Řekové z celého světa se sjíždějí domů, tisk vyzývá k záchraně vlasti

Atény – Den před zlomovým referendem o reformách mezinárodních věřitelů panuje v Řecku napjaté očekávání. Kampaň 24 hodin před začátkem hlasování podle zákona utichla a zveřejňovat se nesmějí ani žádné předvolební průzkumy. Na poslední chvíli se nicméně snaží mobilizovat občany řecký tisk – upozorňuje, že lidi čeká nejdůležitější rozhodnutí za posledních čtyřicet let. To si myslí i Řekové žijící v zahraničí, kteří se kvůli referendu ve velkém sjíždějí domů.

Většina řeckých deníků ve svém sobotním vydání voliče vyzvala, aby na lístcích zaškrtli možnost „ano“, což znamená přijetí navrhovaných reforem. „Ano euru a Evropě. Občané drží budoucnost země ve svých rukou,“ napsal v titulku deník politického středu To Vima a nastínil Řekům jen dvě alternativy slovy „národní izolace, nebo evropský kurz“. Stejně to vidí i list To Proto Thema, který nabádá k přijetí reforem a zachování jednotné měny. „Odmítáme drachmu a chaos,“ doplnil konzervativní deník Eleftheros Typos.

Bulvární list RealNews pod dramatickým titulkem „Zachraňte vlast!“ upozorňuje na to, že národ je ve vztahu k věřitelům rozdělený a že mu hrozí mezinárodní izolace. Dohoda s partnery v eurozóně je proto nezbytně nutná.

K odmítnutí podmínek věřitelů naopak vyzývá deník I Avgi spojený s vládnoucí stranou Syriza. Domnívá se, že zamítavý postoj Řecko ve výsledku posílí a premiér Alexis Tsipras bude schopen zajistit zemi výhodnější dohodu a finanční pomoc „během dvou dní“.

Pokud Řekové zvolí v referendu „ano“ pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci. Premiér Alexis Tsipras ale v takovém případě nevyloučil demisi své vlády.

Pokud se Řekové vysloví proti návrhům věřitelů, obnovit jednání bude velice těžké a Řecko se ještě víc přiblíží státnímu bankrotu, odchodu z eurozóny a návratu k drachmě. Šéf Evropské rady nicméně na poslední chvíli obavy mírnil slovy, že případný nesouhlas Aténám dveře k eurozóně ani k dalším jednáním neuzavře.

K zamítnutí reforem své spoluobčany opakovaně vyzval i samotný předseda vlády, který považuje současný řecký dluh za neudržitelný. „V neděli se rozhoduje, zda opět ubereme důchodcům, abychom obsluhovali neudržitelný dluh. Vyzývám vás, abyste hlasovali za sebevědomé a demokratické Řecko v solidární Evropě,“ nechal se slyšet Tsipras. Také je přesvědčen, že negativní stanovisko Řeků pozici Atén ve vyjednávání posílí.

Představitelé eurozóny si ale myslí opak. Jak šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, tak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker míní, že zamítavý výsledek referenda bude znamenat oslabení vyjednávací pozice Řecka. „Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná,“ odhaduje Juncker. Podobně hovořil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Byla by to velmi náročná jednání, protože situace v Řecku se v posledních týdnech dramaticky zhoršila.“

Banky mají peníze jen do pondělí

Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že referendum bude vyrovnané. Zatímco levice (jejíž součástí je i vládní Syriza) burcuje za odmítnutí podmínek pomoci, opoziční pravice naopak podporuje další úspory. „Všechny strany se snaží mobilizovat nerozhodnuté voliče, protože jejich hlasy budou pro výsledek referenda klíčové,“ popsal zpravodaj ČT v Aténách David Miřejovský.

V Řecku jsou od počátku týdne zavřené banky a lidé mají jen omezený přístup ke svým vkladům – z bankomatů si mohou každý den vybrat maximálně 60 eur. Šéfka místní bankovní asociace Luka Katseliová informovala, že finančním domům zbývá hotovost ve výši jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun), takže si vystačí jen do pondělního rána. Další vývoj bude záviset na postupu Evropské centrální banky, jež řeckým bankám poskytuje nouzové financování v rámci programu ELA (Emergency Liquidity Assistance).

Řecké euro
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Řecké banky přitom popřely zprávu, kterou zveřejnil britský deník Financial Times, že by v případě finančního kolapsu mohlo dojít k zabavení části vkladů. Bankovní asociace označila informaci za „zcela nepodloženou“ a řecký ministr financí Janis Varufakis na svém twitterovém účtu píše o „zlomyslné spekulaci“.

Podle platného výnosu mají řecké banky začít fungovat v pondělí 6. července, jejich otevření se ale nejspíš odloží. Vládní činitelé už avizovali, že banky se znovu otevřou až ve chvíli, kdy se zemi podaří dosáhnout dohody s věřiteli. A pokrok v jednáních závisí právě na výsledcích nedělního referenda. Kromě toho stále hrozí riziko, že po otevření bank by opět nastal masivní výběr vkladů, což by při nízké likviditě řecký finanční systém neustál.

Řecká diaspora chce být u referenda

O významu referenda svědčí i zájem, který hlasování vyvolalo mezi Řeky žijícími v zahraničí. Někteří neváhají a kupují si drahé letenky, aby mohli včas odevzdat svůj vlastní hlas. Většina z nich se chystá podmínky mezinárodních věřitelů podpořit. Je to podle nich jediný způsob, jak zemi udržet v eurozóně.

„Všechny příležitosti, které jsem v životě dostal, přišly částečně díky vztahu Řecka s Evropou, nejen kvůli mému řeckému pasu,“ řekl agentuře Reuters konzultant Konstantinos Dimitriu, který žije v Singapuru. Domů prý zamíří i jeho přátelé z USA, Irska nebo Švédska.

Demonstrace proevropských Řeků v centru Atén
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Aerolinky Aegean Airlines musely dokonce vypravit letadla navíc, a to z Bruselu a z londýnského letiště Stansted. Některé krajany však mohou odradit vysoké náklady na cestu. Třeba zpáteční letenka mezi New Yorkem a Aténami zakoupená na poslední chvíli vyjde na 1400 dolarů (přes 34 000 korun), z dalších oblastí to může být až trojnásobek.

„Letenky do Řecka na tento víkend jsou opravdu drahé,“ potvrdil Dimitri Augustidis, který provozuje turistické internetové stránky v Británii. „Není to kvůli sezoně, je to kvůli volbám. Před volbami v lednu jsem letěl hlasovat a zaplatil jsem 100 liber, když jsem letěl o dva dny dříve. Na toto referendum odlétám také o dva dny dříve a letenka je za 300 liber.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 45 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 16 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...