Pošta zkouší změny u dopisů i balíků. Reformu jistí staronový prodej nemovitostí

Nahrávám video

Na cestu velké proměny se letos vydal státní podnik Česká pošta. Do roku 2021 se chce zbavit současného ztrátového hospodaření a vsadit třeba na automatizaci či služby v nové podobě. Přechod firmy do konkurenčního prostředí  21. století pak má být podle představ jejího současného vedení dokončen do roku 2025. Zatím stejně jako v minulosti prodává nepotřebný majetek  a nově zkouší například dvourychlostní doručování dopisů.

Na roky 2019 a 2020 jsou plánovány ztráty, říká generální ředitel Roman Knap. „Pozitivní efekty restrukturalizace se vždy projeví až s nějakým zpožděním, nejde to okamžitě. Navíc chvíli potrvá, než otočíte současný trend pošty.“

Cestou k zisku by mohlo být i dvourychlostní doručování dopisů. V září je firma testovala v šesti okrscích. Zákazníci by si mohli koupit na dopis levnější známku, pokud by jim nevadilo, že nebude doručen hned druhý pracovní den.

To si vyžádalo i změnu v práci poštovních doručovatelek. Velikost jejich okrsků se změnila, do některých z nich doručovaly jen každý druhý den. „Každá z nás minimálně polovinu okrsku třeba vůbec neznala, nikdy je nejela, takže to bylo hodně náročné, jezdili jsme podle map,“ zmínila svou zkušenost z testu doručovatelka Jana Lexová z České Třebové.

Pošta dlouhodobě řeší nedostatek lidí, především právě doručovatelů. „Dvourychlostní režim pro nás znamená to, že budeme schopni eliminovat neobsazená místa tím, že rozložíme hmotu do jiných časů, a druhým důvodem je samozřejmě ekonomika,“ uvedl ředitel logistiky Petr Cinkl. 

Změna by se týkala pouze listovních zásilek, nikoliv třeba peněz, včetně důchodů. Schválit ji musí regulátor. Pošta by ji pak začala zavádět od února 2020. 

Sázka na balíky

Počet listovních zásilek České poště pravidelně klesá, každý rok asi o deset procent. Zaměřuje se tak více na balíky, kde je ovšem stále tvrdší konkurence. Zavedla proto systém pro jejich rychlejší vyzvedávání.

Po republice má téměř čtyři stovky výdejen, v nichž se vydá více než polovina všech balíků. „Zadáte kód, který dostanete do SMS, nebo klasicky z mobilu naskenujete čárový kód, v tu chvíli už se v zázemí připravuje zásilka na vydání,“ uvedl mluvčí firmy Matyáš Vitík. Zdůrazňuje, že služba je rychlejší v tom, že klient nepotřebuje žádný doklad a nemusí tam ani být osobně. 

Podnik se při vylepšování finanční situace ale nespoléhá jen na služby. Už dříve do rozpočtu přispíval prodejem nemovitostí. Loni poprvé to nestačilo a firma prodělala více než čtvrt miliardy korun. Už před několika lety začala hledat kupce na objekt bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. Tento týden ho našla, prodej by jí měl vynést přes 350 milionů korun. 

Během příštích tří let se hodlá zbavit nepotřebného majetku za zhruba tři miliardy. Na prodej bude třeba i budova centrály v pražské Jindřišské ulici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 6 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled