Řeckým parlamentem prošel úsporný rozpočet na příští rok

Atény – Kolem středeční půlnoci schválil řecký parlament nový úsporný rozpočet na příští rok. Cíl rozpočtu je s ohledem na řeckou krizi jasný - snížit zadlužení země, která se ocitla na pokraji bankrotu. Drastické snižování deficitu veřejných rozpočtů totiž Řecko slíbilo v květnu výměnou za úvěrovou pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

„Pro úspěch uděláme cokoli,“ řekl poslancům řecký premiér George Papandreu z Panhelénského socialistického hnutí před začátkem hlasování o rozpočtu. Ten byl úspěšně schválen a Řecko tak pro rok 2011 předpokládá deficit ve výši 7,4 procenta HDP. Letos přitom rozpočtový schodek činil zhruba 9,4 procenta HDP a loni dokonce 15,4 procenta HDP. Jeho snižování hodlá řecká vláda dosáhnout škrty ve výdajích i vyššími daněmi.

Papandreu: Už vím, že nezbankrotujeme

„Jsem optimističtější než dříve, protože už vím, že nezbankrotujeme. V roce 2012 bude naše ekonomika opět růst a o rok později budeme bez závazků. Bolestivá opatření jsou za námi,“ hýřil po hlasování optimismem Papandreu. Vládní škrty ve výdajích a vyšší daně se nelíbí opozici, která rozpočet nepodpořila ani jedním hlasem.

publicistka Soňa Dorňáková Stamu:

„Podnikatelé doufají, že se v novém roce už ekonomika přestane propadat. Právě malé firmy tvoří páteř řecké ekonomiky. Až 80 firem v Řecku totiž patří malým podnikatelům.“

Schválený rozpočet má přinést úspory ve výši 14 miliard eur (354 miliard korun), aby Řecko mohlo splnit podmínky Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu k poskytnutí finanční pomoci v celkové výši 110 miliard eur. Letos Řecko dosáhlo úspor ve výši 9,1 miliardy.

Řečtí poslanci rozpočet schvalovali až v pokročilých nočních hodinách poté, co ve středu před budovou parlamentu pokojně demonstrovaly asi tři tisícovky lidí proti snižování mezd ve veřejném sektoru a propouštění. Tyto a další kroky vlády mají postupně zažehnat dluhovou krizi, která trápí i další země eurozóny.

Řecké Vánoce v pochmurné náladě

Řecké Vánoce i přes schválení rozpočtu nebudou příliš optimistické. Řekové totiž přes celý rok kupovali jen to nejnutnější a nedá se tedy očekávat, že vánoční dárky budou skupovat ve velkém. Obrat k lepšímu se očekává teprve v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...