Řecko je v platební neschopnosti

Atény/Brusel – Mezinárodní záchranný program pro Řecko o půlnoci skončil, a země tak nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Atény se proto ocitly v platební neschopnosti. O dalším postupu, mimo jiné o novém návrhu Řecka na řešení dluhové krize, budou jednat ministři financí eurozóny. A možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství prodiskutuje česká vláda.

Mluvčí Mezinárodního měnového fondu Gerry Rice potvrdil, že Řecko v úterý večer na poslední chvíli požádalo o prodloužení termínu splátky do listopadu. Výkonná rada MMF se prý bude žádostí „v patřičnou dobu“ zabývat. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem.

Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatilo svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, které stále dluží fondu 112 milionů USD (2,4 miliardy korun). Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala (Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, bez úroků dluží 35 miliard eur).

Do nedělního referenda se jednání zřejmě nepohnou

Řecko se do konce června nedokázalo dohodnout s věřiteli na prodloužení záchranného programu a uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur. V úterý večer nicméně předložilo nový návrh, na jehož základě chce získat další pomoc za 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).

Atény žádaly několikadenní prodloužení stávajícího mezinárodního záchranného programu a k tomu nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. První požadavek, tedy prodloužení programu, věřitelé odmítli jako technicky neproveditelný, protože by ho musely schválit parlamenty zemí eurozóny.

Na řeckou splátku se lidé skládají na internetu

Řešení pro zadlužené Řecko nehledají jen politici u jednacího stolu. Desetitisíce drobných dárců už poslaly peníze na internetovou crowdfundingovou sbírku. Do středečního rána se prostřednictvím portálu Indiegogo vybralo skoro 570 000 eur (15,5 milionu korun). Cílem je vybrat 1,6 miliardy eur, což odpovídá částce, kterou měly Atény do včerejší půlnoci uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu.

Podobně jako u jiných crowdfundingových projektů čeká na přispěvatele dárek. Za tři eura se mohou těšit na pohlednici s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, za šest eur získají salát s olivami a sýrem feta, za 10 eur dostanou láhev tradičního řeckého alkoholického nápoje ouzo a za 25 eur láhev řeckého vína. Na kompletní přehled se můžete podívat zde.

Za kampaní stojí devětadvacetiletý pracovník londýnského obchodu s luxusní obuví Thom Feeney. O recesi se prý nejedná, celá kampaň je míněna vážně.

Ke druhému bodu si vyžádali podrobnosti – zejména co výměnou za další pomoc nabídne Řecko. A právě o tom by dnes měli ministři zemí platících eurem prostřednictvím telekonference jednat. „Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem,“ poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Jakékoliv rozhodnutí však přijde až poté, co budou známy výsledky nedělního referenda o spolupráci s věřiteli. Také německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Berlín nehodlá před nedělním referendem o řeckých návrzích diskutovat. „Nejlepší možnost, kterou pan Tsipras má, je zrušení referenda. Pak by bylo možné se sejít velice rychle k nějakým jednáním,“ doplnil německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

EU vnímá řecké referendum jako hlasování o euru a setrvání v měnové unii. Řecká vláda ovšem takovou interpretaci podle bruselského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odmítá – plebiscit se prý týká pouze návrhu věřitelů. A proti případnému vyloučení z eurozóny se Atény hodlají bránit u Evropského soudního dvora v Lucembursku.

Pokud Řekové zvolí v referendu „ano“ pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci. Premiér Alexis Tsipras ale v takovém případě nevyloučil demisi své vlády.

Pokud se Řekové vysloví proti návrhům věřitelů, obnovit jednání s věřiteli bude velice těžké a Řecko se ještě víc přiblíží státnímu bankrotu. Podle pozorovatelů je přitom právě tato varianta nejpravděpodobnější; na jejím konci by mohl být i odchod zadlužené země z eurozóny a návrat k drachmě. Ostatní státy platící eurem, stejně jako Českou republiku, by to však podle ekonomů ohrozit nemělo.

Z průzkumu veřejného mínění, který v minulých dnech uskutečnil řecký institut ProRata, vyplynulo, že většina Řeků (54 procent) podmínky věřitelů v plebiscitu odmítne. Po uzavření řeckých bank na počátku týdne se ale podíl stoupenců tohoto postoje výrazně snížil. Pro návrhy věřitelů hodlá hlasovat 33 procent lidí.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří nepoužívají platební karty, se nicméně otevřelo několik set bankovních poboček a hned ráno je zaplavily tisíce lidí.

Senioři si mohou vybrat maximální částku 120 eur (3270 korun) na týden. Nejasné instrukce ale mezi nimi vyvolaly chaos. Jelikož banky obsluhují klienty podle abecedy, mnozí čekající se dozvěděli, že přijdou na řadu až ve čtvrtek nebo v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
před 6 hhodinami

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
včera v 17:43

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Rozpočet upravíme, schodek je ale výsledkem končící vlády, řekla Schillerová

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.
včeraAktualizovánovčera v 15:06

Čínský výrobce vodičů Gold Cup Electric investuje v Plané dvě miliardy

Čínská společnost Gold Cup Electric Apparatus, přední světový výrobce magnetických vodičů, postaví v Česku svůj první evropský výrobní závod. V areálu bývalé balírny čokolády v Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku investuje přes dvě miliardy korun, informoval mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký. Firma chce zahájit výrobu ve druhém čtvrtletí 2026. Přestavba areálu už podle něj začala, stejně jako nábor prvních sedmdesáti zaměstnanců.
9. 12. 2025

Evropská komise vyšetřuje Google kvůli využívání obsahu pro účely AI

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat americkou společnost Google. Firmu podezírá, že při používání online obsahu pro účely umělé inteligence (AI) porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy. Google se k vyšetřování bezprostředně nevyjádřil.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Trump schválil za „určitých podmínek“ vývoz některých čipů Nvidia do Číny

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Turecké aerolinky Pegasus kupují Smartwings

Turecké aerolinky Pegasus Airlines podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) na koupi společnosti Smartwings patřící ČSA. Informuje o tom web Türkiye Today. Pegasus na síti X bez dalších podrobností oznámil, že podepsal dohodu o převzetí Smartwings a jejího akcionáře ČSA. Oficiálně cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla. Polská média uvádějí, že obchod na poslední chvíli zmařil naději tamních aerolinií LOT.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...