Pošta zkouší změny u dopisů i balíků. Reformu jistí staronový prodej nemovitostí

4 minuty
Události: Pošta prochází reformou
Zdroj: ČT24

Na cestu velké proměny se letos vydal státní podnik Česká pošta. Do roku 2021 se chce zbavit současného ztrátového hospodaření a vsadit třeba na automatizaci či služby v nové podobě. Přechod firmy do konkurenčního prostředí  21. století pak má být podle představ jejího současného vedení dokončen do roku 2025. Zatím stejně jako v minulosti prodává nepotřebný majetek  a nově zkouší například dvourychlostní doručování dopisů.

Na roky 2019 a 2020 jsou plánovány ztráty, říká generální ředitel Roman Knap. „Pozitivní efekty restrukturalizace se vždy projeví až s nějakým zpožděním, nejde to okamžitě. Navíc chvíli potrvá, než otočíte současný trend pošty.“

Cestou k zisku by mohlo být i dvourychlostní doručování dopisů. V září je firma testovala v šesti okrscích. Zákazníci by si mohli koupit na dopis levnější známku, pokud by jim nevadilo, že nebude doručen hned druhý pracovní den.

To si vyžádalo i změnu v práci poštovních doručovatelek. Velikost jejich okrsků se změnila, do některých z nich doručovaly jen každý druhý den. „Každá z nás minimálně polovinu okrsku třeba vůbec neznala, nikdy je nejela, takže to bylo hodně náročné, jezdili jsme podle map,“ zmínila svou zkušenost z testu doručovatelka Jana Lexová z České Třebové.

Pošta dlouhodobě řeší nedostatek lidí, především právě doručovatelů. „Dvourychlostní režim pro nás znamená to, že budeme schopni eliminovat neobsazená místa tím, že rozložíme hmotu do jiných časů, a druhým důvodem je samozřejmě ekonomika,“ uvedl ředitel logistiky Petr Cinkl. 

Změna by se týkala pouze listovních zásilek, nikoliv třeba peněz, včetně důchodů. Schválit ji musí regulátor. Pošta by ji pak začala zavádět od února 2020. 

Sázka na balíky

Počet listovních zásilek České poště pravidelně klesá, každý rok asi o deset procent. Zaměřuje se tak více na balíky, kde je ovšem stále tvrdší konkurence. Zavedla proto systém pro jejich rychlejší vyzvedávání.

Po republice má téměř čtyři stovky výdejen, v nichž se vydá více než polovina všech balíků. „Zadáte kód, který dostanete do SMS, nebo klasicky z mobilu naskenujete čárový kód, v tu chvíli už se v zázemí připravuje zásilka na vydání,“ uvedl mluvčí firmy Matyáš Vitík. Zdůrazňuje, že služba je rychlejší v tom, že klient nepotřebuje žádný doklad a nemusí tam ani být osobně. 

Podnik se při vylepšování finanční situace ale nespoléhá jen na služby. Už dříve do rozpočtu přispíval prodejem nemovitostí. Loni poprvé to nestačilo a firma prodělala více než čtvrt miliardy korun. Už před několika lety začala hledat kupce na objekt bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. Tento týden ho našla, prodej by jí měl vynést přes 350 milionů korun. 

Během příštích tří let se hodlá zbavit nepotřebného majetku za zhruba tři miliardy. Na prodej bude třeba i budova centrály v pražské Jindřišské ulici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...