Řecku vypršela lhůta na dohodu s věřiteli o odpuštění části dluhů

Atény – Den D pro dohodu okolo řešení řeckého dluhu. Před chvíli vypršela lhůta, do které se věřitelé měli rozhodnout, jestli přijmou plán odpisu části dluhu řecké vlády. Nejnovější čísla udávají, že k dohodě o výměně dluhopisů se přihlásily zhruba tři čtvrtiny věřitelů. V takovém případě by plán mohl vstoupit v platnost. A Aténám by se otevřela cesta k přijetí dalšího balíku mezinárodní pomoci. Oficiální oznámení o podílu věřitelů, kteří odpustí část dluhů, bude zveřejněn zítra v 8 hodin ráno.

Osud Řecka znovu v rukou soukromých investorů. Kdyby věřitelé k zemi velkorysí nebyli, Atény by nedosáhly na další finanční pomoc eurozóny a MMF a přišly by tak o záchrannou injekci 130 miliard eur. Takový scénář řecká vláda ale předem vyloučila. Naopak, mluví se o začátku nové éry.

„Historický proces bude dokončen. Tato obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct zítra lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro,“ říká řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Nejmenovaný představitel řecké vlády dnes pro agenturu Reuters uvedl, že zájem věřitelů o výměnu řeckých dluhopisů je velký. Podle agentury Reuters se do dnešního odpoledne přihlásilo už nejméně 61 procent věřitelů. Řecko tak má dobré vyhlídky na seškrtání dluhů a získání záchranného balíku od eurozóny a MMF.

Ilustrační foto
Zdroj: Federico Gambarini/ISIFA/EPA

Soukromí investoři tratí díky připravované výměně dluhopisů celkem 107 miliard eur. Přesně o tolik klesne státní dluh Řecka - teď země dluží 350 miliard eur. O peníze přitom přijdou nejen zahraniční investoři, ale i ti domácí – státní fondy a další organizace ve správě centrální banky vlastní dluhopisy za 22 miliard eur. „Řecké banky a sociální fondy jsou poškozeny nejvíc a to je velký sociální problém. Banky byly totiž zajištěny refinancováním, ale sociální fondy nikoliv,“ řekl Panagiotis Petrakis, docent katedry ekonomie na univerzitě v Aténách.

Ekonomové v úspěch záchranného balíku nevěří

Ekonomové nicméně příliš nevěří v úspěch druhého záchranného balíku. Podle Miroslava Ševčíka, děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, Řecko zkrachovalo už v době, kdy nebylo schopno splácet své závazky a muselo si půjčovat od různých fondů. Skepticky vnímá pomoc zadluženému Řecku i Bohumil J. Studýnka, ekonom serveru Česká pozice: „Ty peníze nijak řeckou ekonomiku zvedat nebudou, protože to je průběžná položka na vyplacení dluhopisů.“

„Pokud Řecko půjde do bankrotu teď hned, tak to bude stát 1 bilion eur. Pokud se bude ta hra na zachování řeckého členství v eurozóně prodlužovat, tak to třeba za dva roky bude 2,5 bilionu eur,“ říká Bohumil Studýnka, ekonom České pozice.

Složitou ekonomickou situaci Řecka neulehčuje ani rekordně vysoká nezaměstnanost. Podle údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT, dosáhla v prosinci loňského roku hodnoty 21 procent. Počet mladých lidí bez práce přitom poprvé překročil hranici 50 procent. Průměrná roční míra nezaměstnanosti stoupla z 12,5 procenta v roce 2010 na 17,3 procenta v roce 2011.

Dopad na banky bude minimální

Během několika posledních dnů kývlo na směnu dluhopisů už 30 evropských bank. Včetně české ČSOB a KB. Obě tvrdí, že dopad na zisk nijak výrazný nebude. Už loni totiž hodnotu řeckých dluhopisů výrazně snížily. ČSOB tak přišla o 2,5 miliardy korun, Komerční banka o miliard 5. „Dopad do zisků bude zanedbatelný, jelikož již na konci loňského roku jsme hodnotu řeckých dluhopisů snížily o 69 procent,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
před 8 hhodinami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 10 hhodinami

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánovčera v 17:44

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánovčera v 17:10

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánovčera v 10:36
Načítání...