I když Energetický regulační úřad mírně zvýšil regulovanou složku ceny plynu, která tvoří asi pětinu výsledné ceny, očekává pokles silové složky, která tvoří zbytek ceny a určují ji sami dodavatelé. Ceny plynu by tak podle úřadu měly příští rok zákazníkům klesnout v průměru o tři až pět procent.
„Cenová rozhodnutí pro plynárenství jsou mírně ovlivněna teplými zimami v průběhu dvou let za sebou,“ zmínila předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Výslednou cenu tvoří komoditní část a regulovaná část. „Dostali jsme se na slušný průměr za Českou republiku, a to je navýšení 2,67 procenta za regulovanou složku. Pražská plynárenská zvyšuje o necelé procento, RWE GasNet o 2,7 procenta a nejvíce zvyšuje opět E.ON o 3,69 procenta,“ dodala Vitásková.
Samotnou cenu komodity úřad nereguluje, vydávají ale indikativní ceny. „Očekávám opět snížení cen,“ podotkla předsedkyně úřadu s poukazem na to, že šly ceny v letošním roce dolů a pravděpodobně ještě půjdou dolů. Ve finále tak ceny pro spotřebitele poklesnou o tři až pět procent, očekává úřad.
„Komodita plyn, pokud šla cenově dolů, tak to má mnohem větší vliv na konečnou cenu pro spotřebitele. Proto je odhad takový, že cena plynu půjde dolů víc než cena elektřiny, ačkoli obě komodity z roku na rok poklesly,“ poznamenal analytik J&T Banky Michal Šnobr.
„V současné době jednotliví dodavatelé plynu ještě nezveřejnili ceníky na rok 2017. Podle našich informací by měla být spíš stagnace, cena by měla být velmi podobná jako 2016,“ odhaduje expert na energie z Ušetřeno.cz Tomáš Suchý.
- Celková spotřeba zemního plynu v Česku za rok 2015 dosáhla hodnoty 7,6 miliardy metrů krychlových, tedy 81 068 GWh. Proti roku 2014 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 4,5 procenta, přičemž největšího nárůstu během roku bylo zaznamenáno v 1. čtvrtletí a na začátku zimního období.
- Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve čtvrtek 5. února ve výši 42,6 milionů metrů krychlových (453 142 MWh) při průměrné denní teplotě –3,4 stupně Celsia.
- Za zimní období od začátku října 2015 do konce března 2016 se v České republice spotřebovalo 5,4 miliardy metrů krychlových (57 374 GWh) zemního plynu. Proti předchozímu období došlo k nárůstu spotřeby o 2,3 procenta. Všechny zimní měsíce dosahovaly teplotně nadprůměrných hodnot.
- Spotřeba zemního plynu v České republice za posledních deset let přes drobné výkyvy v některých letech stále klesá. Mezi roky 2006 až 2015 klesla spotřeba zhruba o 18 procent. Zatímco ještě v roce 2006 byla spotřeba 9,3 miliardy metrů krychlových (97,8 TWh), v roce 2015 byla tato hodnota nižší o cca 1,7 miliardy (17 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 procent, byl rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 miliardy metrů krychlových (77,5 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. Za tímto poklesem stojí především vývoj klimatických podmínek, které vykazují dlouhodobě hodnoty nad normálem.
- Zdroj: ERÚ
Regulátor také oznámil, že pro příští rok významně snížil výši přepravních tarifů pro tranzit plynu přes Českou republiku. Důvodem podle úřadu je zatraktivnění tuzemské plynárenské soustavy.
„Pokud jsou tyto poplatky extrémně vyšší než v okolních zemích, tak může být obchodníky přeprava plynu přes ČR snižována. Nízké využití sítí může způsobit, že se budeme muset více podílet na nákladech na jejich provoz a údržbu, což může mít dopad do cen pro konečného spotřebitele,“ uvedla Vitásková. Dodala, že provozovatel tuzemských plynovodů, skupina Net4Gas, se kvůli kroku s úřadem soudí.
Ceny elektřiny ještě ovlivní notifikace
V případě cen elektřiny zaleží podle regulátora na tom, v jakém rozsahu a formě přijde od Evropské komise potvrzení takzvaných notifikací pro podporované zdroje v České republice.
Evropská komise už v pondělí oznámila, že schválila režim podpory obnovitelných zdrojů v Česku spuštěných v období 2006 až 2012. Při nezapočítání těchto notifikací počítá ERÚ s tím, že se zhruba o pětinu sníží regulovaná složka, která tvoří u elektřiny více než polovinu výsledné ceny.
„Do této chvíle nemám tyto notifikace v ruce a neznám jejich obsah,“ řekla Vitásková. Pokud však notifikační rozhodnutí nebudou vyžadovat zásah do legislativy, může úřad cenová rozhodnutí se změnami vydat nejpozději do první poloviny ledna.
Ministr průmyslu Jan Mládek v pondělí řekl, že očekává, že ERÚ neprodleně rozhodnutí komise zohlední a příslušná cenová rozhodnutí vypíše.
„Cenová rozhodnutí mohou být vydána i dřív. Ten 15. leden beru, když tam budou nějaké zádrhely, a budou se muset dělat znovu propočty do cenových rozhodnutí, a budeme znovu muset udělat konzultační proces, který jsme už provedli,“ uvedla. Pokud to bude bez problému, jsme schopni vydat je do konce roku, dodala.
Analytici již dříve uvedli, že při započítání podpory obnovitelných zdrojů bude cena elektřiny stagnovat, což potvrdila i Vitásková. Ceny elektřiny pro konečné zákazníky v tom případě budou na stejné úrovni jako letos, případně mírně klesnou, řekla.
- Celková výroba elektřiny brutto v roce 2015 dosáhla 83,9 TWh, což představuje meziroční pokles o 2,5 procenta, zatímco tuzemská brutto spotřeba elektřiny vzrostla o dvě procenta na 71,0 TWh.
- Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla zaznamenána u paroplynových elektráren s nárůstem o 24,7 procenta, které výrobou kompenzovaly meziroční propad výroby jaderných elektráren o 11,5 procenta.
- U velkých vodních elektráren nad 10 MW opět meziročně poklesla výroba, a to o 11,6 procenta. Celkově byl meziroční pokles výroby elektřiny vodních elektráren o šest procent. Nárůst výroby o 21,3 procenta zaznamenala výroba elektřiny přečerpávacích elektráren. Obdobně vzrostla meziročně výroba elektřiny větrných elektráren, a to o 20,2 procenta.
- Trend stoupající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních třech letech zpomalil a podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě dosáhl hodnoty 13,27 procenta.
- Ročního maxima zatížení bylo v soustavě dosaženo dne 9. února 2015 ve 12 hodin (10 852 MW) a ročního minima dne 2. srpna 2015 v 5 hodin (4 995 MW).
- Zdroj: ERÚ
Loni chybějící notifikace vyvolaly spor
Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu budou mít provozovatelé obnovitelných zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Některým zdrojům notifikace ale stále chybí. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva je objem těchto zdrojů dvě až tři miliardy korun.
Podporu obnovitelným zdrojům na letošní rok ERÚ vypsal na základě nařízení vlády těsně před koncem loňského roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně.
