Průmysl v Moravskoslezském kraji čeká těžký rok. Velké firmy přesto propouštět nechtějí

Těžební, hutní či automobilový průmysl v Moravskoslezském kraji se musí v tomto roce připravit na řadu problémů. Jedná se například o vysokou konkurenci, vyšší ceny vstupních materiálů nebo menší poptávku po produktech. Průmyslové firmy přitom patří ke stěžejním zaměstnavatelům v regionu. Žádná velká firma se ale zatím nechystá snižovat počty zaměstnanců, ekonomové ale propouštění do konce roku nevylučují.

Například hutní společnost Liberty v Ostravě už v červenci snížila výrobu o dvacet procent. Firma už teď ví, že za loňský rok skončí ve ztrátě, podrobnější čísla však zatím připravuje. 

„Na konec roku byla dokonce část zaměstnanců po část měsíce doma se sníženou mzdou, což teď neplatí. Zaznamenali jsme mírné zlepšení situace na trhu, ale zatím nevíme, jestli se jedná o trend nebo o drobný výkyv,“ řekla mluvčí Libety Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Odboráři ale současnou situaci stále vnímají jako vážnou. „Konec roku se podepsal na výplatách zaměstnanců, kteří to samozřejmě nesou nelibě,“ připomněl odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina. Ceny materiálů nebo energií zastavily ve firmě vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Liberty bude s odboráři opět jednat na konci měsíce. 

Velký tlak na snížení cen

To, že není současná situace pro firmy jednoduchá, potvrzuje i vedení Třineckých železáren. „Současný odhad ekonomického výsledku především s ohledem na nízké prodejní ceny na trhu není nijak příznivý. Na trzích vidíme obrovský tlak na snížení cen a čelíme dovozům levné oceli, takže letos budeme bojovat o každou zakázku,“ sdělila mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. 

V důsledku zavádění cel ze strany USA právě na ocel došlo k přesměrování toků oceli. To znamená, že například Turci míří ve vyšší míře do Evropy, protože dříve mířili do USA.
Lukáš Kovanda
analytik, ekonom, Czech Fund

O peníze přišli i v nošovické automobilce

Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové pocítila v závěru roku 2019 oslabení poptávky i nošovická automobilka Hyundai. Část zaměstnanců zůstávala v rámci nevýrobních dnů doma a dostávala jenom sedmdesát procent platu. 

„V tuto chvíli máme nevýrobní dny spojené se začátkem roku. Využíváme je pro údržbu našich linek, přípravu výroby na nové modely, proškolení lidí. Chystáme se na hlavní sezonu, která začne od jara. Jedná se o opatření, které souvisí s náběhem nové sezony,“ popsal aktuální situaci mluvčí HyundaiMotor Czech Pavel Barvík. 

Podle ekonoma a analytika Lukáše Kovandy čelí automobilky problémům, které jsou spojeny s nasycením trhu. „Samozřejmě se hovoří o přechodu na elektromobilitu a bude zapotřebí, aby i automobilky v Česku výrazněji přecházely na elektromobilitu,“ doplnil. 

Na přelomu ledna a února by měla automobilka v Nošovicích představit podrobnější plány pro letošní rok. Mzdy na tento rok už společnost zvyšovala, dělníkům ve výrobě v průměru o 2400 korun. Podle Barvíka tak jde u výrobních profesí v průměru o více než 42 tisíc korun měsíčně. 

Babiš: OKD je ve ztrátě

Například v těžební společnosti OKD se vyjednávání o nové kolektivní smlouvě ještě chystá. To, že je státní firma ve ztrátě, oznámil už loni v prosinci premiér Andrej Babiš (ANO). „Je úkolem nového vedení společnosti, aby se zaměřilo teď na přípravu nového plánu OKD i s výhledem na následující období,“ uvedl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. 

„Právě ty sektory, které jsou koncentrovány na severu Moravy, tak patří k těm nejohroženějším – těžební průmysl, hutnictví, automobilový průmysl,“ shrnul Kovanda. Další vývoj bude podle něj těžké odhadnout, k výraznějšímu propouštění by ale mohlo dojít údajně až v příštích letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...