Prodej nových aut v EU v listopadu klesl o osm procent

Prodej nových aut se v Evropské unii v listopadu snížil o osm procent na 1,1 milionu a pokles pokračoval již třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Prodej klesá od zavedení nových emisních testů v září, které způsobily naopak prudký růst prodeje v letních měsících. V srpnu, tedy před zavedením testů, prodej aut stoupl až o 31,2 procenta. V listopadu byl prodej nižší na všech pěti největších trzích EU.

Od počátku letošního roku se pak prodej zvýšil o 0,8 procenta na 14,16 milionu. K růstu přispívá hlavně střední Evropa, kde počet registrací nových aut letos stoupl o 9,6 procenta. Z největších trhů se za leden až listopad prodej zvýšil ve Španělsku a ve Francii a mírně také v Německu. V Itálii a Británii naopak klesl.

Pozici evropské jedničky si v listopadu udržela skupina Volkswagen s podílem na trhu 23,7 procenta. Prodej skupiny, pod kterou spadá i česká Škoda Auto, se snížil o 10,9 procenta na 265 814 vozů. Prodej Škody však stoupl o 1,1 procenta a od počátku roku je vyšší o 4,5 procenta.

Od 1. září se v EU mohou prodávat pouze auta, která prošla novou metodikou měření emisí a spotřeby automobilů WLTP. Automobilky tak musely zastavit dodávky některých modelů, které ještě nestačily nově certifikovat. Výrobci aut také v srpnu, před zavedením nové metodiky, nabízeli výrazné slevy na vozy, které tyto emise nesplňují, což přispělo k prudkému růstu poptávky v srpnu.

„Pokles je možné částečně přičíst změnám pravidel testů emisí, které vedly k jednorázovému navýšení registrací v létě, což je vykompenzováno poklesem v podzimních měsících, kdy se prodejci zbavují předregistrovaných aut. V čase však tento vliv klesá a je zřejmé, že příčiny jsou i jinde. Čísla za jedenáct měsíců letošního roku jsou varovným signálem,“ říká Jan Linhart z KPMG Česká republika.

Slabý růst je především v západní Evropě

Slabý růst je podle něho především v západní Evropě. Kromě Velké Británie ovlivněné strašákem brexitu klesá také Itálie postižená ekonomickými problémy. „Slabý růst v Německu situaci nezachrání, od celkového poklesu tak evropský trh zachraňují Francie a Španělsko, které stále spíše dohání ztráty z minulých let. Nové členské země Evropské unie naopak v celoročním vyjádření stále ještě rostou solidním tempem, což souvisí s všeobecným růstem jejich ekonomik a životní úrovně obyvatel,“ dodává.

V příštím roce pak podle něho mohou na automobilový trh dopadnout v plné síle negativní vlivy brexitu. Ten pak ovlivní nejen spotřebitelskou poptávku ve Velké Británii, která je druhým největším trhem v Evropě, ale také celý dodavatelský řetězec a v širším slova smyslu ekonomiku celé Evropy. „Pokud přičteme rizika italské ekonomiky, čtvrtého největšího evropského trhu, a neradostné vyhlídky globálního obchodu v době narůstajícího protekcionismu, lze v příštím roce očekávat pokles prodejů nových osobních aut v Evropě,“ míní Linhart.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 11 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 21 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.