Řecku vypršela lhůta na dohodu s věřiteli o odpuštění části dluhů

Atény – Den D pro dohodu okolo řešení řeckého dluhu. Před chvíli vypršela lhůta, do které se věřitelé měli rozhodnout, jestli přijmou plán odpisu části dluhu řecké vlády. Nejnovější čísla udávají, že k dohodě o výměně dluhopisů se přihlásily zhruba tři čtvrtiny věřitelů. V takovém případě by plán mohl vstoupit v platnost. A Aténám by se otevřela cesta k přijetí dalšího balíku mezinárodní pomoci. Oficiální oznámení o podílu věřitelů, kteří odpustí část dluhů, bude zveřejněn zítra v 8 hodin ráno.

Osud Řecka znovu v rukou soukromých investorů. Kdyby věřitelé k zemi velkorysí nebyli, Atény by nedosáhly na další finanční pomoc eurozóny a MMF a přišly by tak o záchrannou injekci 130 miliard eur. Takový scénář řecká vláda ale předem vyloučila. Naopak, mluví se o začátku nové éry.

„Historický proces bude dokončen. Tato obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct zítra lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro,“ říká řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Nejmenovaný představitel řecké vlády dnes pro agenturu Reuters uvedl, že zájem věřitelů o výměnu řeckých dluhopisů je velký. Podle agentury Reuters se do dnešního odpoledne přihlásilo už nejméně 61 procent věřitelů. Řecko tak má dobré vyhlídky na seškrtání dluhů a získání záchranného balíku od eurozóny a MMF.

Ilustrační foto
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Soukromí investoři tratí díky připravované výměně dluhopisů celkem 107 miliard eur. Přesně o tolik klesne státní dluh Řecka - teď země dluží 350 miliard eur. O peníze přitom přijdou nejen zahraniční investoři, ale i ti domácí – státní fondy a další organizace ve správě centrální banky vlastní dluhopisy za 22 miliard eur. „Řecké banky a sociální fondy jsou poškozeny nejvíc a to je velký sociální problém. Banky byly totiž zajištěny refinancováním, ale sociální fondy nikoliv,“ řekl Panagiotis Petrakis, docent katedry ekonomie na univerzitě v Aténách.

Ekonomové v úspěch záchranného balíku nevěří

Ekonomové nicméně příliš nevěří v úspěch druhého záchranného balíku. Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, Řecko zkrachovalo už v době, kdy nebylo schopno splácet své závazky a muselo si půjčovat od různých fondů. Skepticky vnímá pomoc zadluženému Řecku i Bohumil J. Studýnka, ekonom serveru Česká pozice: „Ty peníze nijak řeckou ekonomiku zvedat nebudou, protože to je průběžná položka na vyplacení dluhopisů.“

„Pokud Řecko půjde do bankrotu teď hned, tak to bude stát 1 bilion eur. Pokud se bude ta hra na zachování řeckého členství v eurozóně prodlužovat, tak to třeba za dva roky bude 2,5 bilionu eur,“ říká Bohumil Studýnka, ekonom České pozice.

Složitou ekonomickou situaci Řecka neulehčuje ani rekordně vysoká nezaměstnanost. Podle údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT, dosáhla v prosinci loňského roku hodnoty 21 procent. Počet mladých lidí bez práce přitom poprvé překročil hranici 50 procent. Průměrná roční míra nezaměstnanosti stoupla z 12,5 procenta v roce 2010 na 17,3 procenta v roce 2011.

Dopad na banky bude minimální

Během několika posledních dnů kývlo na směnu dluhopisů už 30 evropských bank. Včetně české ČSOB a KB. Obě tvrdí, že dopad na zisk nijak výrazný nebude. Už loni totiž hodnotu řeckých dluhopisů výrazně snížily. ČSOB tak přišla o 2,5 miliardy korun, Komerční banka o miliard 5. „Dopad do zisků bude zanedbatelný, jelikož již na konci loňského roku jsme hodnotu řeckých dluhopisů snížily o 69 procent,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 8 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 8 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 13 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.