Při směně peněz jsou lidé víc chráněni. Při výběru z bankomatů v cizině pozor na zrádné DCC

7 minut
Události: Čtvrt roku od platnosti novely o směnárenské činnosti
Zdroj: ČT24

Čtvrt roku po fungování novely zákona o směnárnách je jasné, že zákon má dopad i na banky. Přísnější pravidla jsou pro některé nevýhodná, a tak omezují možnost vyměnit si u nich koruny za cizí měnu. Ruší se i některé směnárny.

Od nabídky směnárenských služeb ustoupily například ČSOB, Volksbank nebo Raiffeisenbank. Důvodem byl nejen nižší zájem v posledních letech, někde i o desítky procent. „Jedním z těch důvodů bylo opravdu zavedení nových pravidel. Po provedené analýze jsme zjistili, že náklady by byly příliš vysoké. Zároveň šlo o to, že o službu byl minimální zájem,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. 

Česká spořitelna zatím nabízí možnost směny na 200 pobočkách z celkových pěti stovek. „Sledujeme vývoj na trhu a podle toho se rozhodneme, zda budeme počet snižovat,“ uvedl mluvčí banky Lukáš Kropík.

Zatímco před zavedením přísnějších pravidel bylo směnárenských provozoven v Česku výrazně přes tisíc, teď jejich počet klesl pod osm set.

  • Od dubna je zákaz uvádět víc kurzových lístků, například s tzv. VIP kurzy. Možné už nejsou ani dodatečné poplatky za směnu, provozovatel je musí započítat přímo do kurzu.
  • Naopak přibyla povinnost uvádět přehledně kurzy tak, aby bylo jasné, za kolik zákazník nakupuje a prodává, a to i v angličtině. Povinný je také nový transakční doklad a možnost do tří hodin výměnu peněz stornovat.

Výměně peněz v zahraničí se turisti mohou vyhnout použitím platební karty. Jen loni Češi uskutečnili 180 milionů výběrů z bankomatů, z toho čtyři miliony právě za hranicemi. Z bankomatů přitom vyzvedli přes 770 miliard korun, z toho 18 miliard v cizině.

Pro výběry v zahraničí platí stejná bezpečností pravidla jako v Česku. Tedy vybírat na přehledných, známých místech, z neporušených bankomatů. Tím klienti sníží riziko okopírování platební karty a jejího zneužití. Nutné je taky před cestou zkontrolovat denní limit výběrů, zjistit kurz měny v dané zemi a poplatky za výběry u vlastní banky.

Jaké chytáky skrývají bankomaty

Při samotném výběru je nejdůležitější sledovat, jestli bankomat nabízí službu DCC – tedy dynamickou konverzi měn. Při ní jsou dvě možnosti: výběr částky v eurech nebo v přepočtu na české koruny. Za to, že banka strhne částku v korunách, ale klienti zaplatí provozovateli bankomatu. Často nebankovní společnosti.

„Většina Čechů na to klikne a potom se nestačí divit, když za tuto službu má zúčtovaný další poplatek. Tam záleží, kdo ten bankomat nebo bankomatovou síť provozuje, takže může to v přepočtu být 200 nebo až 400 korun. To už samozřejmě jsou peníze, které vám zbytečně prodraží transakci,“ uvedl výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Román Kotlán. 

Možnost konverze měny nabízí stále víc bankomatů. V tuzemsku i za hranicemi. O poplatku se ale klient nemusí dozvědět hned z obrazovky, někdo to zjistí až při návratu domů.

Vybíráme na Slovensku a ve Francii

Dva zahraniční zpravodajové ČT si vyzkoušeli výběr z bankomatů v některých zemích. Na Slovensku při výběru 50 eur z českého účtu nabídl bankomat možnost konverze. V tomto případě se z účtu strhne 1355 korun. Pokud konverzi odmítneme, ke zmíněným padesáti eurům se přidá ještě poplatek 2,50 eura. Dohromady tak transakce stojí 1344 korun. Rozdíl je v tomto případě minimální. 

Z bankomatu v okolí Paříže nebylo – při výběru 50 eur – možné během transakce vyčíst, jaký je kurz ani výši poplatku, který si banka strhne. Tuto informaci se zpravodaj nedozvěděl ani z vydaného dokladu. Naopak pokud si něco kupoval v obchodech a platil českou kartou, tak je to vždy bez poplatků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...