Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se v nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba patnáct miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.
Podle Švihlíkové by bylo lepší „říznout“ do toho na konci srpna, stát ale podle ní musí být připraven na nárůst nezaměstnanosti. Stát podle ní musí jasně ukázat, že nedovolí, aby se statisíce lidí propadly do chudoby. „Bojím se, že sociální systém na to není úplně připraven,“ dodala.
Hampl, který byl do roku 2018 desetiletí viceguvernérem České národní banky, dodal, že je třeba, aby soukromý sektor měl více důvěry v budoucnost, nebál se investic a utrácení. V současnosti je však znejistěný. Podle něj je držena část pracovních míst uměle, peníze dostávají i zaměstnanci, kteří nepracují. „Bude to veliká otázka pro vládu, zda bude mít odvahu ten Antivirus vypnout,“ uvedl.
Ekonomové také připomněli, že na podzim čekají Českou republiku volby. Politická vůle pro ukončení podobných programů před rozhodováním o obsazením krajských zastupitelstev a obměně třetiny Senátu nemusí být silná, míní.
Program nyní pokrývá období od 12. března do konce srpna, zaměstnavatelé a odbory požadují jeho prodloužení. Mohl by tak trvat do konce roku, navázat by na něj mohl regulérní kurzarbeit. Na jeho podobě ale shoda není.
Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.
Program Antivirus má bránit propouštění. Vedle odpuštění odvodů, což se označuje jako podpora C, zahrnuje i dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvek A činí 80 procent náhrady v karanténě či výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, B pak 60 procent náhrady při výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
Podle dřívějších propočtů resortu práce by tříměsíční odpuštění pojistného mělo činit asi 13,5 miliardy korun. Na příspěvcích A a B stát k 19. červenci vyplatil 14,99 miliardy korun. Rozdělilo si je 57 099 firem.
Celkem dostaly kolem 1,6 milionu příspěvků na 731 233 zaměstnanců. O jejich pozicích ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluví jako o „zachráněných pracovních místech“.
