Brusel/Atény – Na Nový rok se pravidelně střídají předsednické země Evropské unie. Tentokrát přebírají kormidlo Řekové, kteří v posledních čtyřech letech platí za černou ovci osmadvacítky. Jejich země, jež se potýká s hlubokými ekonomickými a politickými problémy, přebírá unii v době, kdy vrcholí plány na prohloubení hospodářské a měnové spolupráce v eurozóně. Kam povedou Řekové unii v prvním pololetí roku 2014?
Diplomaté – věrni své profesi – mimo záznam jen diplomaticky podotýkají, že příští předsednictví bude „nepochybně jiné“, než kdyby unii vedli Němci či zástupci některé skandinávské země. I tak ale přiznávají Řecku slušnou šanci se předsednické role zhostit se ctí (od roku 1981, kdy Řecko vstoupilo do Evropských společenství, ji zastává už popáté). Uznání si zatím vysloužilo třeba za logo předsednictví s bílou stylizovanou plachetnicí.
„Nepanuje nějaké zděšení, že to vezmou do rukou Řekové. Nepanuje ale ani žádné zvláštní očekávání,“ poznamenal jeden z unijních činitelů.
„Budeme mít spartánský rozpočet, ale aténské myšlenky,“ žertoval nedávno v Bruselu řecký velvyslanec při EU Theodoros Sotiropulos. Rozpočet na celých šest měsíců předsednictví je údajně plánován na 50 milionů eur (necelých 1,4 miliardy korun) a vláda počítá, že nebude vyčerpán celý. Jen pro srovnání – české předsednictví pod heslem Evropě to osladíme! stálo v první polovině roku 2009 více než dvojnásobek.
S tuzemským angažmá v čele unie bude mít řecké předsednictví jedno společné – po pěti letech se na jaře opět uskuteční volby do Evropského parlamentu. Řekové tak budou nejspíš spěchat a pokusí se uzavřít co nejvíc témat ještě před hlasováním. Když řecký premiér Antonis Samaras v Bruselu vysvětloval priority řecké agendy, na prvním místě podle očekávání zmínil ekonomickou obnovu, podporu růstu a tvorbu pracovních míst.
„V roce 2014 se Řecko vrátí na trhy a začne být opět normální zemí. Po šesti nekonečných a bolestivých letech přinese rok 2014 vyhlídku na růst. Co je důležité, je, že jsme se vyhnuli tomu nejhoršímu,“ prohlásil později Samaras v novoročním projevu.
Pozadu pravděpodobně nezůstane ani příprava bankovní unie, která významně pokročila už za litevského předsednictví ve druhé polovině roku 2013 (více zde). Pro Řecko jako zemi tzv. jižního křídla je ale významná také otázka migrace a boj s ilegálním přistěhovalectvím.
Řeckou politiku straší Zlatý úsvit
Jakkoli Řekové kypí odhodláním svou půlroční misi zvládnout, situace v domácí politice jim to neulehčí. Když řecká centrální banka loni zveřejnila prognózu, podle níž počítá v roce 2014 s hospodářským růstem, neodpustila si varování. Za hlavní riziko, které by mohlo oživení zhatit, označila polarizované politické klima. Bankéři proto vyzvali strany, aby se pokusily najít společnou řeč a přijaly reformy požadované zahraničními věřiteli.
Napětí v zemi vyvrcholilo poté, co jeden ze stoupenců řecké neonacistické strany Zlatý úsvit v září zavraždil v Aténách levicového aktivistu a hudebníka Pavlose Fisase (čtěte víc). Řecká justice následně zahájila proti neonacistům rozsáhlé tažení a zatýkala i v řadách poslanců Zlatého úsvitu, proti němuž demonstrovaly tisíce lidí (podrobnosti zde).
Krajně pravicová strana se do řeckého parlamentu dostala po volbách v roce 2012. Tehdy těžila z odporu obyvatel proti úsporným protikrizovým opatřením, kvůli kterým přišli mnozí o sociální benefity a pracovní místa. Svou roli ovšem sehrála i xenofobní nota a sílící vášně zaměřené proti imigrantům.
Politická nestabilita by podle centrální banky mohla vyvrcholit právě v letošním roce – kromě předsednictví a voleb do europarlamentu totiž Řecko čekají ještě komunální volby. A ani poté, co Řekové svoje působení v čele osmadvacítky 1. července ukončí, si bruselští diplomati neoddychnou. Po zbytek roku bude unii předsedat Itálie, země, která v posledních letech rovněž proslula ekonomickými problémy a politickou nestabilitou.
RŮST | Řecká ekonomika klesá již šest let za sebou a od roku 2008 se scvrkla zhruba o čtvrtinu. Vleklá recese by nicméně měla v roce 2014 skončit – řecká centrální banka očekává růst o 0,5 procenta, vláda o 0,6 procenta. Další pokles naopak řecké ekonomice předpovídá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
NEZAMĚSTNANOST | Šest let ekonomického poklesu se výrazně podepsalo na nezaměstnanosti, která vzrostla na trojnásobek. V říjnu loňského roku bylo v Řecku podle Eurostatu bez práce 27,3 procenta lidí (v celé eurozóně byla ve stejném měsíci nezaměstnanost sotva poloviční, činila 12,1 procenta).
VEŘEJNÉ FINANCE | Řecká vláda je od května 2010, kdy se země ocitla na pokraji státního bankrotu, zcela závislá na záchranných úvěrech od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Celkem už obdržela 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za to však musela slíbit bolestivé výdajové škrty, snižování důchodů a mezd, rušení pracovních míst ve veřejném sektoru, zvyšování daní a reformy. To podle některých dále podkopává ekonomické oživení.
Pracovní trhy se otevírají Rumunům a Bulharům
První leden přinesl nejen změnu ve vedení unie, ale po sedmiletém přechodném období též otevřel pracovní trhy všech členů občanům Bulharska a Rumunska. To u některých západoevropských států vyvolává nejistotu, obávají se totiž přílivu zejména romského obyvatelstva z těchto zemí.
Svými obavami se netají například Londýn, který nedávno narychlo zpřísnil podmínky pro pobírání sociálních dávek, a ministerstvo vnitra dokonce zvažovalo zavedení limitu pro přistěhovalce ze zemí EU na 75 000 lidí ročně. Premiér David Cameron také hovořil o omezení volného pohybu osob v rámci EU.
Stereotypní představu, že bohaté evropské státy slouží imigrantům z chudších unijních zemí jako ráj sociální turistiky, nicméně označila Evropská komise za mýtus. Odvolává se přitom na studii, kterou si zadala u společnosti ICF-GHK. Migranti pobírající sociální dávky podle tohoto dokumentu tvoří jen zlomek nezaměstnaných. Potvrzují to i tuzemské údaje – lidí bez práce je mezi přistěhovalci méně než mezi rodilými Čechy (čtěte víc).
Brusel si podle eurokomisaře pro zaměstnanost uvědomuje, že na lokální nebo regionální úrovni se mohou vyskytnout problémy s větším přílivem lidí. „Řešením je bojovat s těmito specifickými problémy, a ne proti těmto pracovníkům stavět valy,“ tvrdí László Andor.
Členské země mohou podle něj v takových případech žádat o příspěvky z evropského sociálního fondu, v němž je každý rok deset miliard eur (273 miliard korun). Andor však nepočítá s žádnou dramatickou migrační vlnou Rumunů a Bulharů do ostatních zemí unie, kde jich už nyní žijí přes tři miliony.
