Řecku vypršela lhůta na dohodu s věřiteli o odpuštění části dluhů

Atény – Den D pro dohodu okolo řešení řeckého dluhu. Před chvíli vypršela lhůta, do které se věřitelé měli rozhodnout, jestli přijmou plán odpisu části dluhu řecké vlády. Nejnovější čísla udávají, že k dohodě o výměně dluhopisů se přihlásily zhruba tři čtvrtiny věřitelů. V takovém případě by plán mohl vstoupit v platnost. A Aténám by se otevřela cesta k přijetí dalšího balíku mezinárodní pomoci. Oficiální oznámení o podílu věřitelů, kteří odpustí část dluhů, bude zveřejněn zítra v 8 hodin ráno.

Osud Řecka znovu v rukou soukromých investorů. Kdyby věřitelé k zemi velkorysí nebyli, Atény by nedosáhly na další finanční pomoc eurozóny a MMF a přišly by tak o záchrannou injekci 130 miliard eur. Takový scénář řecká vláda ale předem vyloučila. Naopak, mluví se o začátku nové éry.

„Historický proces bude dokončen. Tato obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct zítra lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro,“ říká řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Nejmenovaný představitel řecké vlády dnes pro agenturu Reuters uvedl, že zájem věřitelů o výměnu řeckých dluhopisů je velký. Podle agentury Reuters se do dnešního odpoledne přihlásilo už nejméně 61 procent věřitelů. Řecko tak má dobré vyhlídky na seškrtání dluhů a získání záchranného balíku od eurozóny a MMF.

Ilustrační foto
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Soukromí investoři tratí díky připravované výměně dluhopisů celkem 107 miliard eur. Přesně o tolik klesne státní dluh Řecka - teď země dluží 350 miliard eur. O peníze přitom přijdou nejen zahraniční investoři, ale i ti domácí – státní fondy a další organizace ve správě centrální banky vlastní dluhopisy za 22 miliard eur. „Řecké banky a sociální fondy jsou poškozeny nejvíc a to je velký sociální problém. Banky byly totiž zajištěny refinancováním, ale sociální fondy nikoliv,“ řekl Panagiotis Petrakis, docent katedry ekonomie na univerzitě v Aténách.

Ekonomové v úspěch záchranného balíku nevěří

Ekonomové nicméně příliš nevěří v úspěch druhého záchranného balíku. Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, Řecko zkrachovalo už v době, kdy nebylo schopno splácet své závazky a muselo si půjčovat od různých fondů. Skepticky vnímá pomoc zadluženému Řecku i Bohumil J. Studýnka, ekonom serveru Česká pozice: „Ty peníze nijak řeckou ekonomiku zvedat nebudou, protože to je průběžná položka na vyplacení dluhopisů.“

„Pokud Řecko půjde do bankrotu teď hned, tak to bude stát 1 bilion eur. Pokud se bude ta hra na zachování řeckého členství v eurozóně prodlužovat, tak to třeba za dva roky bude 2,5 bilionu eur,“ říká Bohumil Studýnka, ekonom České pozice.

Složitou ekonomickou situaci Řecka neulehčuje ani rekordně vysoká nezaměstnanost. Podle údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT, dosáhla v prosinci loňského roku hodnoty 21 procent. Počet mladých lidí bez práce přitom poprvé překročil hranici 50 procent. Průměrná roční míra nezaměstnanosti stoupla z 12,5 procenta v roce 2010 na 17,3 procenta v roce 2011.

Dopad na banky bude minimální

Během několika posledních dnů kývlo na směnu dluhopisů už 30 evropských bank. Včetně české ČSOB a KB. Obě tvrdí, že dopad na zisk nijak výrazný nebude. Už loni totiž hodnotu řeckých dluhopisů výrazně snížily. ČSOB tak přišla o 2,5 miliardy korun, Komerční banka o miliard 5. „Dopad do zisků bude zanedbatelný, jelikož již na konci loňského roku jsme hodnotu řeckých dluhopisů snížily o 69 procent,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...