Atény – Den D pro dohodu okolo řešení řeckého dluhu. Před chvíli vypršela lhůta, do které se věřitelé měli rozhodnout, jestli přijmou plán odpisu části dluhu řecké vlády. Nejnovější čísla udávají, že k dohodě o výměně dluhopisů se přihlásily zhruba tři čtvrtiny věřitelů. V takovém případě by plán mohl vstoupit v platnost. A Aténám by se otevřela cesta k přijetí dalšího balíku mezinárodní pomoci. Oficiální oznámení o podílu věřitelů, kteří odpustí část dluhů, bude zveřejněn zítra v 8 hodin ráno.
Řecku vypršela lhůta na dohodu s věřiteli o odpuštění části dluhů
Osud Řecka znovu v rukou soukromých investorů. Kdyby věřitelé k zemi velkorysí nebyli, Atény by nedosáhly na další finanční pomoc eurozóny a MMF a přišly by tak o záchrannou injekci 130 miliard eur. Takový scénář řecká vláda ale předem vyloučila. Naopak, mluví se o začátku nové éry.
„Historický proces bude dokončen. Tato obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct zítra lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro,“ říká řecký ministr financí Evangelos Venizelos.
Nejmenovaný představitel řecké vlády dnes pro agenturu Reuters uvedl, že zájem věřitelů o výměnu řeckých dluhopisů je velký. Podle agentury Reuters se do dnešního odpoledne přihlásilo už nejméně 61 procent věřitelů. Řecko tak má dobré vyhlídky na seškrtání dluhů a získání záchranného balíku od eurozóny a MMF.
Soukromí investoři tratí díky připravované výměně dluhopisů celkem 107 miliard eur. Přesně o tolik klesne státní dluh Řecka - teď země dluží 350 miliard eur. O peníze přitom přijdou nejen zahraniční investoři, ale i ti domácí – státní fondy a další organizace ve správě centrální banky vlastní dluhopisy za 22 miliard eur. „Řecké banky a sociální fondy jsou poškozeny nejvíc a to je velký sociální problém. Banky byly totiž zajištěny refinancováním, ale sociální fondy nikoliv,“ řekl Panagiotis Petrakis, docent katedry ekonomie na univerzitě v Aténách.
Ekonomové v úspěch záchranného balíku nevěří
Ekonomové nicméně příliš nevěří v úspěch druhého záchranného balíku. Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, Řecko zkrachovalo už v době, kdy nebylo schopno splácet své závazky a muselo si půjčovat od různých fondů. Skepticky vnímá pomoc zadluženému Řecku i Bohumil J. Studýnka, ekonom serveru Česká pozice: „Ty peníze nijak řeckou ekonomiku zvedat nebudou, protože to je průběžná položka na vyplacení dluhopisů.“
„Pokud Řecko půjde do bankrotu teď hned, tak to bude stát 1 bilion eur. Pokud se bude ta hra na zachování řeckého členství v eurozóně prodlužovat, tak to třeba za dva roky bude 2,5 bilionu eur,“ říká Bohumil Studýnka, ekonom České pozice.
Složitou ekonomickou situaci Řecka neulehčuje ani rekordně vysoká nezaměstnanost. Podle údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT, dosáhla v prosinci loňského roku hodnoty 21 procent. Počet mladých lidí bez práce přitom poprvé překročil hranici 50 procent. Průměrná roční míra nezaměstnanosti stoupla z 12,5 procenta v roce 2010 na 17,3 procenta v roce 2011.
Dopad na banky bude minimální
Během několika posledních dnů kývlo na směnu dluhopisů už 30 evropských bank. Včetně české ČSOB a KB. Obě tvrdí, že dopad na zisk nijak výrazný nebude. Už loni totiž hodnotu řeckých dluhopisů výrazně snížily. ČSOB tak přišla o 2,5 miliardy korun, Komerční banka o miliard 5. „Dopad do zisků bude zanedbatelný, jelikož již na konci loňského roku jsme hodnotu řeckých dluhopisů snížily o 69 procent,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.