Řecko je v platební neschopnosti

Atény/Brusel – Mezinárodní záchranný program pro Řecko o půlnoci skončil, a země tak nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Atény se proto ocitly v platební neschopnosti. O dalším postupu, mimo jiné o novém návrhu Řecka na řešení dluhové krize, budou jednat ministři financí eurozóny. A možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství prodiskutuje česká vláda.

Mluvčí Mezinárodního měnového fondu Gerry Rice potvrdil, že Řecko v úterý večer na poslední chvíli požádalo o prodloužení termínu splátky do listopadu. Výkonná rada MMF se prý bude žádostí „v patřičnou dobu“ zabývat. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem.

Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatilo svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, které stále dluží fondu 112 milionů USD (2,4 miliardy korun). Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala (Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, bez úroků dluží 35 miliard eur).

Do nedělního referenda se jednání zřejmě nepohnou

Řecko se do konce června nedokázalo dohodnout s věřiteli na prodloužení záchranného programu a uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur. V úterý večer nicméně předložilo nový návrh, na jehož základě chce získat další pomoc za 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).

Atény žádaly několikadenní prodloužení stávajícího mezinárodního záchranného programu a k tomu nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. První požadavek, tedy prodloužení programu, věřitelé odmítli jako technicky neproveditelný, protože by ho musely schválit parlamenty zemí eurozóny.

Na řeckou splátku se lidé skládají na internetu

Řešení pro zadlužené Řecko nehledají jen politici u jednacího stolu. Desetitisíce drobných dárců už poslaly peníze na internetovou crowdfundingovou sbírku. Do středečního rána se prostřednictvím portálu Indiegogo vybralo skoro 570 000 eur (15,5 milionu korun). Cílem je vybrat 1,6 miliardy eur, což odpovídá částce, kterou měly Atény do včerejší půlnoci uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu.

Podobně jako u jiných crowdfundingových projektů čeká na přispěvatele dárek. Za tři eura se mohou těšit na pohlednici s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, za šest eur získají salát s olivami a sýrem feta, za 10 eur dostanou láhev tradičního řeckého alkoholického nápoje ouzo a za 25 eur láhev řeckého vína. Na kompletní přehled se můžete podívat zde.

Za kampaní stojí devětadvacetiletý pracovník londýnského obchodu s luxusní obuví Thom Feeney. O recesi se prý nejedná, celá kampaň je míněna vážně.

Ke druhému bodu si vyžádali podrobnosti – zejména co výměnou za další pomoc nabídne Řecko. A právě o tom by dnes měli ministři zemí platících eurem prostřednictvím telekonference jednat. „Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem,“ poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Jakékoliv rozhodnutí však přijde až poté, co budou známy výsledky nedělního referenda o spolupráci s věřiteli. Také německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Berlín nehodlá před nedělním referendem o řeckých návrzích diskutovat. „Nejlepší možnost, kterou pan Tsipras má, je zrušení referenda. Pak by bylo možné se sejít velice rychle k nějakým jednáním,“ doplnil německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

EU vnímá řecké referendum jako hlasování o euru a setrvání v měnové unii. Řecká vláda ovšem takovou interpretaci podle bruselského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odmítá – plebiscit se prý týká pouze návrhu věřitelů. A proti případnému vyloučení z eurozóny se Atény hodlají bránit u Evropského soudního dvora v Lucembursku.

Pokud Řekové zvolí v referendu „ano“ pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci. Premiér Alexis Tsipras ale v takovém případě nevyloučil demisi své vlády.

Pokud se Řekové vysloví proti návrhům věřitelů, obnovit jednání s věřiteli bude velice těžké a Řecko se ještě víc přiblíží státnímu bankrotu. Podle pozorovatelů je přitom právě tato varianta nejpravděpodobnější; na jejím konci by mohl být i odchod zadlužené země z eurozóny a návrat k drachmě. Ostatní státy platící eurem, stejně jako Českou republiku, by to však podle ekonomů ohrozit nemělo.

Z průzkumu veřejného mínění, který v minulých dnech uskutečnil řecký institut ProRata, vyplynulo, že většina Řeků (54 procent) podmínky věřitelů v plebiscitu odmítne. Po uzavření řeckých bank na počátku týdne se ale podíl stoupenců tohoto postoje výrazně snížil. Pro návrhy věřitelů hodlá hlasovat 33 procent lidí.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty, se nicméně otevřelo několik set bankovních poboček a hned ráno je zaplavily tisíce lidí.

Senioři si mohou vybrat maximální částku 120 eur (3270 korun) na týden. Nejasné instrukce ale mezi nimi vyvolaly chaos. Jelikož banky obsluhují klienty podle abecedy, mnozí čekající se dozvěděli, že přijdou na řadu až ve čtvrtek nebo v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 21 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...