Řecku vypršela lhůta na dohodu s věřiteli o odpuštění části dluhů

Atény – Den D pro dohodu okolo řešení řeckého dluhu. Před chvíli vypršela lhůta, do které se věřitelé měli rozhodnout, jestli přijmou plán odpisu části dluhu řecké vlády. Nejnovější čísla udávají, že k dohodě o výměně dluhopisů se přihlásily zhruba tři čtvrtiny věřitelů. V takovém případě by plán mohl vstoupit v platnost. A Aténám by se otevřela cesta k přijetí dalšího balíku mezinárodní pomoci. Oficiální oznámení o podílu věřitelů, kteří odpustí část dluhů, bude zveřejněn zítra v 8 hodin ráno.

Osud Řecka znovu v rukou soukromých investorů. Kdyby věřitelé k zemi velkorysí nebyli, Atény by nedosáhly na další finanční pomoc eurozóny a MMF a přišly by tak o záchrannou injekci 130 miliard eur. Takový scénář řecká vláda ale předem vyloučila. Naopak, mluví se o začátku nové éry.

„Historický proces bude dokončen. Tato obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct zítra lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro,“ říká řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Nejmenovaný představitel řecké vlády dnes pro agenturu Reuters uvedl, že zájem věřitelů o výměnu řeckých dluhopisů je velký. Podle agentury Reuters se do dnešního odpoledne přihlásilo už nejméně 61 procent věřitelů. Řecko tak má dobré vyhlídky na seškrtání dluhů a získání záchranného balíku od eurozóny a MMF.

Ilustrační foto
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Soukromí investoři tratí díky připravované výměně dluhopisů celkem 107 miliard eur. Přesně o tolik klesne státní dluh Řecka - teď země dluží 350 miliard eur. O peníze přitom přijdou nejen zahraniční investoři, ale i ti domácí – státní fondy a další organizace ve správě centrální banky vlastní dluhopisy za 22 miliard eur. „Řecké banky a sociální fondy jsou poškozeny nejvíc a to je velký sociální problém. Banky byly totiž zajištěny refinancováním, ale sociální fondy nikoliv,“ řekl Panagiotis Petrakis, docent katedry ekonomie na univerzitě v Aténách.

Ekonomové v úspěch záchranného balíku nevěří

Ekonomové nicméně příliš nevěří v úspěch druhého záchranného balíku. Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, Řecko zkrachovalo už v době, kdy nebylo schopno splácet své závazky a muselo si půjčovat od různých fondů. Skepticky vnímá pomoc zadluženému Řecku i Bohumil J. Studýnka, ekonom serveru Česká pozice: „Ty peníze nijak řeckou ekonomiku zvedat nebudou, protože to je průběžná položka na vyplacení dluhopisů.“

„Pokud Řecko půjde do bankrotu teď hned, tak to bude stát 1 bilion eur. Pokud se bude ta hra na zachování řeckého členství v eurozóně prodlužovat, tak to třeba za dva roky bude 2,5 bilionu eur,“ říká Bohumil Studýnka, ekonom České pozice.

Složitou ekonomickou situaci Řecka neulehčuje ani rekordně vysoká nezaměstnanost. Podle údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT, dosáhla v prosinci loňského roku hodnoty 21 procent. Počet mladých lidí bez práce přitom poprvé překročil hranici 50 procent. Průměrná roční míra nezaměstnanosti stoupla z 12,5 procenta v roce 2010 na 17,3 procenta v roce 2011.

Dopad na banky bude minimální

Během několika posledních dnů kývlo na směnu dluhopisů už 30 evropských bank. Včetně české ČSOB a KB. Obě tvrdí, že dopad na zisk nijak výrazný nebude. Už loni totiž hodnotu řeckých dluhopisů výrazně snížily. ČSOB tak přišla o 2,5 miliardy korun, Komerční banka o miliard 5. „Dopad do zisků bude zanedbatelný, jelikož již na konci loňského roku jsme hodnotu řeckých dluhopisů snížily o 69 procent,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...