Přijímačky na vysoké školy v Praze podražily. Studenti zaplatí až 800 korun

Přihlášky na většinu pražských vysokých škol zdražují. Jen od minulého roku ceny v průměru vzrostly o 150 korun. Zatímco na školách mimo Prahu zaplatí uchazeči za přihlášku zhruba pět set korun, v Praze na většině škol zaplatí až osm set.

Martin Nepevný je ze sociálně slabé rodiny. Na přihlášky si musí vydělat při studiu. „Studuji na magistra a už v roce 2016, kdy jsem se hlásil na bakaláře, jsem za čtyři přihlášky, což je standardní množství, zaplatil přes dva tisíce. To je pro člověka v mé situaci naprosto ruinující. Nyní se chci hlásit na druhé magisterské studium a za jednu přihlášku dám 800 korun. Když se na školu nedostanu, nikdo mi tento poplatek nikdy nevrátí,“ říká Nepevný.

V roce 2016 uchazeči o studium například na ČVUT za přihlášku zaplatili 550 korun, letos 800 korun. Podle Studentské unie ČVUT je důvodem celkové zdražování. „Především poštovné a mzdy pracovníků administrativy či IT pracovníků vyvíjejících a udržujících systémy pro podporu přijímacího řízení. Jako Studentská unie z toho samozřejmě nemáme radost, ale máme pro to pochopení,“ říká prezident unie Stanislav Jeřábek.

Na Univerzitě Karlově byl v roce 2016 poplatek za přijímací řízení 590 korun, letos to je 760 za přihlášku. Na VŠE za stejné období vzrostla cena přihlášek z 590 na 810 korun. Obě školy argumentují tím, že ministerstvo školství navýšilo základ, který škola dostává na jednoho studenta na rok. Z této částky totiž potom ministerstvo určuje maximální cenu za přihlášku.

„Pokud jde o zvyšování částky spojené s přijímacím řízením, tak zde je možné obecně říci, že tento poplatek je ukotven v zákoně o vysokých školách a zákon určuje, jak se stanovuje,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Dodává že každoročně dochází ke zvyšování všech nákladů spojených s přijímacím řízením a je proto podle něj logické, že může docházet i ke zvýšení této částky.

Zájemce o studium na Akademii múzických umění v Praze platil pro rok 2017 za přihlášku 440 korun, tentokrát se cena vyšplhala na 818 korun. Jak takové srovnání vychází v případě AVU – Akademie výtvarných umění? Poplatek se změnil z někdejších 600 na 810 korun. 

Výše poplatků záleží na škole

Podle ministerstva ale záleží jen na škole, kolik si v daném rozmezí naúčtuje. „Ministerstvo školství vysokým školám výši poplatku za přijímací řízení neurčuje. Pouze každoročně určujeme takzvaný základ, od nějž se pak výše poplatku může odvíjet, a to maximálně na úrovni 20 % tohoto základu. Pro tento akademický rok tedy může teoreticky být maximální výše poplatku za přijímací řízení 818 korun. Je ale na samotných školách, jakou výši poplatku zvolí,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Podle Bohumila Kartouse ze společnosti EDUin by náklady na přijímací řízení měla hradit škola z peněz, co získá ze státního rozpočtu. „Uvažoval bych o tom minimálně v případě těch uchazečů, kteří prokáží, že vzhledem k jejich sociální a ekonomické situaci jsou pro ně takové náklady příliš vysoké,“ uvádí Kartous.

Mimo Prahu si vysoké školy účtují v průměru pět set korun za přihlášku. „Univerzita poplatky za přihlášky několik let nezvyšovala a ani letos částku nemění. Za přihlášku na Univerzitu Pardubice zájemci zaplatí pouze pět set korun,“ potvrzuje mluvčí Univerzity Pardubice Martina Macková.

Přihlášky na vysoké školy je možné podávat do konce března, na uměleckých školách vypršel termín na konci listopadu. Počet přihlášek není pro uchazeče nijak omezen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 31 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 23 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...