí efekt. Dalším jsou dva speciální počítačové programy, které se týkají mýta a dopravních informací. Všechny tyto zakázky dostal Kapsch bez soutěže, v jeden den, na pokyn tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka.

Reportéři ČT zjistili, že zadáním bylo vypracovat takové mýtné rozhraní, aby umožňovalo připojení více různých poskytovatelů služby čili více různých firem, které by poskytovaly informace o průjezdu mýtným systémem. Stát tedy měl za 780 milionů získat software umožňující vybírat mýto na silnicích nižších tříd od různých firem – nejen od Kapsche.

Nové rozhraní by umožnilo používat i satelitní technologii GPS, kterou nabízejí konkurenti společnosti Kapsch. Právě v době, kdy se měli v rámci testování připojit, tehdejší ministr dopravy Vít Bárta projekt zastavil kvůli úspoře státních výdajů. Kapsch ovšem na rozdíl od svých konkurentů mohl svůj program jako jediný otestovat v praxi. Vít Bárta se k tomu pro Reportéry ČT nevyjádřil.

Ministerstvo dopravy nevidí problém v tom, že si Kapsch na rozdíl od konkurence za peníze daňových poplatníků vyzkoušel vlastní hybridní palubní jednotky, které teď může státu nabízet. Část konkurence ale kroutí hlavou. „Samozřejmě je to, dle našeho názoru aspoň, v každém případě zvýhodnění jednoho z uchazečů, protože pokud už máte systém vymyšlený a navíc dostanete zaplaceno za vymyšlení tohoto systému a potom jdete do další soutěže, kde toto můžete využít, tak dle našeho názoru nejde o rovné podmínky v soutěži,“ řekl pro ČT jeden z konkurentů.

Nový ministr chce vyhlásit novou soutěž 

Stovky milionů korun, které dal stát společnosti Kapsch na vývoj zmíněného softwaru, možná vyhodil oknem. Nový ministr se totiž rozhodl, že vyhlásí novou soutěž, jak zpoplatnit silnice první a druhé třídy. Ta může přinést úplně jiné řešení než to, které Kapsch dosud připravoval na pokyn státu.  

„Výběrové řízení bude otevřeno tak široce, že různá řešení mohou být. A odvolávat se na to, že v minulosti již bylo něco uhrazeno, a tím pádem v podstatě už implikujeme, jakým způsobem řešení bude postaveno nebo jakým směrem půjdeme, je v tuto chvíli naprosto předčasné a naprosto zbytečné,“ komentoval situaci Dobeš. 

Firma Davida Šimoníka Relative PR, která zajišťuje pro Kapsch veškerý styk s novináři, na klíčové dotazy ČT neodpověděla. Paradoxní je, že za toto mlčení platí daňoví poplatníci firmu Relative PR, kterou si Kapsch najal. Ministerstvo dopravy má totiž zvláštní měšec na marketingové výdaje Kapsche. Ten každý rok od ministerstva dostává na marketing a PR mýta 26 milionů korun, a to v průběhu celých deseti let. 

Firma Kapsch operuje ve 25 zemích světa. Firma za loňský rok vydělala 41 milionů eur. V Česku se na zisku podílela její dceřiná společnost více než 11 miliony eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 20 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...