Qualcomm lobbuje u americké vlády, aby zmírnila restrikce proti Huawei. Nechce přijít o velký obchod

Zatímco na mezistátní úrovni má restriktivní tažení USA proti čínské Huawei Technologies zřetelné výsledky, na provázané mezifiremní úrovni už to není tak přehledné. Největší dodavatel čipů do mobilních telefonů na světě, americký Qualcomm, nyní začal u americké vlády lobbovat, aby omezení uvolnila. Jinak by mohl přijít o velký byznys. Informoval o tom americký list The Wall Street Journal.

Spojené státy v květnu zavedly sérii opatření, která mají odstřihnout čínskou firmu Huawei Technologies od globálních dodavatelů čipů. Washington považuje tuto telekomunikační firmu za hrozbu pro národní bezpečnost.

Samotná Huawei pak minulý týden oznámila, že jí v důsledku amerických sankcí docházejí čipy pro výrobu chytrých telefonů. Firma bude kvůli sankcím příští měsíc nucena zastavit produkci svých vlastních čipů Kirin, uvedl podle agentury AP šéf spotřebitelské divize Huawei Richard Yu. 

Yu uvedl, že Huawei zastaví výrobu svých čipů Kirin 15. září. Tyto čipy totiž pro firmu zhotovují dodavatelé, kteří americkou výrobní technologii potřebují. „Je to pro nás opravdu velká ztráta,“ prohlásil Yu na konferenci China Info 100. „V rámci druhého kola amerických sankcí bohužel naši výrobci čipů přijímali objednávky pouze do 15. května. Výroba se zastaví 15. září,“ dodal.

Za této situace nemůže Huawei vyrábět čipy sama, takže je bude nucena získávat od jiných výrobců, například MediaTeku (Tchaj-wan), Samsungu (Jižní Korea) či Qualcommu (USA), upozornil server GSMArena s odvoláním na The Wall Street Journal. A to je právě možná příležitost/ztráta pro Qualcomm.

Při svém lobbingu u amerických úřadů tento podnik uvedl, že Huawei vyjednává – u telefonů pro sítě 5G – partnerství s MediaTekem. Pokud by se Qualcomm ocitl mimo hru, mohl by tratit asi osm miliard dolarů (téměř 177 miliard korun) ročně. Jeho zástupci jsou přesvědčeni, že si Číňané svého nebo své dodavatele najdou i navzdory omezením ze strany Spojených států. 

Oba technologičtí giganti, Qualcomm a Huawei spolu přitom spolupracovali a nadále spolupracují. Qualcomm poskytuje čipy pro telefony Huawei nižší a střední třídy. Číňané však nikdy nepoužívali výrobky od Qualcommu pro své špičkové smartphony, dodala GSMArena. 

Británie už Huawei při výstavbě 5G zakázala

Američané silně vystupují proti Huawei i na mezistátní úrovni. Zde již dosáhli zřetelných a zřejmě i dlouhodobých úspěchů. 

Britská vláda v červenci zakázala tamním mobilním operátorům, aby po letošním 31. prosinci při výstavbě sítí páté generace (5G) využívali technologie čínské firmy Huawei Technologies. Na zasedání Národní bezpečnostní rady to oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace.

Šlo o radikální změnu britského postupu. Ještě letos v lednu britský premiér Boris Johnson navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa rozhodl, že se Huawei na výstavbě sítí 5G může v omezené míře podílet.

Důvodem změny britské politiky může být právě dopad amerických sankcí na čipovou technologii. Londýn tvrdí, že krok ovlivní schopnost firmy Huawei zůstat do budoucna spolehlivým dodavatelem. 

Podmínky Rumunska vyřazují Huawei

Rumunská vláda minulý týden představila návrh zákona, který bude využit při výběru firmy, jež v zemi vybuduje síť 5G. Uvádí se v něm, že nebudou osloveny ty společnosti, nad nimiž má kontrolu cizí vláda a které nemají transparentní vlastnickou strukturu, které mají historii neetického korporátního jednání či které nejsou v domovské zemi vystaveny nezávislému soudnictví.

