Vídeň - Až tříprocentní propad ekonomického růstu ve vyspělém světě do roku 2015 by mohly přinést plány vlád a regulačních orgánů na zpřísnění regulace finančního sektoru ve světě. V důsledku těchto reforem by pak mohl trh práce vyspělých zemí ztrátit 9,7 milionu pracovních míst, která by se nevytvořila. S takovou prognózou dnes přišel Institut mezinárodních financí (IIF), ve kterém je sdruženo více než 400 světových finančních institucí.
Mazi navrhovaná opatření patří především zvýšení povinného kapitálu bank nebo zavedení zvláštní bankovní daně. Tyto návrhy však podle IIF zasáhnou ve vyspělých ekonomikách negativně zvláště přístup k úvěrům a jejich ceny. V USA, eurozóně a Japonsku by dopad těchto kroků snížil růst hrubého domácího produktu o 0,6 procentního bodu ročně do roku 2015 a do roku 2020 v průměru o 0,3 procentního bodu každý rok.
Regulace finančního trhu má zabránit další krizi
Reformy bankovnictví mají zabránit opakování podobně hluboké finanční krize, jaká svět postihla v minulých dvou letech. To ale IIF na svém třídenním zasedání ve Vídni nepopírá: „Určitě není cílem této zprávy popírat základní argument pro hlubokou reformu. Naším cílem je naopak předložit konkrétní čísla, jaké náklady to může mít a zdá má cenu je platit.“
I když se banky kloní k nutnosti změn, odmítají některé kontroverzní návrhy a mají obavy z kumulovaného dopadu celé série opatření. Navíc požadují více času na aplikaci změn. Této žádosti jim již vyšli vstříc ministři financí skupiny G20, kteří na nedávném zasedání v Jižní Koreji dali najevo, že zavádění nových „basilejských“ pravidel kapitálové přiměřenosti bude pomalejší, než se dosud tvrdilo.
předseda IIF a šéf Deutsche Bank Josef Ackermann:
„IIF apeluje na účastníky nadcházejícího summitu G20 a světové regulační orgány, aby pečlivě zvážili obsah, načasování a kalibraci navrhovaných reforem bankovní regulace a měli přitom na mysli, že může jít o potenciální brzdu ekonomické aktivity.“
Podle jednoho z ředitelů seskupení IIF Petera Sandse je zásadní nalézt správnou rovnováhu a získat maximální přínos za minimum negativního dopadu. Podle institutu mají být dopady na ekonomiku nejtvrdší v eurozóně, kde má být růst HDP kvůli reformám do roku 2015 nižší o 0,9 procentního bodu ročně. V USA to bude méně o 0,5 bodu a v Japonsku se má jednat o 0,4bodový pokles.
Banky budou na úvěry potřebovat více kvalitnějšího kapitálu
Pro banky znamenají nová basilejská pravidla, která vypracovává Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS), potřebnost většího množství kapitálu pro úvěry a další pohledávky, navíc tento kapitál by měl být kvalitnější než dosud. Basilejský výbor pro bankovní dohled předložil návrh reforem loni a chce práci dokončit do summitu skupiny G20, který je plánován na listopad.
Změny by podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška negativně poznamenaly i českou ekonomiku: „Dopad na Českou republiku by byl nepochybný, a to jak prostřednictvím přímého vlivu na zdejší finanční ústavy, tak i zprostředkovaně. Oslabení ekonomického růstu v EU zbrzdí jak český export, tak i příliv investic. A pomalejší růst v našem regionu zase dále zhorší ekonomický růst celé Evropy.“
Dobrou zprávou je, že většina bank již drží více kapitálu, než kolik vyžadují dosavadní globální pravidla Basel II. Ovšem nejsou to zdaleka všechny a některé návrhy BIS jsou pro ně hodně nákladné. Podle bank to povede k nedostatku kapitálu, a tím ke zdražení úvěrů, což bude mít na celou ekonomiku dopad.
