Prodej nových aut v EU v listopadu klesl o osm procent

Prodej nových aut se v Evropské unii v listopadu snížil o osm procent na 1,1 milionu a pokles pokračoval již třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Prodej klesá od zavedení nových emisních testů v září, které způsobily naopak prudký růst prodeje v letních měsících. V srpnu, tedy před zavedením testů, prodej aut stoupl až o 31,2 procenta. V listopadu byl prodej nižší na všech pěti největších trzích EU.

Od počátku letošního roku se pak prodej zvýšil o 0,8 procenta na 14,16 milionu. K růstu přispívá hlavně střední Evropa, kde počet registrací nových aut letos stoupl o 9,6 procenta. Z největších trhů se za leden až listopad prodej zvýšil ve Španělsku a ve Francii a mírně také v Německu. V Itálii a Británii naopak klesl.

Pozici evropské jedničky si v listopadu udržela skupina Volkswagen s podílem na trhu 23,7 procenta. Prodej skupiny, pod kterou spadá i česká Škoda Auto, se snížil o 10,9 procenta na 265 814 vozů. Prodej Škody však stoupl o 1,1 procenta a od počátku roku je vyšší o 4,5 procenta.

Od 1. září se v EU mohou prodávat pouze auta, která prošla novou metodikou měření emisí a spotřeby automobilů WLTP. Automobilky tak musely zastavit dodávky některých modelů, které ještě nestačily nově certifikovat. Výrobci aut také v srpnu, před zavedením nové metodiky, nabízeli výrazné slevy na vozy, které tyto emise nesplňují, což přispělo k prudkému růstu poptávky v srpnu.

„Pokles je možné částečně přičíst změnám pravidel testů emisí, které vedly k jednorázovému navýšení registrací v létě, což je vykompenzováno poklesem v podzimních měsících, kdy se prodejci zbavují předregistrovaných aut. V čase však tento vliv klesá a je zřejmé, že příčiny jsou i jinde. Čísla za jedenáct měsíců letošního roku jsou varovným signálem,“ říká Jan Linhart z KPMG Česká republika.

Slabý růst je především v západní Evropě

Slabý růst je podle něho především v západní Evropě. Kromě Velké Británie ovlivněné strašákem brexitu klesá také Itálie postižená ekonomickými problémy. „Slabý růst v Německu situaci nezachrání, od celkového poklesu tak evropský trh zachraňují Francie a Španělsko, které stále spíše dohání ztráty z minulých let. Nové členské země Evropské unie naopak v celoročním vyjádření stále ještě rostou solidním tempem, což souvisí s všeobecným růstem jejich ekonomik a životní úrovně obyvatel,“ dodává.

V příštím roce pak podle něho mohou na automobilový trh dopadnout v plné síle negativní vlivy brexitu. Ten pak ovlivní nejen spotřebitelskou poptávku ve Velké Británii, která je druhým největším trhem v Evropě, ale také celý dodavatelský řetězec a v širším slova smyslu ekonomiku celé Evropy. „Pokud přičteme rizika italské ekonomiky, čtvrtého největšího evropského trhu, a neradostné vyhlídky globálního obchodu v době narůstajícího protekcionismu, lze v příštím roce očekávat pokles prodejů nových osobních aut v Evropě,“ míní Linhart.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled