Prosinec je co do tržeb pro obchody nejdůležitějším měsícem, říká svaz. Zatím ale není jasné, jak to s Vánoci bude

Přímo v obchodech neplánovaně vzniká 20 až 25 procent nákupů dárků. Prosinec je z hlediska tržeb nejdůležitějším měsícem, listopad je druhý nejsilnější, upozornili na středeční virtuální konferenci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a ředitel výzkumné společnosti Nielsen Karel Týra. Zatím není podle nich jasné, jak budou letošní Vánoce vypadat.

Spontánní inspirace při procházení například nákupními centry je podle Prouzy pro předvánoční prodej důležitá. Přestože doufá, že letos obchodní domy budou před Vánocemi v nějakém režimu otevřené, s klasickými rodinnými „procházkami“ po nákupních centrech se počítat nedá. Kromě ekonomické nejistoty, nejasností kolem toho, co bude otevřeno, je toto třetí negativní efekt, řekl Prouza.

Pokud zůstane většina současných restrikcí v platnosti a lidé budou pracovat dále z domova, dá se podle Týry předpokládat úbytek zákazníků v obchodech ve velkých městech, obzvlášť v centrech a blízkosti administrativních budov.

„Prosinec je pro drtivou většinu obchodníků klíčovým měsícem v roce,“ uvedl Týra. Tržby v potravinách jsou o dvacet procent nad celkovým průměrem, u drogerií je nárůst téměř čtyřicet procent. Předvánoční a vánoční sezona je podle Týry důležitá i pro mnoho výrobců. Prodeje mraženého těsta jsou koncem roku až osmkrát vyšší než ve zbytku roku, u vůní je to čtyřnásobek, prodeje šumivého vína a likérů jsou vyšší téměř třikrát.

Nákupní zvyklosti lidí se nemění

Nákupní zvyklosti lidí se podle předsedy českého výboru Asociace nákupních center v dlouhodobém horizontu nemění. Ukázalo se to podle něj už po první vlně pandemie.

„Doufáme, že vláda uvolní restrikce vůči obchodním centrům do konce listopadu tak, aby maloobchodníci nepřišli o nejdůležitější období z pohledu tržeb, což jsou Vánoce. Obchodní centra prokazatelně nejsou zdrojem šíření nákazy a není možné je penalizovat na úkor jiných segmentů ekonomiky, například průmyslu,“ uvedl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na začátku listopadu uvedl, že vláda nechce „pohřbít“ předvánoční trh. Prodejny by podle něj v určitém režimu mohly fungovat. Stav se má řešit v polovině měsíce. Pracuje se podle něj na různých scénářích uvolňování.

Svaz: U debat k modelu uvolňování chybějí ti, jichž se to týká

Svaz kritizuje fakt, že u debat k modelu uvolňování a zpřísňování opatření nejsou ti, na které restrikce přímo dopadají. Podle Prouzy přitom naopak nechybějí ti, kteří podporují kompletní úzávěru ekonomiky.

„Oborové svazy a asociace komentují chystané verze, pokud se k nim dostanou. Výrazným problémem modelu je, že v něm není zahrnut průmysl. Přitom tvoří jen třetinu českého hrubého domácího produktu, dvě třetiny připadají na obchod a služby,“ uvedl Prouza.

Ministerstvo zdravotnictví  pracuje na systému kategorizace epidemické situace, takzvaného rizikového skóre. Na něj bude navázaná tabulka s pěti pásmy opatření podle výše tohoto čísla udávající procento rizika. Jeho definitivní podobu chce šéf resortu Jan Blatný (za ANO) představit na tiskové konferenci v pátek.

První verzi přitom Blatný zveřejnil už minulý týden. Podle Prouzy se jednalo jen o hrubý nástin, nyní už podle něj existuje asi sedmá varianta. Resort má o tom podle něj nyní každý den videokonference s ministerstvy průmyslu a obchodu, kultury a školství. 

Zneklidňující je podle Prouzy fakt, že veškeré náklady opatření má platit školství, obchod a služby. „Je pro mě naprosto nepochopitelné, že už třeba v prostředním stupni (modelu uvolňování) se mají zavírat obchody, služby i školy, ale horníci v OKD budou fárat dál,“ uvedl. Přitom podle něj řada problémů, které máme, nevznikla v obchodech, ale je známé, co na Karvinsku nakažení horníci provedli s OKD.

V květnu byla na dolech společnosti OKD největší ohniska nákazy v Moravskoslezském kraji. Šíření viru tam v červenci vedlo k několikatýdennímu přerušení těžby. V polovině srpna firma těžbu obnovila. Mezi zaměstnanci je nyní několik desítek pracovníků pozitivně testovaných na covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...