Přijímačky na vysoké školy v Praze podražily. Studenti zaplatí až 800 korun

Přihlášky na většinu pražských vysokých škol zdražují. Jen od minulého roku ceny v průměru vzrostly o 150 korun. Zatímco na školách mimo Prahu zaplatí uchazeči za přihlášku zhruba pět set korun, v Praze na většině škol zaplatí až osm set.

Martin Nepevný je ze sociálně slabé rodiny. Na přihlášky si musí vydělat při studiu. „Studuji na magistra a už v roce 2016, kdy jsem se hlásil na bakaláře, jsem za čtyři přihlášky, což je standardní množství, zaplatil přes dva tisíce. To je pro člověka v mé situaci naprosto ruinující. Nyní se chci hlásit na druhé magisterské studium a za jednu přihlášku dám 800 korun. Když se na školu nedostanu, nikdo mi tento poplatek nikdy nevrátí,“ říká Nepevný.

V roce 2016 uchazeči o studium například na ČVUT za přihlášku zaplatili 550 korun, letos 800 korun. Podle Studentské unie ČVUT je důvodem celkové zdražování. „Především poštovné a mzdy pracovníků administrativy či IT pracovníků vyvíjejících a udržujících systémy pro podporu přijímacího řízení. Jako Studentská unie z toho samozřejmě nemáme radost, ale máme pro to pochopení,“ říká prezident unie Stanislav Jeřábek.

Na Univerzitě Karlově byl v roce 2016 poplatek za přijímací řízení 590 korun, letos to je 760 za přihlášku. Na VŠE za stejné období vzrostla cena přihlášek z 590 na 810 korun. Obě školy argumentují tím, že ministerstvo školství navýšilo základ, který škola dostává na jednoho studenta na rok. Z této částky totiž potom ministerstvo určuje maximální cenu za přihlášku.

„Pokud jde o zvyšování částky spojené s přijímacím řízením, tak zde je možné obecně říci, že tento poplatek je ukotven v zákoně o vysokých školách a zákon určuje, jak se stanovuje,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Dodává že každoročně dochází ke zvyšování všech nákladů spojených s přijímacím řízením a je proto podle něj logické, že může docházet i ke zvýšení této částky.

Zájemce o studium na Akademii múzických umění v Praze platil pro rok 2017 za přihlášku 440 korun, tentokrát se cena vyšplhala na 818 korun. Jak takové srovnání vychází v případě AVU – Akademie výtvarných umění? Poplatek se změnil z někdejších 600 na 810 korun. 

Výše poplatků záleží na škole

Podle ministerstva ale záleží jen na škole, kolik si v daném rozmezí naúčtuje. „Ministerstvo školství vysokým školám výši poplatku za přijímací řízení neurčuje. Pouze každoročně určujeme takzvaný základ, od nějž se pak výše poplatku může odvíjet, a to maximálně na úrovni 20 % tohoto základu. Pro tento akademický rok tedy může teoreticky být maximální výše poplatku za přijímací řízení 818 korun. Je ale na samotných školách, jakou výši poplatku zvolí,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Podle Bohumila Kartouse ze společnosti EDUin by náklady na přijímací řízení měla hradit škola z peněz, co získá ze státního rozpočtu. „Uvažoval bych o tom minimálně v případě těch uchazečů, kteří prokáží, že vzhledem k jejich sociální a ekonomické situaci jsou pro ně takové náklady příliš vysoké,“ uvádí Kartous.

Mimo Prahu si vysoké školy účtují v průměru pět set korun za přihlášku. „Univerzita poplatky za přihlášky několik let nezvyšovala a ani letos částku nemění. Za přihlášku na Univerzitu Pardubice zájemci zaplatí pouze pět set korun,“ potvrzuje mluvčí Univerzity Pardubice Martina Macková.

Přihlášky na vysoké školy je možné podávat do konce března, na uměleckých školách vypršel termín na konci listopadu. Počet přihlášek není pro uchazeče nijak omezen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...