Podle portálu Balkan Insight návrh diskvalifikuje právě Huawei, neboť nesplňuje nejméně dvě z těchto podmínek: nachází se na sankčním seznamu Spojených států za neetické chování a rovněž nelze hovořit o nezávislosti čínského soudnictví.

Česko se ještě nerozhodlo

Před používáním softwaru i hardwaru firmy Huawei varoval předloni i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Premiér Andrej Babiš (ANO) pak úřadu vyčetl, že varování vládu překvapilo, nebylo opřené o důkazy a úřad ho s nikým nekonzultoval. Šéf NÚKIB Dušan Navrátil byl do roka z čela úřadu odvolán. NÚKIB zatím nedal stanovisko, jak v Česku přistupovat k technologii firmy Huawei.

Senát v dubnu požádal vládu, aby vyjasnila svoji pozici k otázce zapojení čínských firem Huawei a ZTE do zavádění komunikačních sítí 5G v tuzemsku. Senát přijal toto usnesení, když se zabýval sdělením Evropské komise ohledně bezpečného zavádění sítí 5G. „Jedná se o soubor opatření Evropské unie ke zmírnění bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi,“ popsal tehdy projednávaný materiál vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Německo zatím hledá politické rozhodnutí

Německý ministr vnitra Horst Seehofer v červenci poznamenal, že spolková republika ještě musí dospět k politickému rozhodnutí, zda umožnit čínské telekomunikační společnosti Huawei podílet se na budování infrastruktury tamních poskytovatelů mobilních služeb.

Německá kontrarozvědka nedávno varovala zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám. Tyto údaje by podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, mohly skončit v rukou čínské vlády. 

Francie do roku 2028 de facto vyloučí Huawei z 5G sítí

Francouzské úřady sdělily v červenci telekomunikačním operátorům plánujícím nákup zařízení čínské společnosti Huawei pro sítě páté generace (5G), že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Dodaly, že vzhledem k době platnosti povolení to v podstatě znamená postupné vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028. 

Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) tento měsíc uvedla, že umožní operátorům využívat zařízení pro sítě 5G od Huawei i dalších podniků na základě povolení vydaných na tři až osm let. Zároveň však vyzvala operátory, kteří dosud zařízení Huawei nepoužívají, aby se jeho používání vyhýbali.

S Huawei už spolupracují dva ze čtyř francouzských operátorů – Bouygues Telecom a SFR. Státem kontrolovaný Orange si vybral evropské konkurenty čínské firmy, společnosti Nokia a Ericsson. Orange koncem července uvedl, že se zřejmě v Polsku a Belgii odřízne od vazeb na Huawei.

Itálie dosud nezaujala postoj

Itálie stále zvažuje, zda vyloučit Huawei z výstavby své 5G sítě, uvedl v červenci list La Repubblica, aniž citoval své zdroje. Přes tlak z Washingtonu Řím však dosud oficiálně nevyloučil čínskou firmu ze svých infrastrukturních plánů.

Italští vládní činitelé na dotazy listu nereagovali. Pouze zdroj blízký vládě uvedl, že se o celé záležitosti stále diskutuje na vládní úrovni. Podle listu se však italský kabinet chystá změnit kurz podobně jako mnozí jeho evropští partneři. „Váhy se nyní naklánějí“ v neprospěch Huawei.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že další evropské země, zejména Německo, budou nyní pod ještě větším tlakem, aby následovaly USA, Velkou Británii, Austrálii a další státy v odříznutí Huawei od sítí 5G. 

  • Společnost Huawei v loňském roce prodala 240 milionů chytrých telefonů. Její zástupci uvádějí, že letošní objem prodeje bude pravděpodobně nižší.
  • V letošním druhém čtvrtletí se společnost Huawei podle analytické skupiny Canalys stala největším prodejcem chytrých telefonů na světě, když předstihla jihokorejského konkurenta Samsung Electronics. Huawei těžila z růstu prodeje na čínském trhu, v zahraničí však zaznamenala výrazný pokles.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...