Žebříček vysokých škol: Jediná Karlova univerzita boduje ve třech ze sedmi kategorií

Karlova univerzita jako jediná vysoká škola v Česku získala nejlepší hodnocení ve třech ze sedmi kategorií, které poměřovali odborníci z Pedagogické fakulty UK. Podle studie nabízí nejstarší univerzita v zemi studentům kvalitní uplatnění, mezinárodní prostředí a těší se i největšímu zájmu. Alespoň v jedné kategorii získalo pět hvězdiček dalších jedenáct veřejných vysokých škol.

Autoři studie ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK při porovnávání tuzemských veřejných vysokých škol čerpali ze statistických dat ministerstva školství, výročních zpráv jednotlivých škol a fakult, i databáze Rady pro vědu, výzkum a inovace. Pro vytvoření přehledu využili také aktuální hodnocení studia samotnými studenty (více než sto tisíc respondentů) a zpětný pohled pětatřiceti tisíc absolventů, kteří už mohou uvést i to, jaké je jejich uplatnění v praxi.

Informace, které postihují všech jednadvacet vysokých škol a jejich 130 fakult, pak daly vzniknout sedmi kategoriím:

  • Vědecká, výzkumná a tvůrčí orientace
  • Mezinárodní otevřenost a atraktivita
  • Regionální rozvoj a sociální inkluze
  • Zájem uchazečů a úroveň studentů
  • Hodnocení výuky a učitelů
  • Zaměření na praxi
  • Uplatnění absolventů na trhu práce

Karlova univerzita – jako jediná v zemi – získala nejlepší hodnocení hned ve třech ze sedmi kategorií.

Karolinum a třikrát pět hvězd

Pět hvězdiček obdržela za mezinárodní otevřenost, kde se hodnotilo zastoupení zahraničních studentů, míra zapojení školy do mezinárodních aktivit a důraz na podporu zahraničních pobytů studentů. Vedle nejstaršího vysokého učení v zemi získaly pět hvězdiček za toto kritérium brněnská Masarykova univerzita (MU), Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU) a Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE). Většinou to bylo díky několika mezinárodně zaměřeným fakultám.

Univerzita Karlova se také těší největšímu zájmu uchazečů a je mezi univerzitami s nejvyšší úrovní studentů. Obdobně na tom jsou VŠE a VFU. Jde o školy s větším zastoupením absolventů gymnázií, kteří měli na střední škole nadprůměrné výsledky, uvedli autoři hodnocení. Díky převisu přihlášených nad počtem přijímaných si tyto vysoké školy mohou vybírat.

Jako jediná z univerzit získala největší pražská vysoká škola také nejvyšší známku v uplatnění absolventů na pracovním trhu. Vedle osmi fakult UK získalo pět hvězdiček dalších čtrnáct fakult z osmi veřejných vysokých škol (viz graf). Jde o prakticky orientované fakulty, které jsou vyhledávané a pozitivně hodnocené ze strany studentů.

Uplatnění absolventů podle Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK
Zdroj: Pedagogická fakulta UK

Orientace na vědu? Nejlépe je na tom VŠCHT

V celkovém zaměření studia na praxi získalo pět hvězdiček 23 fakult ze třinácti vysokých škol. Z celých univerzit měla nejvyšší známku jen českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická. Hodnotilo se i zapojení školy do celoživotního vzdělávání. Uspěly profesně zaměřené fakulty.

Za vědeckou a výzkumnou orientaci dostala pět hvězdiček Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Zohledňovala se intenzita výzkumu i rozsah doktorských studijních programů. Pět hvězdiček získaly také čtyři fakulty Vysokého učení technického v Brně a tři fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Šest mimopražských univerzit bylo kladně hodnoceno za přínos regionu a sociální inkluzi, tedy vzdělávání studentů, jejichž rodiče nemají vysokoškolský titul. Mívají studenty z daného regionu, kteří v něm po studiu zůstávají. Pět hvězdiček získaly Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Technická univerzita Liberec a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Žádná univerzita jako celek nezískala pět hvězdiček za hodnocení úrovně studia ze strany studentů a absolventů. V nejlepší skupině bylo 27 fakult z jedenácti vysokých škol. Největší zastoupení měla se sedmi fakultami UK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...