Mezinárodní záchranný program pro Řecko o půlnoci skončil, a země tak nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Atény se proto ocitly v platební neschopnosti. O dalším postupu, mimo jiné o novém návrhu Řecka na řešení dluhové krize, budou jednat ministři financí eurozóny. A možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství prodiskutuje česká vláda.
Mluvčí Mezinárodního měnového fondu Gerry Rice potvrdil, že Řecko v úterý večer na poslední chvíli požádalo o prodloužení termínu splátky do listopadu. Výkonná rada MMF se prý bude žádostí "v patřičnou dobu" zabývat. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem.
Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatilo svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, které stále dluží fondu 112 milionů USD (2,4 miliardy korun). Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala (Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, bez úroků dluží 35 miliard eur).
Do nedělního referenda se jednání zřejmě nepohnou
Řecko se do konce června nedokázalo dohodnout s věřiteli na prodloužení záchranného programu a uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur. V úterý večer nicméně předložilo nový návrh, na jehož základě chce získat další pomoc za 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).
Atény žádaly několikadenní prodloužení stávajícího mezinárodního záchranného programu a k tomu nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. První požadavek, tedy prodloužení programu, věřitelé odmítli jako technicky neproveditelný, protože by ho musely schválit parlamenty zemí eurozóny.
Ke druhému bodu si vyžádali podrobnosti – zejména co výměnou za další pomoc nabídne Řecko. A právě o tom by dnes měli ministři zemí platících eurem prostřednictvím telekonference jednat. "Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem," poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
- Na řeckou splátku se lidé skládají na internetu
Řešení pro zadlužené Řecko nehledají jen politici u jednacího stolu. Desetitisíce drobných dárců už poslaly peníze na internetovou crowdfundingovou sbírku. Do středečního rána se prostřednictvím portálu Indiegogo vybralo skoro 570 000 eur (15,5 milionu korun). Cílem je vybrat 1,6 miliardy eur, což odpovídá částce, kterou měly Atény do včerejší půlnoci uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu. - Podobně jako u jiných crowdfundingových projektů čeká na přispěvatele dárek. Za tři eura se mohou těšit na pohlednici s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, za šest eur získají salát s olivami a sýrem feta, za 10 eur dostanou láhev tradičního řeckého alkoholického nápoje ouzo a za 25 eur láhev řeckého vína. Na kompletní přehled se můžete podívat zde.
- Za kampaní stojí devětadvacetiletý pracovník londýnského obchodu s luxusní obuví Thom Feeney. O recesi se prý nejedná, celá kampaň je míněna vážně.
Jakékoliv rozhodnutí však přijde až poté, co budou známy výsledky nedělního referenda o spolupráci s věřiteli. Také německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Berlín nehodlá před nedělním referendem o řeckých návrzích diskutovat. "Nejlepší možnost, kterou pan Tsipras má, je zrušení referenda. Pak by bylo možné se sejít velice rychle k nějakým jednáním," doplnil německý vicekancléř Sigmar Gabriel.
- EU vnímá řecké referendum jako hlasování o euru a setrvání v měnové unii. Řecká vláda ovšem takovou interpretaci podle bruselského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odmítá – plebiscit se prý týká pouze návrhu věřitelů. A proti případnému vyloučení z eurozóny se Atény hodlají bránit u Evropského soudního dvora v Lucembursku.
- Pokud Řekové zvolí v referendu "ano" pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci. Premiér Alexis Tsipras ale v takovém případě nevyloučil demisi své vlády.
- Pokud se Řekové vysloví proti návrhům věřitelů, obnovit jednání s věřiteli bude velice těžké a Řecko se ještě víc přiblíží státnímu bankrotu. Podle pozorovatelů je přitom právě tato varianta nejpravděpodobnější; na jejím konci by mohl být i odchod zadlužené země z eurozóny a návrat k drachmě. Ostatní státy platící eurem, stejně jako Českou republiku, by to však podle ekonomů ohrozit nemělo.
Z průzkumu veřejného mínění, který v minulých dnech uskutečnil řecký institut ProRata, vyplynulo, že většina Řeků (54 procent) podmínky věřitelů v plebiscitu odmítne. Po uzavření řeckých bank na počátku týdne se ale podíl stoupenců tohoto postoje výrazně snížil. Pro návrhy věřitelů hodlá hlasovat 33 procent lidí.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody pomocí karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Už ráno se před nimi tvořily dlouhé fronty.
"Jakmile jsou zavedeny kapitálové kontroly a dohled nad bankami, tak se ten systém velice obtížně vrací do normálu. Odstraňování současného režimu kontroly bank bude postupné, podobně jako jsme to viděli na Kypru, kde trvalo dva roky, než došlo k úplnému uvolnění. Předpokládám ale, že nejvíce viditelná opatření jako limity pro výběr z bankomatů budou ustupovat jako první," uvedl výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš.
Senioři si mohou vybrat maximální částku 120 eur (3270 korun) na týden. Nejasné instrukce ale mezi nimi vyvolaly chaos. Jelikož banky obsluhují klienty podle abecedy, mnozí čekající se dozvěděli, že přijdou na řadu až ve čtvrtek nebo v pátek.
