Řekům se do privatizace státního majetku nechce

Atény – Řecký privatizační úřad krotí plán, který měl zadlužené zemi pomoct z dluhů – zamýšlený objem příjmů z prodeje a pronájmu státního majetku snížil zhruba o 40 procent. Do roku 2016 by tak měly Atény získat jen 11,1 miliardy eur (277 miliard korun) místo dosud plánovaných 19 miliard eur do roku 2015. Ani řečtí politici navíc nejsou jednotní v tom, jestli se státního majetku zbavit – hlasování o privatizačních opatřeních parlament opakovaně odložil a v koalici sílí napětí.

Podle předsedy privatizačního úřadu Takise Athanasopulose by Řecko mělo získat z prodeje či pronájmu státního majetku příští rok asi 2,5 miliardy eur. V roce 2013 by to mělo být 2,4 miliardy, o rok později 1,1 miliardy a v roce 2015 asi 3,4 miliardy eur.

Doposud dostaly Atény z prodeje nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, třebaže privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požadují mezinárodní věřitelé za své úvěry. Nedostatečný pokrok je odrazem obecné neochoty řeckých politiků prodávat státní majetek.

Proti privatizaci se v parlamentu staví opozice i část vládní koalice. Demokratická levice (DIMAR), která je ve vládní koalici zastoupena 16 poslanci, dala v minulosti již několikrát najevo, že se jí privatizace nelíbí a že pro ni hlasovat nebude. Ve vládním táboře navíc panují obavy, že by mohla strhnout i několik socialistických poslanců, kteří ztrátu státní kontroly nad velkými podniky rovněž kritizují.

Thomas Kulidakis, politolog a publicista:

„Řekové jsou přinuceni prodávat pod cenou, protože jim byl stanoven strop, který mají dosáhnout a kolik mají vydělat peněz. Oni se musí snažit ty firmy prodat.“

Začíná proto narůstat napětí a není jisté, že se vládě podaří pro tento program sehnat potřebnou nadpoloviční většinu. Původně se k privatizaci měli poslanci vyjádřit již dnes večer, vzhledem k množství přihlášených k diskusi se ale hlasování odložilo na středu dopoledne.

Odpůrci by mohli při hlasování opustit sál

Řecká média spekulují, že by poslanci DIMAR mohli opustit během hlasování jednací sál, a tím by pro přijetí opatření bylo nutných už jen 142 hlasů.

Řecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...