Atény – Řečtí státní zaměstnanci dnes protestovali proti úsporným plánům vlády. Pod heslem „Ať konečně zaplatí ti, kteří okradli stát!“ se ke stávce připojili lékaři, učitelé, zaměstnanci pojišťoven, obcí, krajů i úředníci státních úřadů. Už večer ve 23:00 SEČ se kvůli protestu letových dispečerů na 24 hodin zastavil provoz na letištích. Kvůli stávce dnes nevypravily svůj let do Řecka ani České aerolinie. Stávka je považována za test odvahy řecké vlády provést nepopulární reformy.
Centrem Atén během dne pochodovaly davy protestujících státních zaměstnanců. Protestující mávali transparenty a bubnovali. Protestům přihlížela policie. Proti zhruba tuctu demonstrantů, kteří se snažili prolomit bezpečnostní kordon, použila slzný plyn, nicméně celkově se stávka nesla v poměrně klidném duchu.
Dvou pochodů v Aténách se zúčastnilo zhruba sedm tisíc lidí. V Soluni se sešlo na tři tisíce nespokojených pracovníků. Menší protestní akce probíhaly i v dalších řeckých městech. Celkově se do stávky zapojilo kolem 85 procent státních zaměstnanců.
Trnem v oku státním zaměstnancům jsou úsporná opatření vlády, mezi které patří třeba zvýšení věku pro odchod do důchodu z 61 na 63 let nebo zákaz předčasného odchodu do penze. Nyní přitom státní zaměstnanci za určitých podmínek mohou odcházet do důchodu již po odpracování 20 let.
Jako nehorší křivdu státní zaměstnanci vidí snížení svých mezd o 1 až 5,5 procenta a zrušení některých příplatků, které doposud pobírali. Platy jim kvůli tomu klesnou o 50 až 780 eur. Kromě toho řecký kabinet plánuje také změny v daňovém systému.
Podle odborníků je šetření na státních zaměstnancích krokem správným směrem. „Speciálně v Řecku, kde v mnoha regionech a oblastech je výhodnější být státním nebo veřejným zaměstnancem než zaměstnancem v soukromém sektoru, je to zřejmě správná cesta, byť bolestivá,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 ekonomický expert na problematiku EU Petr Zahradník.
Řecko bez úspor zbankrotuje
Řecko se ale bez úspor neobejde, kdyby nezačalo šetřit, mohlo by zbankrotovat. Státní dluh se totiž už vyšplhal na 300 miliard eur, jen za loňský rok činil rozpočtový deficit země 12,7 procenta, což je nejvíce ze všech zemí eurozóny a mnohem více než 3 procenta požadovaná evropským Paktem stability a růstu.
Jorgos Papakonstantinu, řecký ministr financí:
„Každý musí přispět k záchraně našeho hospodářství. Je potřeba zkrotit výši nákladů na platy státních zaměstnanců. Vláda jasně řekla, že udělá všechno, co bude v jejích silách, aby reformy nedopadly na obyvatele s nejnižšími příjmy.“
K úsporám nutí Řecko nejen Evropská unie, ale i vysoké náklady na splácení vlastních dluhů. Letos musí země sehnat peníze na splacení dluhopisů v hodnotě asi 50 miliard eur. Finance se ovšem budou shánět těžko. V reakci na nadměrný deficit už Řecku snížili rating všechny tři přední agentury, což podkopalo důvěru investorů na finančních trzích.
Zejména italská a španělská vláda se děsí dominového efektu, který by odstartoval řecký bankrot. Pro euro by to byla největší hrozba za jedenáct let jeho existence. I proto unie ve čtvrtek nejspíš oznámí historicky první půjčku nejslabšímu členovi eurozóny od vzniku společné měny.
