Při směně peněz jsou lidé víc chráněni. Při výběru z bankomatů v cizině pozor na zrádné DCC

7 minut
Události: Čtvrt roku od platnosti novely o směnárenské činnosti
Zdroj: ČT24

Čtvrt roku po fungování novely zákona o směnárnách je jasné, že zákon má dopad i na banky. Přísnější pravidla jsou pro některé nevýhodná, a tak omezují možnost vyměnit si u nich koruny za cizí měnu. Ruší se i některé směnárny.

Od nabídky směnárenských služeb ustoupily například ČSOB, Volksbank nebo Raiffeisenbank. Důvodem byl nejen nižší zájem v posledních letech, někde i o desítky procent. „Jedním z těch důvodů bylo opravdu zavedení nových pravidel. Po provedené analýze jsme zjistili, že náklady by byly příliš vysoké. Zároveň šlo o to, že o službu byl minimální zájem,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. 

Česká spořitelna zatím nabízí možnost směny na 200 pobočkách z celkových pěti stovek. „Sledujeme vývoj na trhu a podle toho se rozhodneme, zda budeme počet snižovat,“ uvedl mluvčí banky Lukáš Kropík.

Zatímco před zavedením přísnějších pravidel bylo směnárenských provozoven v Česku výrazně přes tisíc, teď jejich počet klesl pod osm set.

  • Od dubna je zákaz uvádět víc kurzových lístků, například s tzv. VIP kurzy. Možné už nejsou ani dodatečné poplatky za směnu, provozovatel je musí započítat přímo do kurzu.
  • Naopak přibyla povinnost uvádět přehledně kurzy tak, aby bylo jasné, za kolik zákazník nakupuje a prodává, a to i v angličtině. Povinný je také nový transakční doklad a možnost do tří hodin výměnu peněz stornovat.

Výměně peněz v zahraničí se turisti mohou vyhnout použitím platební karty. Jen loni Češi uskutečnili 180 milionů výběrů z bankomatů, z toho čtyři miliony právě za hranicemi. Z bankomatů přitom vyzvedli přes 770 miliard korun, z toho 18 miliard v cizině.

Pro výběry v zahraničí platí stejná bezpečností pravidla jako v Česku. Tedy vybírat na přehledných, známých místech, z neporušených bankomatů. Tím klienti sníží riziko okopírování platební karty a jejího zneužití. Nutné je taky před cestou zkontrolovat denní limit výběrů, zjistit kurz měny v dané zemi a poplatky za výběry u vlastní banky.

Jaké chytáky skrývají bankomaty

Při samotném výběru je nejdůležitější sledovat, jestli bankomat nabízí službu DCC – tedy dynamickou konverzi měn. Při ní jsou dvě možnosti: výběr částky v eurech nebo v přepočtu na české koruny. Za to, že banka strhne částku v korunách, ale klienti zaplatí provozovateli bankomatu. Často nebankovní společnosti.

„Většina Čechů na to klikne a potom se nestačí divit, když za tuto službu má zúčtovaný další poplatek. Tam záleží, kdo ten bankomat nebo bankomatovou síť provozuje, takže může to v přepočtu být 200 nebo až 400 korun. To už samozřejmě jsou peníze, které vám zbytečně prodraží transakci,“ uvedl výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Román Kotlán. 

Možnost konverze měny nabízí stále víc bankomatů. V tuzemsku i za hranicemi. O poplatku se ale klient nemusí dozvědět hned z obrazovky, někdo to zjistí až při návratu domů.

Vybíráme na Slovensku a ve Francii

Dva zahraniční zpravodajové ČT si vyzkoušeli výběr z bankomatů v některých zemích. Na Slovensku při výběru 50 eur z českého účtu nabídl bankomat možnost konverze. V tomto případě se z účtu strhne 1355 korun. Pokud konverzi odmítneme, ke zmíněným padesáti eurům se přidá ještě poplatek 2,50 eura. Dohromady tak transakce stojí 1344 korun. Rozdíl je v tomto případě minimální. 

Z bankomatu v okolí Paříže nebylo – při výběru 50 eur – možné během transakce vyčíst, jaký je kurz ani výši poplatku, který si banka strhne. Tuto informaci se zpravodaj nedozvěděl ani z vydaného dokladu. Naopak pokud si něco kupoval v obchodech a platil českou kartou, tak je to vždy bez poplatků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
před 2 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...